.jpg?s3=1)
Blížící se světová konference OSN o klimatu musí posílit mechanismy pro snižování emisí skleníkových plynů, urychlit odchod od fosilních paliv a posílit finanční pomoc zemím zasaženým klimatickou krizí. Letošní setkání 196 signatářských zemí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) začíná už v neděli 6. listopadu 2022 v egyptském Šarm aš-Šajchu. České republice letos připadla role země vyjednávací za Evropskou unii, a to díky českému předsednictví v Radě EU. Během prvních dnů konference vystoupí s projevem i český premiér Petr Fiala. České předsednictví je při vyjednáváních vázáno především dvěma dokumenty schválenými na Radě ministrů a ministryň EU pro životní prostředí (ENVI) a na Radě evropských ministrů a ministryň financí (ECOFIN).
V oblasti snižování emisí skleníkových plynů se ani po loňské konferenci v Glasgow nepodařilo nasměrovat svět na trajektorii kompatibilní s požadavkem vědců zastavit nárůst globální teploty na hranici 1,5 stupně Celsia. Několik analýz vydaných v uplynulých dnech různými institucemi (UNFCCC NDC Synthesis Report, UNEP Emissions Gap Report, IEA World Energy Outlook 2022) naznačuje, že svět v tuto chvíli směřuje k oteplení o zhruba 2,5 °C do konce tohoto století. Jedním z výstupů minulé konference OSN o klimatu v Glasgow přitom byl mj. požadavek, aby země světa představily do konce roku 2022 takové závazky, které budou v souladu s cílem Pařížské dohody.
Evropské unii se daří postupně vyjednávat jednotlivé části klimaticko-energetické legislativy “Fit for 55”, která má zajistit snížení emisí EU do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Nevládní organizace ale upozorňují, že by svůj závazek v podobě tzv. NDC (nationally determined contribution) měla navýšit i Evropská unie. Podle CAN-Europe či WWF by měl být evropský cíl pro rok 2030 alespoň 65 %.
Ústřední roli v procesu snižování emisí skleníkových plynů bude hrát odchod od fosilních paliv, k němuž vyzvala svět i závěrečná deklarace loňského summitu v Glasgow.
Množství fosilních paliv, které se vlády světa chystají vytěžit, ale dvojnásobně přesahuje hodnoty, jež by nám umožnily udržet nárůst globální teploty na hranici 1,5 stupně Celsia.
Velkým tématem klimatické konference budou i nesplněné sliby rozvinutých zemí vůči těm rozvojovým. Bohaté země (mezi něž se řadí také ČR) přislíbily pro období 2020-2025 těm rozvojovým finanční pomoc s opatřeními na snižování emisí a na adaptace. Slíbené výše 100 miliard dolarů ročně ale tato finanční spolupráce dojednaná během předchozích klimatických jednání stále nedosáhla. Chronicky podfinancované zůstávají především adaptační opatření, byť se jejich financování zvyšuje. Specifickým tématem bude opět i možné zprovoznění fondu na financování škod způsobených klimatickou krizí v zemích, jež za ni historicky nenesou odpovědnost. Téma tzv. ztrát a škod bylo na loňském summitu zarámováno do tzv. Glasgowského dialogu, v němž se o něm má jednat až do roku 2024. EU se v mandátu pro COP27 schváleném Radou pro životní prostředí staví k tématu zdrženlivě.
Klimatická konference bude probíhat ve dnech 6. - 18. listopadu 2022. Ve dnech 7. - 8. listopadu se očekává hojná účast nejvyšších představitelů mnoha signatářských zemí. Závěry letošních vyjednávání jsou očekávány 18. listopadu.
Klimatická koalice vysílá letos na klimatickou konferenci OSN do Egypta Jitku Martínkovou, V pozorovatelské roli se zúčastní summitu COP 27 ve dnech 13. - 19. listopadu. V téže roli se zúčastnila už loňské konference COP 26 v Glasgow.
Jitka Martínková, účastnice COP 26 a COP 27 za Klimatickou koalici, řekla: “Hlavním heslem konference je letos implementace. Na činy je skutečně nejvyšší čas. Ani současné sliby ale nestačí. Země světa by se měly v Egyptě shodnout především na krocích, které zajistí mnohem rychlejší odchod od fosilních paliv, než jaký má svět aktuálně v plánu. Finanční toky je třeba přesměrovat od uhlí, ropy a plynu k obnovitelným zdrojům, a to na globální úrovni. Je i na Evropě, aby s rozvojovými zeměmi našla takové formy spolupráce, které k potřebné transformaci povedou nejen v EU, ale i za jejími hranicemi.”
Miriam Macurová, koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace ČR, řekla: “Palčivou otázkou nadcházející klimatické konference je, zda bohatší země, které historicky více znečišťují životní prostředí, zaplatí za ztráty a škody způsobené změnou klimatu. Spravedlnost, odpovědnost a finance pro země nejvíce postižené klimatickou krizí jsou tři klíčové součásti úspěchu nejen během jednání, ale i při jejich následném uplatňování. Pro jejich dosažení je primárně potřebná politická vůle, proto je nutné, aby se světoví lídři zasadili o vybudování potřebné důvěry a ambiciózních plánů pro čistou, bezpečnou a spravedlivou budoucnost pro všechny.”
Linda Sokačová, ředitelka Amnesty International, řekla: "Je velmi problematické, že místem pro konání takto důležité klimatické konference OSN byla zvolena země, kde vládne brutální autoritářský režim. Egypt se dlouhodobě řadí mezi nejrepresivnější režimy současnosti. Probíhá tam rozsáhlá lidskoprávní krize, autoritativní zákony jsou uplatňovány vůči kritikům režimu a tisíce lidí jsou svévolně pronásledováni, mučeni i vězněni. Egyptský režim nesmí během konference zneužít svou PR mašinerii k tomu, aby zakryl drastické porušování lidských práv. Jednou z priorit konference proto musí být upozornění na bezpráví, které se v zemi děje a je rovněž nutné, aby zazněla jasná podpora politickým vězňům i všem dalším obráncům lidských práv - a to nejen během konference, ale i po jejím skončení."
Michala Traplová z Člověka v tísni řekla: “Změna klimatu způsobená pokračujícím spalováním fosilních paliv přispívá ke zvyšování environmentálních rizik v zvláště zranitelných oblastech, které se z velké části překrývají s tzv. rozvojovými zeměmi. Tyto země zároveň nesou výrazně větší břemeno dopadů klimatických změn než ti, kdo klimatické změny způsobují. Letošní COP27 bude řešit mimo jiné financování této nerovnosti instrumentem Loss and Damage, který se ve výsledku vyplatí nám všem – investice do prevence a do budování odolnosti místních komunit je vždy méně nákladná než následné řešení migračních vln nebo humanitárních krizí.” (3.11.2022)