Studie od OECD je podle NRR vhodným podkladem pro přípravu penzijní reformy v Česku. Úpravu systému je však potřeba provést komplexně a zohlednit při ní dopady na finanční stabilitu systému

Penzijní reforma v Česku by měla zahrnovat zvýšení věku odchodu do důchodu, nalezení nových zdrojů financování penzijního systému či zkrácení doby pojištění potřebné pro získání nároku na důchod. Vyplývá to z analýzy, kterou zadalo ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem financí Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dokument mezi opatřeními vhodnými pro zlepšení srozumitelnosti a udržitelnosti českého penzijního systému zmiňuje také posílení atraktivity 3. pilíře, v němž si lidé na důchod spoří soukromě, nebo zjednodušení výpočtu důchodů. Stávající komplikovaný systém je podle OECD nejen obtížné spravovat, ale lidem se v něm těžko odhaduje výše budoucího důchodu.

Samostatná kapitola je v analýze OECD věnována také finanční udržitelnosti existujícího nastavení důchodového systému, což je téma, kterému se Národní rozpočtová rada ze zákona věnuje. Zde OECD dochází k obdobným závěrům, jaké jsou prezentovány ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zpracované Národní rozpočtovou radou, tedy že v důsledku stárnutí populace dojde po roce 2030 k postupnému navyšování podílu výdajů na starobní důchody na HDP, které vyvrcholí kolem roku 2060. To za předpokladu současného systému financování způsobí značné deficity důchodového systému.

Aby bylo možné zajistit ufinancovatelnost systému i při nepříznivém demografickém vývoji, je ve studii OECD diskutováno několik opatření. Patří mezi ně například postupné prodlužování věku odchodu do důchodu navázané na očekávanou dobu dožití, zvýšení vyměřovacích základů osobám samostatně výdělečně činným či zapojení jiných než pojistných příjmů.

Předložená studie představuje vhodný podkladový dokument pro přípravu důchodové reformy, kterou vláda ve svém programovém prohlášení řadí mezi hlavní priority. Práce na ní se však letos zbrzdily. Důvodem není podle resortu práce a sociálních věcí jen koronavirová situace, ale také čekání právě na analýzu OECD. Po jejím zveřejnění ministerstvo práce uvedlo, že návrh důchodové reformy bude představen do konce letošního roku. Ministryně financí i premiér Babiš již nicméně dříve v průběhu roku opakovaně uváděli, že nynější vláda penzijní reformu do konce svého volebního období připravit nestihne.

V souvislosti s prezentovanou studií OECD Národní rozpočtová rada upozorňuje, že případná úprava důchodového systému musí být prováděna komplexně a musí vždy brát v potaz dopady na finanční stabilitu systému, a to i v dlouhém časovém horizontu. Vytržení jednotlivých obecně správných doporučení OECD z širšího rámce finanční udržitelnosti důchodového systému může totiž v konečném důsledku vést naopak ke zhoršení této udržitelnosti. Příkladem může být doporučení snížit minimální počet let potřebných k získání nároku na důchod při dosažení důchodového věku. Reforma důchodového systému by se tak neměla vyhýbat ani nepopulárním opatřením, mezi které patří prodlužování věku odchodu do důchodu či úpravy daňové a pojistné zátěže. Pokud by mělo financování důchodového systému do budoucna zahrnovat i jiné než pojistné příjmy, musí být reforma důchodového systému navázána na promyšlenou a dobře vyargumentovanou reformu daňového systému. (23.11.2020)