Nová studie expertní skupiny Frank Bold analyzuje právní úpravu komunitní energetiky v členských zemích EU až na úroveň praktického fungování. V návaznosti na to předkládá sedm konkrétních doporučení pro zlepšení novely energetického zákona a chystaných prováděcích předpisů. Zabývá se otázkami volby metody sdílení, zapojených subjektů, územní působnosti nebo technického zajištění sdílení, které už v zahraničí fungují a lze je využít i v ČR. Právě tyto aspekty totiž budou mít významný dopad i na ekonomickou návratnost budoucích projektů. Studie tím zásadně přispívá k aktuální debatě o nastavení podmínek komunitní energetiky v Česku.
Legislativa ke komunitní energetice je ve zkoumaných sedmi zemích velmi rozmanitá a pravidla obsažená v evropských směrnicích uspokojivě naplňuje pouze v Bruselu a v Rakousku. Nedostatky v ostatních státech zase ukazují z jakých chyb se můžeme poučit. jsou ale neméně důležité, protože ukazují, která řešení v praxi neobstála.
„V zemích, kde komunitní energetika funguje dobře, si ji vlády jednoznačně zvolily jako smysluplnou cestu nejen pro pokrytí části energetických potřeb, ale i pro rozvoj regionů obecně. Zákonodárci tam myslí přednostně na místní, důvěřují jim a postupují zdola nahoru. My s centralizovanou správou sice nemáme dobrou zkušenost, přesto se v energetice stále snažíme centralizovaně rozhodovat. Ze zkušenosti dobře vím, že si samosprávy a obecně komunity umí poradit a dokáží se inspirovat. Proto jsem rád, že taková studie v Česku vznikla,” shrnuje přínos studie Michal Svoboda, energetický manažer Sdružení místních samospráv ČR a MAS Český sever.
„V českém kontextu se zpravidla zmiňuje Rakousko jako vzor pro nastavení komunitní energetiky. Naše analýza to potvrzuje. Rakouská právní úprava velmi dobře vyvažuje práva a povinnosti energetických společenství. Například sleva na distribučním poplatku je vyvážená územním omezením sdílení elektřiny,” říká Václav Prais, expert Frank Bold a hlavní autor studie.
Pro návratnost projektu energetických společenství a motivaci využívat elektřinu lokálně je klíčové nastavení metody sdílení, tzv. alokačního klíče. Svobodná volba metody rozdělování elektřiny představuje rovněž jedno z klíčových doporučení pro české zákonodárce. „Francie a Portugalsko představují s ohledem na metody sdílení elektřiny příklady dobré praxe. Obě země umožňují flexibilní volbu mezi statickým, dynamickým i kombinovaným alokačním klíčem. Ve Francii je dokonce možné, aby si společenství zvolilo vlastní specifickou metodu, pokud to umožní systémy provozovatele distribuční soustavy,” doplňuje Prais.
Nekvalitní právní úprava přináší náklady pro všechny aktéry v energetice. „Příklady Polska, Řecka a Itálie ukazují, jak škodlivé pro společenství i distributory je využití net meteringu, který je jakousi obdobou nedokonalého sdílení. Net metering totiž nemotivuje k lokální ani soudobé spotřebě, což jsou faktory, které snižují zatížení distribuční sítě. Pouze Itálie se tento negativní efekt snaží kompenzovat výkupními cenami, které motivují ke spotřebě v čase výroby,” shrnuje Prais.
