Od poloviny května všichni v České republice žijeme na ekologický dluh. Znamená to, že jsme vyčerpali přírodní zdroje, které má pro nás planeta vyhrazena pro období jednoho roku. Spotřebováváme je příliš rychle. Ekologický dluh upozorňuje také na ekologické a ekonomické rabování chudších zemí industrializovanými státy. Pokud bychom všichni spotřebovávali zdroje stejným tempem jako obyvatelé EU, potřebovali bychom k životu 2,8 planety, kdybychom byli jako Američané, bylo by to 5 zeměkoulí. Jako celé lidstvo nyní potřebujeme 1,7 planety. Nezapomínejme na to, že planetu máme jen jednu.
Den ekologického dluhu se v kalendáři každým rokem posouvá blíž začátku roku. Datum se počítá vydělením všech přírodních zdrojů světovou ekologickou stopou (anglicky ecological footprint) a následně se vynásobí počtem dnů v roce (365).
Nejdůležitější faktory zadlužení jsou: konzumace výrobků živočišného původu (kvůli energeticky náročné a znečišťující výrobě), spotřeba fosilních paliv, spotřeba elektrické energie, nadměrný lov, kácení lesů, emise oxidu uhličitého do atmosféry. Následky jsou už velmi citelné, např. v podobě deficitu vody v různých částech světa.
Vědci zdůrazňují, že tyto hrozivé statistiky mohou zlepšit pouze globální řešení. Nahrazení poloviny spotřeby masa vegetariánskou stravou by posunulo datum ekologického dluhu o pět dnů. Zlepšením energetické efektivity ve stavebnictví
a průmyslu bychom získali tři týdny a 50% snížením emisí oxidu uhličitého další 3 měsíce.
Příroda rovněž nedokáže rychle doplňovat vodní zdroje, a proto si musíme poradit jinak. Díky bezpečným technologiím můžeme jako pitnou vodu znovu upravit vodu z čističek odpadních vod.
Naším úkolem je naučit se hospodařit s vodou mnohem sofistikovanějším způsobem. Každý z nás spotřebuje denně přibližně 200 litrů vody na umývání, k pití a splachování toalety. Množství vody, které je potřeba k tomu, abychom lidem zajistili jídlo, je 10krát vyšší než to, které spotřebujeme v domácnosti. Totéž se týká výroby energie. Devadesát procent elektrických generátorů na světě využívá ke svému chlazení vodu.
K tomu je potřeba započítat problém s plýtváním vodou. Vinou netěsného potrubního vedení v současnosti přicházíme téměř
o 30 procent vody. A zde nám pomocnou ruku nabízí technologie. Podzemní úniky lze omezit bez náročných zemních prací a výměny celé infrastruktury jednoduchým řešením, kterým je rozdělení městské oblasti na tzv. „tlaková pásma“. Toto řešení se používání například v Londýně, který je rozdělený na 800 takových zón. Díky tomu lze významně snížit tlak vody v celém městě, což povede k tomu, že v místech úniku vody bude nižší tlak, a tím bude docházet k menším únikům vody.
Podle odhadů specialistů z Danfoss lze díky těmto řešením ušetřit 40 procent vody, snížit spotřebu energie o 40 procent
a předcházet vzniku nových úniků o 50 procent.
Je potřeba, aby si každý z nás v Den ekologického dluhu uvědomil svůj vlastní dluh k životnímu prostředí. Na webu Global Footprint Network lze vyplnit anketu, z níž můžeme na základě našich údajů o způsobu stravování, cestování, bydlení, spotřebě energie a vody zjistit svou vlastní uhlíkovou stopu. (31.5.2019)
