Světice i kněžna, která žila ve velmi dynamické době. Tak ukazuje svatou Ludmilu další, po dlouhé době veřejnosti otevřená výstava Akademie věd ČR. Expozice přibližuje osobnost babičky knížete Václava, ale i přelomovou dobu, v níž žila, mimo jiné prostřednictvím repliky jejího kamenného náhrobku nebo tkaniny s vyšitým křížkem. Výstava je ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze do konce července 2021.
Svatá Ludmila je jednou z významných historických postav a první konkrétně známou ženou českých dějin, od jejího zavraždění uplyne v letošním roce 1100 let. V průběhu historie se její role a postavení měnily – a na tyto různé pohledy se výstava zaměřuje. Svatá Ludmila je totiž vskutku ženou na rozhraní věků.
„Tato přemyslovská kněžna je spojena s prvními kroky země k ranému středověkému státu, k christianizaci jeho obyvatelstva a také je spjata s mnoha symbolickými body a momenty české kultury a historie,“ vysvětluje jeden z autorů výstavy Petr Sommer z Archeologického ústavu AV ČR.
Život a působení sv. Ludmily úzce souvisí se vznikem českého raně středověkého státu. Ludmila se stala manželkou knížete Bořivoje I., prvního historicky doloženého Přemyslovce. Roku 882 na Moravě oba přijali křest přímo z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje. V roce 921 Ludmilu zavraždili družiníci její snachy Drahomíry. Stalo se tak na hradišti Tetín a podle Kristiánovy legendy ji uškrtili jejím závojem, aby nedosáhla svatosti při prolití vlastní krve.
Ludmila jako manželka Bořivoje I. je první historicky doloženou Přemyslovnou, žila na přelomu 9. a 10. století, tedy v dobách, kdy se mocensky a politicky střetával Západ s Východem, kdy si Evropou razilo cestu křesťanství a kdy se vytvářely mocenské struktury, které Evropu dodnes charakterizují.
František Tkadlík, sv. Václav a sv. Ludmila při mši
Výstava se zaměřuje na témata jako zrození světice v 10. až 12. století, kult Ludmiliny osobnosti v době Karla IV., její obliba v husitských a pohusitských Čechách nebo postavení svaté Ludmily v kultuře a umění předmoderní a moderní společnosti. Osobností svaté Ludmily – významné historické postavy a posléze zemské světice – se zabývá řada společenskovědních a přírodovědných disciplín v dlouhém časovém horizontu od raného středověku do současnosti. Výhodné prostorové uspořádání výstavy chválí ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík: „Je příjemné, že na relativně malém prostoru a za krátkou dobu návštěvník získá obrázek o životě svaté Ludmily a jejím odkazu. Stojí za to přijít a vidět věci, které takto pohromadě jinde asi neuvidí.“
Zobrazení sv. Ludmily
Sv. Ludmila je zobrazována v dlouhém šatu s hlavou pokrytou závojem, případně knížecí čapkou. Jejím hlavním atributem je stočený závoj nebo šál kolem krku, případně provaz, který drží v ruce. Ojediněle má v ruce misku s hrozny nebo staroboleslavské paladium. Často bývá zobrazována spolu s malým sv. Václavem, kterého vyučuje. Kněžna sv. Ludmila patří ke klíčovým osobnostem českých dějin. Byla první českou panovnicí, první českou pokřtěnou ženou, první českou světicí. Její život byl v minulosti inspirací i pro výtvarné umění.
Přes tisíc let v „jedné místnosti“
„Zajímavý a zároveň náročný byl pokus o připomenutí alespoň hlavních historických, kulturních a náboženských souvislostí, v nichž kněžna Ludmila figuruje, a to na poměrně malém výstavním prostoru,“ vzpomíná Petr Sommer. „Pokusili jsme se o to odkazy na co nejširší spektrum pramenných výpovědí, které hovoří o kněžně Ludmile, o její době a o oněch jedenácti stech let.“
Návštěvníci tak mohou nahlédnout do přelomové doby Ludmilina život díky různorodým exponátům z předních tuzemských institucí: nechybí liturgické roucho (rocheta), obrazy, pohřební předměty nebo prvky z kaple v bazilice sv. Jiří, která byla zasvěcena právě Ludmile. Součástí výstavy je také dílna raně středověkých šperků. „Mimořádným předmětem je například karolínský mešní kalich. Pochází ze souboru nálezů z takzvaného kolínského knížecího hrobu z doby po polovině devátého století,“ přibližuje Petr Sommer a dodává: „Výmluvné je také svědectví dvou mečů z devátého století. Jeden je originál z Levého Hradce, druhý je předvedený v dokonalé kovářské rekonstrukci a pochází z Mikulčic. Jsou to nástroje, o nichž náš významný historik Dušan Třeštík říkával, že jimi vznikala středověká křesťanská Evropa.“
Mezioborová spolupráce pro komplexní obraz minulosti
Na přípravě výstavy se podílela celá řada předních českých odborníků působících v různých oblastech výzkumu, kteří osobnost svaté Ludmily a její dobu programově představují a hodnotí prizmatem interdisciplinárního přístupu. „Velmi zajímavé bylo spojit k tomuto úkolu síly společenskovědních pracovišť Akademie věd a řady mimoakademických pracovišť. Chtěli jsme totiž veřejnosti předložit co nejaktuálnější výzkumné výsledky ludmilského tématu zcela v souladu s principy programu Strategie AV21, v rámci, něhož byla výstava připravena,“ říká Petr Sommer. „Vedle archeologů, historiků nebo uměnovědců se na přípravě výstavy podíleli také přírodovědci z Národního muzea v Praze, což dokládá potřebnou mezioborovou spolupráci mezi humanitními a přírodovědnými obory.“
