Letošní silně proinvestiční rozpočet ve výši 70 miliard korun umožňuje realizaci významných a dlouho očekávaných staveb na železnici. Plán výstavby představili ministr dopravy Martin Kupka a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Z připravených 38 projektů na letošní rok se už podařilo zahájit přesně polovinu. Rekonstrukce tratí a nádražních budov si vyžádají nezbytná omezení provozu, jejich vliv však bude menší než v minulém roce.
„Cestování vlakem představuje udržitelný způsob přepravy a jeho obliba v Česku stále roste. Proto je nutné pokračovat ve vysokém tempu modernizace tratí a zlepšovat jejich stav a propustnost. Tím spíš, když Správa železnic může letos čerpat nejvyšší objem financí ze všech dopravních sektorů,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.Přidělené finanční prostředky směřují zejména na realizaci 38 plánovaných významných staveb. K zahájení realizace nebo vyhlášení výběrového řízení na realizaci už došlo u 19 z nich. Aktuálně se staví na 174 kilometrech tratí. Stavební práce odstartovaly na jednom z úseků plánované trati na letiště, a to mezi stanicemi Praha-Bubny – Praha-Výstaviště. Naplno běží rekonstrukce nástupišť v Lovosicích a nádražní budovy v Karviné.Správa železnic už vybrala zhotovitele náhrady prvního přejezdu na koridoru nadjezdem v Olomouci-Holici. Probíhají tendry na výstavbu bezbariérového přístupu na nástupiště v Kolíně, rekonstrukci úseku Karlštejn – Beroun, první část modernizace stanice Praha-Smíchov, zdvoukolejnění Branického mostu nebo rekonstrukci stanice Havířov a navazujícího úseku do zastávky Havířov střed. Hledáme rovněž zhotovitele několika instalací evropského zabezpečovače ETCS. Tím je vybaveno už více než 750 kilometrů tratí.„V průběhu letošního roku plánujeme vypsat výběrová řízení na další významné akce. V rámci projektu železnice na letiště to bude modernizace stanice Praha Masarykovo nádraží. Pražského Smíchova se pak týká druhá část rekonstrukce tamní stanice a výstavba nové lávky přes kolejiště,” řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.Na spojnici Brna a Havlíčkova Brodu jsou před zahájením práce v úsecích Přibyslav – Pohled a Vlkov u Tišnova – Křižanov. Na stejné trati se nachází i stanice Brno-Královo Pole, kterou čeká modernizace nástupišť a výstavba nové nádražní budovy. Miliardovými akcemi jsou také rekonstrukce úseků Lipník nad Bečvou – Drahotuše a Kyjice – Chomutov. Z hlediska bezpečnosti je pak důležitá náhrada pětikolejného přejezdu ve stanici Studénka podjezdem.
Kde se uskuteční největší výluky
„V závěru loňského roku se nám podařilo obnovit provoz vlaků hned na několika modernizovaných tratích. Dalším důležitým datem bude letošní 1. červenec, kdy se dálkové vlaky mezi Prahou a Brnem vrátí na svou obvyklou trasu přes Českou Třebovou. Tím se podstatně zkrátí cestování nejen mezi zmíněnými městy, ale také do metropolí Slovenska, Rakouska a Maďarska,“ popsal ministr dopravy Martin Kupka. Uvedenou změnu umožní dokončení modernizace trati mezi Brandýsem a Ústím nad Orlicí, kde budou do konce června probíhat měsíční výluky vždy jedné koleje.Na koridorových tratích způsobí mírné omezení také pokračující rekonstrukce pardubického hlavního nádraží. Po celý rok bude k dispozici pouze jedna kolej ve směru z Lanžhota do slovenských Kútů. Kvůli stavbě železničního mostu na dálnici D55 se bude od 15. května až do 27. října vždy jezdit po jedné koleji v úsecích mezi Starým Městem u Uherského Hradiště a Napajedly.V rámci realizace projektu železnice na Letiště Václav Havla je až do konce příštího roku přerušen provoz vlaků mezi stanicemi Praha-Bubny a Praha-Dejvice. Od 1. července se pak na více než rok zastaví provoz mezi Kladnem a Kladnem-Dubím. Pravděpodobně od poloviny října dojde v Praze k zastavení provozu přes Branický most, který se nachází v úseku mezi radotínským a krčským nádražím. Výrazný vliv na železniční dopravu mezi východočeskými metropolemi bude mít napojení nového mostu přes Labe a aktivace zabezpečovacího zařízení ve stanici Pardubice hl. n. Od 9. října do 9. prosince nebude kvůli tomu možná jízda vlaků mezi pardubickým hlavním a rosickým nádražím.
Miliardy na budovy a opravy dalších tratí
Cestujícím začnou letos sloužit nádražní budovy, které v uplynulém období procházely rozsáhlými rekonstrukcemi. Jde například o část interiérů Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží nebo další památkově chráněné objekty v Českých Budějovicích a na plzeňském hlavním nádraží. Naplno pak běží ve výškové budově v Pardubicích a v Teplicích v Čechách. Celkem vynaloží Správa železnic v této kapitole částku 2,5 miliardy korun.
V plánu je rovněž řada významných oprav; na ně a na pravidelnou údržbu má Správa železnic k dispozici 18,6 miliardy korun. S náklady přes 200 milionů jsou z tohoto pohledu nejvýznamnější práce mezi Zručí nad Sázavou a Červenými Janovicemi na Kutnohorsku. Dále jsou v plánu například opravy traťových úseků Blatno u Jesenice – Petrohrad na Lounsku, Kunovice – Veselí nad Moravou, Hýskov – Roztoky u Křivoklátu nebo Nová Pec – Horní Planá na Šumavě. Významná je rovněž oprava trakčního vedení mezi Starou Boleslaví a Dřísy.
Pro dodržení potřebných parametrů koridorových tratí se v rámci takzvané cyklické údržby provedou práce v úsecích Praha-Holešovice – Vraňany, Praha-Běchovice – Poříčany a Třebovice v Čechách – Hoštejn.
Lepší pravidelnost vlaků
Vlaky osobní dopravy vykázaly za první čtvrtletí letošního roku lepší pravidelnost než loni. Včas nebo se zpožděním do pěti minut dojelo do své cílové stanice 92,2 procenta spojů. Za stejné období loňského roku to přitom bylo 90,4 procenta. Podstatně se snížil počet zpožděných spojů, a to z 67 411 na 55 135, což představuje zlepšení o více než 18 procent. Průměrná délka zpoždění klesla ze 14,9 na 13,7 minuty. Ještě lépe vychází meziroční srovnání celkové délky zpoždění způsobeného Správou železnic. Zatímco za první čtvrtletí loňského roku to bylo 671 855 minut, letos 384 735. To znamená pokles o 42,7 procenta. (30.4.2023)
