1. Zdvořilost – nestojí nás nic, avšak pomocí její lze mnoho získati, otevírá nám všude dveře.
2. Kouzlo osobnosti – patří k němu takt, úsměv, přímý pohled, charakter, vzdělání, čistota a úpravnost.
3. Nadšení – bez nadšení nelze pilně pracovat. I naše přísloví praví: S chutí do toho a polovic je hotovo.
4. Soustředěnost – zvykejme si soustřediti se plně na každé naše konání, ať je to již práce, zábava či odpočinek.
5. Důkladnost – každou naši práci nebo čin vykonejme přesně, důkladně a jak jen nejlépe dovedeme, a to od počátku až do konce. Buďme mistry a ne břídily.
6. Vytrvalost – pamatujme, že mnoho lidí ztroskotalo, poněvadž nevytrvali.
7. Píle – nic nás tak všestranně nepoškozuje, jako lenost.
8. Iniciativa – naučme se pracovati z vlastního popudu, nenechme se do práce strkat; mysleme, vyřizujme, jednejme.
9. Energie a síla vůle – nedejme se zviklati, jakmile jsme se rozhodli. Nezaměňujme však energii s hrubostí.
10. Čas – máme ho každý stejně, bohatý i chudý, ale neumíme jím vždy dobře hospodařiti. Snad ničím nedovedeme tolik plýtvati jako časem.
Nový Lid
Škodlivý vliv prostředí a předsudků na duševní život člověka.
Prostředí, v němž jsme vyrostli a v němž žijeme, má nesporný vliv na naše duševní schopnosti a také na směr celého našeho života. Vyrůstáme a dospíváme pod vlivem ustálených zvyků a obyčejů a přijímajíce je za své, podle nich se v životě řídíme.
Ani ne tak škola, kde nabýváme jen určitých vědomostí, nepůsobí na vývin našich duševních sil tak, jako působí zvyky prostředí, v němž vyrůstáme a v němž se pohybujeme. Průměrný člověk, přijímaje ustálené zvyky svého okolí za své, napodobujeme vlastně bezděčně činnost svého okolí a domnívá se při tom, ovšem mylně, že ani jinak nemůže býti. Proto mluvíme o průměrném nebo tuctovém člověku, tehdy, jestliže činnost takového člověka nevyniká nad průměr celkového prostředí, v němž jest mu žíti.
Člověk by ale zůstal na nízkém stupni vývoje a byl by setrvačně ovládán různými zvyky, kdyby nebylo lidí, vynikajících svými duševními schopnostmi a svou duševní činností nad průměr svého prostředí. Ve všech oborech lidské práce nastala by nutná ztrnulost, kdyby nebylo lidí, kteří by nedovedli postřehnouti stávajících nedostatků a kteří by neměli odvahy pracovati proti ustáleným zvykům. Život stal by se plochým, kdyby nebylo jednotlivců, kteří by nedodávali svému okolí nových podnětů a kteří by neusilovali o vymýtění škodlivé netečnosti.
Vaší povinností jest nyní, abyste se vymanil ze spárů všech zvyků a návyků svého okolí a abyste začal žíti svým vlastním životem. Není nikde psáno, že musíte žíti tak, jak žijí jiní, naopak ze stanoviska přirozeného vývoje jest přímou nutností, abyste vyrůstal ze sebe a přijímal z vnějšího světa jenom to, co by mohlo působiti příznivě na vzrůst vašich duševních sil. Jest nutno, abyste byl svůj a jenom svůj.
Se všemi návyky, které ohrožují vzrůst vašich duševních sil, dlužno rázem súčtovati. Nesmí vám býti směrodatná průměrnost všedního života, nesmíte se říditi podle toho, co činí již z ustáleného zvyku a bezmyšlenkovitě sta a tisíce lidi, mezi nimiž žijete. Vypořádejte se ihned se způsobem vašeho dosavadního života a uvědomte si, že chcete stoupati k výšinám, odkud byste s klidným zrakem přehlédl malicherné a bezúspěšné počínání všelikých slabochů a odkud byste, maje náležitý duševní rozhled, mohl své myšlenky uplatňovati a uskutečňovati. Vyrůstaje ze sebe, plujte proti proudu, neboť jedině tak bude vám možno, abyste se svou činností domohl v životě mimořádného úspěchu, po němž toužíte, a abyste též svou zvýšenou duševní činností přispíval k pokroku všeobecnému.
Býti všude a ve všem vítězným člověkem s novými myšlenkami, s novými záměry, býti člověkem, který ví, co chce, a který jest přesvědčen o tom, co chce, člověkem, na něhož čeká svět, to budiž od nynějška vaším heslem. K tomu všemu jste schopen, k tomu vám dopomohou vaše duševní síly, jestliže opravdu budete chtíti přivésti je k rozmachu. Překonávejte zmužile všechny překážky, které se vám občas postaví v cestu, a buďte přesvědčen, že není nic nemožné, co jest lidské. Nepodnikejte ale na počátku ničeho, co by bylo nad vaše přítomné síly, avšak nelekejte se později velkých úkolů, jakmile duševní síly budou náležitě rozvity.
Své nedostatky, jichž třeba na počátku tohoto výcviku ještě neznáte nebo o nichž máte jen nejasné vědomí, průběhem doby zjistíte a naleznete v našem díle také prostředky, jak možno se jich zbaviti. Především bude ovšem třeba, abyste se osvobodil ode všech předsudků, ode všeho malicherného myšlení a ode všech pochyb, což vás snižuje ve vaši lidské důstojnosti a činí z vás člověka, podléhajícího všem sugestivním vlivům okolí.
Býti svobodným, být pánem sama sebe, ovládnouti sebe, toť úkol, který čeká na své splnění. Nelekejte se ho! Ustavičnou činorodou prací, náležitým přemýšlením, podaří se vám postupem doby proniknouti hustým závojem předsudků a odkrýti své základní „Já“. Přestanete pak býti hříčkou tak zvaných silnějších poměrů a budete svůj osud budovati na vlastních neochvějných základech.
Z knihy: Rudolf Tomič Myšlenkou k činu, činem k úspěchu
Tolstoj Hlásal, že lidské štěstí záleží v pěti podmínkách:
První a hlavní z nich je v neporušenosti svazku, jenž spojuje člověka s přírodou,
druhou podmínkou štěstí je práce,
třetí je spokojený život rodinný,
čtvrtou podmínkou jest svobodný a přátelský styk se všemi lidmi,
a pátou udržení svého zdraví.
Nový lid