Stavebnictví nadále klesá. Příčinou je i počasí

Jan Hamr, provozní ředitel DMG Stav
V předposledním měsíci roku 2023 čelil stavební sektor v České republice výzvám, které odrážely jak situace z historie, tak i současné ekonomické a přírodní faktory. S poklesem ve stavební produkci a vydávání stavebních povolení si české stavebnictví prochází obdobím, které by – doufejme – mohlo být začátkem podstatných změn pro budoucnost sektoru. Nová data ČSÚ zaznamenávající situaci v listopadu 2023 nám umožňují detailní pohled na aktuální vývoj v oblasti stavebních projektů a zaměstnanosti. Zároveň nám umožňují mírně poodhalit, jaký dopad by tyto trendy mohly mít na trh s bydlením a celkovou ekonomiku země.
V listopadu 2023 český stavební sektor zaznamenal pokles ve stavební produkci. Tento pokles byl zaznamenán jak na meziroční, tak na meziměsíční bázi. Dle dostupných dat byl listopad z hlediska povětrnostních podmínek výjimečný. Extrémní povětrnostní podmínky, jako neobvykle dlouhé mrazy nebo silné deště ovlivnily v takové míře průběh stavebních projektů naposledy roku 1961, kdy byl zaznamenán nejvyšší listopadový úhrn srážek.
Meziroční pokles v počtu vydávaných stavebních povolení o 11,7 % je znepokojující, ale není bez precedentu. Historická data ukazují, že fluktuace v počtu vydávaných stavebních povolení bývají spojeny s různými ekonomickými cykly a vnějšími faktory, což můžeme pozorovat například v období po finanční krizi v roce 2008 nebo po vstupu České republiky do EU v roce 2004. Značný pokles v zahájení nových bytových projektů o 40,7 % představuje větší problém. Situace může vést k nedostatku bytů na trhu a následnému nárůstu cen. Paralely můžeme hledat v minulých obdobích, kdy došlo k podobným výkyvům ve výstavbě například v Praze. Vzhledem k rostoucí poptávce po bydlení je situace znepokojující – jedná se o nejmenší hodnotu v roce 2023.
Navzdory současným výzvám zůstává stavební sektor pro pracovní sílu relativně stabilní, s mírným meziročním nárůstem průměrného počtu zaměstnanců ve stavebních podnicích o 0,6 % a růstem průměrné mzdy o 7,6 %. Stavební sektor stejně jako v minulých letech prokázal odolnost a schopnost adaptace na měnící se tržní podmínky. V porovnání s daty z EU27, kde stavební produkce klesla jen mírně, vykazuje český stavební sektor závažnější pokles. Bude zajímavé sledovat, jak se budou tyto trendy vyvíjet v následujících měsících a jaký dopad budou mít na celkovou ekonomiku – zda bude situace v EU27 a České republice v dalších měsících podobnější, nebo zda český stavební sektor bude nadále zaostávat.
V kontextu těchto výzev je zřejmé, že český stavební sektor čelí komplexním problémům, které budou vyžadovat pozornost a možná i regulační změny ze strany vlády a průmyslových subjektů. Toto období by mohlo být rozhodující pro budoucí směřování a stabilitu celého sektoru. Přestože stavební sektor prokazuje určitou odolnost, zvláště v oblasti zaměstnanosti a mzdového růstu, není možné ignorovat potenciální dlouhodobé dopady současných trendů. Fluktuace v počtu vydávaných stavebních povolení a pokles v zahájení bytových projektů jsou kritické, trh s nemovitostmi ztuhl na místě. Toto období může být rozhodující pro budoucí směřování a prosperitu stavebnictví v České republice. Více na www.dmgstav.cz (9.2.2024)