Komentář Lukáše Kovandy
Odstřižení od něj může Putinův režim zničit, Západu ale přinese inflaci, nutnost vzdát Green Deal či pád dolaru.
Možné odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT se Západu vrátí jako bumerang. Navíc by oslabilo roli dolaru ve světové ekonomice, neboť SWIFT do značné míry stojí a padá právě s americkou měnou. To jsou klíčové důvody, proč se Západ k odstřižení Ruska zatím nemá.
Co konkrétně znamená, že by se odstřižení vrátilo jako bumerang? Prakticky by Západ neměl, jak Rusku platit za dodávky ropy, a zejména plynu. Zhruba 35 procent plynu, jejž spotřebovává Evropa, pochází z Ruska. Rusko by odstřižení zabolelo ještě více, jelikož hned přes 70 procent svého plynu dodává Evropě. S odstřižením od SWIFT by tyto obchody do značné míry skončily.
Výpadek více než třetiny dodávek plynu znamená také citelné zdražení elektřiny, neboť její podstatná část se v Evropě právě z plynu vyrábí.
První krok, který by Evropa musela učinit, aby v takové situaci obstála, je dát k ledu Green Deal a své ambiciózní plány dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2050. Musela by se být ochotna naučit se žít v podmínkách alespoň občasného výpadku dodávek plynu či elektřiny firmám a domácnostem. Musela by být ochotna přijmout jejich masivní zdražení, vysoko nad rámec všeho, co jsme zažili v uplynulých měsících. Musela by být připravena na další kolo inflace, „válečné inflace“. Musela by být připravena tuto inflaci krotit citelným zvyšováním úrokových sazeb, jež by mohlo předlužené země typu Itálie, ale také třeba Francie dovést na pokraj bankrotu. Musela by být ochotna nakupovat mnohem více zkapalněného plynu v USA či Kataru. A také uvést zpět do provozu své odstavené jaderné, uhelné, ale třeba i mazutové elektrárny.
I pokud by to zvládla, je tu další zásadní problém. Utrpěl by dolar. SWIFT je na dolaru do značné míry postavený. Nejvíce SWIFTových transakcí probíhá právě v něm. S velkou, nicméně ilustrativní nadsázkou lze říci, že SWIFT je takový „Facebook pro banky a další finanční instituce“. Místo lajků si v něm mezinárodně posílají právě hlavně dolary. Podíl dolarových transakcí převyšuje 40 procent, v euru jich je bezmála 37 procent. Na čínskou měnu ovšem nezbývají ani tři procenta.
Čína by pochopitelně ráda měla svoji měnu zastoupenu mnohem výrazněji, stejně jako třeba Rusko. Jenže to není tak snadné. Důvodem je to samé, co z Facebooku učinilo globální sociální síť číslo jedna: síťový efekt. Na finanční transakci jsou třeba dva – prodávající a kupující. Stejně jako facebookový lajk také někdo dává a někdo jiný jej obdrží. Můžeme facebookovou komunikaci třeba tisíckrát nenávidět, ale protože ji využívají naši kamarádi, užíváme ji také. Čína nebo Rusko také nemusí mít SWIFT zrovna v lásce, ale protože jej využívají jejich obchodní partneři – zdroj příjmu –, nemají jinou možnost.
Odstřižení od SWIFT by ale Rusko přinutilo vytvořit si vlastní „Facebook“. Vlastní mezinárodní platební systém. Ne že by se o to Rusko nepokoušelo, takový systém i existuje. Ale zatím chybí dostatečný impuls pro jeho rozvoj. Ten by mohlo zajistit právě to, pokud by Západ Rusko od SWIFT odstřihl. Pro Rusko by to zejména zpočátku byla pohroma. Ale tratily by také Spojené státy. Začal by se totiž s větší vervou než dosud rozvíjet mezinárodní platební systém, jenž obchází dolar.
Snížení světového významu dolaru znamená nutnost smířit se s tím, že už nebude tak privilegovanou měnou, jakou je nyní. Jeho postavení v globálních transakcích usnadňuje Spojeným státům zadlužování, protože náklady s ním spojené, třeba i inflační, mohou přenášet na jiné země, po celém světě. To je značná výhoda, ze které se žádný jiný ekonomický celek netěší, ani Evropa ne. Proto ostatně třeba i země typu Německa před pár lety volaly po zřízení evropské obdoby SWIFT.
Rusko, zdá se, počítá s tím, že jej Západ od SWIFT neodstřihne. I když by to byla pro Rusko katastrofa, Západ by to také zabolelo. Musel by se smířit s prudkým zdražováním, sociálními otřesy, nutností vzdát Green Deal a také se smířit s poklesem globálního významu dolaru.
