Stavebnictví jako na houpačce, a přesto v útlumu

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

Lepší než v září, avšak horší než před rokem. Tak se dá zjednodušeně popsat říjnový vývoj v českém stavebnictví. Trend je nicméně neměnný, protože stále směřuje dolů.

Slabší je především výkon pozemního stavitelství, který odráží nižší výkony bytové a komerční výstavby.

Lépe je na tom inženýrské stavitelství zaměřené na budování a rekonstrukce infrastruktury financované nejenom z domácích zdrojů. Inženýrské stavby jsou na rozdíl od pozemních alespoň mírně nad úrovní roku 2019.

Dlouhodobou brzdou stavebnictví zůstává stavební řízení, které prodlužuje a prodražuje výstavbu. Je sice předčasné říkat, nakolik jsou jeho aktuální výsledky ovlivněny letní digitální anabází, avšak minimálně platí to, že se nic zatím nemění k lepšímu.

Za celý rok tak stavebnictví zůstane stejně jako loni v červených číslech. Jen pokles bude tentokrát větší.

Příliš slibně nevypadá ani bytová výstavba. Říjen byl z pohledu výstavby nových bytů slabý, a tak rozhodně nenaznačuje žádný rozjezd.

Propadla tentokrát i Praha, avšak tam šlo spíš o efekt velmi silného září, kdy se rozjížděly některé velké projekty.

Že by v dohledně době na trh začalo směřovat větší množství nových bytů je však nepravděpodobné.

Pomalá bytová výstavba zůstává jednou z brzd stavebnictví a je i jednou z příčin růstu cen na realitním trhu.

Zatímco hypotéky v posledním roce výrazně ožily, příležitosti k nákupům realit se stále nedostávají. Proto asi nelze očekávat nic jiného než další nárůst cen bytů.

Průmysl opět v mínusu

Že se v průmyslu nemění nic k lepšímu průběžně naznačuje index nákupních manažerů a s odstupem pak potvrzují i tvrdá data.

V říjnu tak opět průmyslová výroba poklesla, a to jak v meziměsíčním, tak i meziročním vyjádření.

Výsledek nezachránil tentokrát ani automotive, který si sice vedl lépe než v září, avšak meziročně propadl o dvě procenta.

Hlavním problémem i nadále zůstává slabá domácí i zahraniční poptávka.

Mírný nárůst zakázek sice může vypadat nadějně, avšak nemá ho smysl přeceňovat s ohledem na fakt, že se počítají v běžných cenách. Je otázkou, nakolik je to skutečně nárůst, nakolik jde jen o efekt inflace.

Průmysl jako největší tuzemské odvětví prochází náročným obdobím. Chybí mu zakázky, a tak optimalizuje, co se dá. Od zásob až po zaměstnance.

Z průběžných průzkumů plyne, že nedostatečná poptávka je hlavní brzdou návratu na růstovou trajektorii.

Části oborů jako je chemický a automobilový průmysl chybí i materiál, co naopak většině nechybí, jsou peníze.

Od průmyslu si můžeme asi těžko slibovat brzký obrat k lepšímu.

Vzhledem k době, s jakou se potýká s problémy začíná být čím dal jasnější, že na cestě k růstu nestojí pouze cyklické překážky, ale i ty strukturální jako je konkurenceschopnost a subdodavatelská pozice v řetězci výrobců z velkých zemí.  (9.12.2024)