Atletický stadion Josefa Hrona v Mnichově Hradišti svým jménem připomíná úspěšného atleta, běžce a také dlouholetého zaměstnance místního cukrovaru. Ve třicátých letech minulého století patřil k našim nejlepším vytrvalcům a Československo reprezentoval na mezinárodních závodech, a to nejčastěji v běhu na 5 kilometrů. Svůj čas v běhu na stejnou vzdálenost si díky Hronovi vylepšil i Emil Zátopek, se kterým běhával alejí z Mnichova Hradiště na vrch Hůrka.
Držitel rekordů i organizátor závodů
Inženýr Josef Hron se narodil v roce 1905 v Praze a je jedním z nejvýraznějších sportovců mladoboleslavského regionu. Byl zaměstnancem mnichovohradišťského cukrovaru, držitelem řady rekordů, organizátorem závodů i trenérem lehkoatletického dorostu. K lehké atletice se dostal už v sedmnácti letech, kdy začal závodit jako pražský student. Poté co vyhrál v roce 1922 závod na 1500 metrů na Rudlově memoriálu, bylo rozhodnuto, že se běhu začne věnovat více.
Obr. Josef Hron s olympijskou pochodní, 1938
Mezinárodní úspěchy
Jako vysokoškolský student Hron reprezentoval Československo na Světových studentských hrách v Římě v roce 1927, kde obsadil třetí místo v běhu na tři kilometry, a také v Paříži, Darmstadtu nebo Turíně. Později v roce 1934 startoval v Turíně v dresu Československa na mistrovství Evropy už jako člen státního družstva. Soustředil se zejména na pětikilometrové tratě, ale dobrých výsledků dosahoval i v obtížném maratonu. Ještě ve svých osmačtyřiceti letech ho dokázal zaběhnout za 2 hodiny a padesát šest minut.
Studium správné techniky
V době, kdy Hron reprezentoval náš stát, byly republikové výsledky na pět a deset kilometrů v porovnání s mezinárodním měřítkem dost slabé. To ho přimělo ke studiu techniky i zahraničních tréninkových metod vytrvalostních běhů. Za vzor byli tehdy považování Finové v čele s Paavo Nurmim. Své zkušenosti získané praxí i studiem běžecké literatury předával i tuzemským mladým závodníkům a dal podnět ke vzniku každoročních soustředění nejlepších československých vytrvalců, z nichž vyrostla řada nových špičkových závodníků včetně Emila Zátopka.
Dohoda se Zátopkem
Se Zátopkem se Josef Hron seznámil v roce 1945 na jednom z těchto sjezdů pořádaném v Hradci Králové a hned ho také pozval na květnový kurz v Toušeni. Přestože měl tehdy Zátopek o svém tréninku už jasné míněné, kurzu nakonec obětoval svou dovolenou. Hronovi tehdy navíc slíbil, že se ještě v témže roce pokusí překonat tehdejší rekord na 5 kilometrů, který byl 15:14. S časem 15:38 se Zátopek rekordu přibližoval. Věděl, že o překonání rekordu rozhodne příprava, a tak se, k překvapení i nelibosti svého okolí, vrhl na cvičení sprintů a na prodlužované starty. Svou námahu při tréninku stupňoval. Zajímala ho hranice, kam se až odolnost lidského těla může napnout.
