Jedním z nejvzácnějších zjevů byl prostý a střídmý život zesnulého presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Dožil se úctyhodného stáří 87 let, ačkoliv vykonal ohromnou práci duševní a to jak na poli vědeckém, tak i politickém. Bylo to
nadlidské vypětí sil, které by podlomilo zdraví ne jednomu, ale desíti životům. A přece president Masaryk byl i ve svém stáří stále svěží a mlád duševně i tělesně. Lidé, kteří ho potkávali, byli na svého presidenta hrdí, když ho viděli, jak junácky jede na koni, jak rychle chodí, dlouhými kroky jako v mladých létech, jak bez únavy objíždí republiku a přijímá jásavé vítání davů. Bylo mu osmdesát a vyrovnal se lidem o třicet let mladším.
Jak tedy žil president Masaryk, že věk nebyl s to, aby ho oloupil o vzácné schopnosti těla a ducha? Odpověď je jednoduchá: Žil prostě a skromně. Nikdy neměl na růžích ustláno, nikdy nežil v nadbytku. Jeho dětství a studentská léta znamenala prostotu a nejvyšší skromnost ve výživě. Okolnost ta – napsal Dr. Adolf Meixner, osobní lékař pana presidenta – dojista organismus od narození zdravý jen zocelila. Dráha universitního profesora také neskýtala blahobyt, ale byl tu promyšlený systém dáti tělu, čeho je mu ke zdatnosti třeba a varovati se škodlivin. Pozoroval-li, že požitím alkoholu ubylo nervům schopnosti pracovní, stal se abstinentem, intensivní práci dušení paralyzoval pohybem na zdravém vzduchu a „sokolováním“. Dával přednost vždy prosté stravě: málo masa, dosti zeleniny a čerstvého ovoce, něco másla, moučníky s ovocem a žádné rafinovaně připravované pokrmy. Ve všem střídmost pravidelnost.
Tomuto systému zůstal president Masaryk věren i tehdy, kdy žije, jak se mnohým zdálo, jako hlava státu v nadbytku. Jídelní lístek presidenta republiky jest velmi jednoduchý: K snídani o osmé hodině čerstvé ovoce, žemlové topinky s máslem a půl sklenice čaje. K obědu o jedné hodině trochu polévky, malý řez masa se zeleninou, moučník (nejraději český, vařený), čerstvé ovoce a černá káva; k večeři o půl osmé hodině zpravidla bílá káva (málo kávy mnoho mléka) s vánočkou, nebo bábovkou, zřídka kousek bílého masa se zeleninou. V jídle je vždy zřejmá snaha dáti tělu jen nutné optimum bílkovin, uhlovodíků i tuků
a nedati mu, co by organismu škodilo, co by jej obtěžovalo a činilo těžkopádným. Této úzkostlivé střídmosti odpovídá pravidelnost a přesnost v rozdělení dne: o půl 8. hod. president republiky vstává, po chladné lázni cvičí prostná, oblékne se
a jde k snídani. Po té pracuje. Před obědem vyjížďka na koni, v zimě, když jest půda zmrzlá, vycházka. Po obědě krátký odpočinek s knihou v ruce, poté práce až do večeře o půl 8. hodině. Po večeři rozhovor, předčítání, 1-2 krát týdně film. O půl desáté se president republiky ukládá k spánku. Ložnice jest stále ventilována, jak ani jinak není možno u tak přesvědčivého vyznavače vzduchu a slunce, jakým je prezident Masaryk. Třetím článkem víry jest mu čistota. Ta se jeví v úzkostlivé péči o chrup.
Střídmost a pravidelnost byly tedy zásady, které udržely presidenta Osvoboditele zdravým a silným do pozdního stáří. K nim přistupoval ještě jeden moment, který nesmí býti podceňován, tj. silná vůle. Chce, proto jest!
Podle čas. Práce v domácnosti