Odstřižení od SWIFT a tím pádem od možnosti dodávat plyn Evropě je ruskou „Achillovou patou“. Má potenciál Rusko ekonomicky rozvrátit a zničit tak Putinův režim. Achilles v Kremlu ale zjevně vsází na to, že Západ své pohodlí, zelené vize a privilegia kvůli Ukrajině, a možná ještě jen její východní části, obětovat nebude.
V Česku se teď roztočí „válečná inflace“, světu vinou války na Ukrajině hrozí stagflační propad ekonomiky
Ochromení globální ekonomiky může způsobit citelný růst míry nezaměstnanost v ČR.
Válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují se, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace, než jaká by nastala, pokud by došlo buď „pouze“ na pandemii, nebo „pouze“ na válku.
Značný inflační efekt bude mít nově také vývoj kursu koruny ke světovým měnám v čele s dolarem. Zejména při déletrvajícím vyhrocení konfliktu, který snadno může přerůst ze stále regionálního v mezinárodní, koruna citelně trvaleji oslabí. Nelze v tuto chvíli vyloučit, že Česká národní banka bude muset dokonce intervenovat ve prospěch stabilizace kursu, a to například odprodejem části devizových rezerv. I tak však bude inflační náraz způsobený oslabením koruny znatelný. Umocní „válečnou inflaci“, jelikož v důsledku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu už nyní citelně zdražují ropa na světových trzích či plyn na burzách v EU a také mnohé klíčové průmyslové suroviny typu kovů hliníku nebo niklu.
V přepočtu do korun vyšel dnes barel ropy Brent až na více než 2367 korun, jak vyplývá z dat Bloombergu. Jeho cena tak zaostala pouze o přibližně 30 korun za absolutně historicky nejvyšší korunovou cenou barelu ropy Brent, tou z roku 2012. Tehdy se pohonné hmoty v ČR prodávaly nejdráže v historii, například v Praze průměrná cena benzínu překonávala dle dat CCS dokonce i 40 korun za litr.
Další kolo růstu cen energií a oslabení koruny dále zvýrazní inflaci v ČR. Je tak poměrně pravděpodobné, že ta za celý letošní rok vykáže průměrně dvoucifernou úroveň. Samozřejmě to záleží na závažnosti dalšího vývoje válečné situace na Ukrajině, která v tuto chvíli je jen obtížně odhadnutelná s jakoukoli vyšší mírou spolehlivosti.
Českou ekonomiku by ale neměl ochromit samotný pokles vývozu zboží do Ruska, neboť ten představuje pouze zhruba dvě procenta celkového českého exportu. Tuzemskou ekonomiku by ale pochopitelně fatálně ochromil déletrvající výpadek v dodávkách ruské ropy, a zejména plynu. Omezení těchto dodávek ale není ani v ruském ekonomickém zájmu.
Česká ekonomika, malá a otevřená, však bude oslabována stagflačními tendencemi ve světové ekonomice. Zejména pokud by ukrajinský konflikt přerostl v mezinárodní střet, nastane globálně enormní nárůst nejistoty, která dramaticky podváže podnikatelskou a investiční činnost a může vyústit až ve stagnaci, ba pokles světového hospodářství, doprovázený zprvu vysokou inflací. Což je z definice právě takzvaná stagflace. Ta by nakonec vyvolala citelný růst míry nezaměstnanosti v ČR, nejen skrze slabší investiční a obchodní činnost českých firem, ale také skrze citelně utlumený zahraniční obchod, jemuž by výrazné oslabení koruny bylo jen částečnou vzpruhou.
Trhy se po šoku ze zahájení války na Ukrajině zčásti stabilizují
Koruna zpomalila své prudké oslabování, unce zlata i tak za poslední dva týdny podražuje o skoro 5000 Kč.
Hned po zahájení ruské invaze na Ukrajinu dnes nad ránem z měn světa takřka nejvýrazněji ztrácely polský zlotý a česká koruna. Asijští měnoví obchodníci totiž zpanikařili, podívali se na mapu a zbavovali se měn zemí, jež jsou prostě jen Ukrajině geograficky blízké. Nyní se situace poněkud stabilizuje. Propad koruny zpomalil. I tak se česká měna poprvé od konce loňského prosince prodává za více než 25,00 za euro a nervozita je z okamžitých výkyvů kursu zřejmá.
Koruna zažívá svůj nejhlubší jednodenní propad od roku 2020. Tehdy však padala také třeba ropa. Nyní ale ropa zdražuje, i v dolarech. Takže tím spíše v korunách. Korunová cena ropy se rychle blíží k historickým maximům. Dnes poprvé od roku 2014 překročila úroveň 2300 korun za barel ropy Brent. První, kdo válku pocítí na vlastní peněžence, budou motoristé. Pohonné hmoty rychle podraží dost možné až k úrovním 40 korun za litr benzínu a 39 korun za litr nafty.
Na světových trzích se dnes daří zejména drahým kovům. Nejhůře dopadají měny Ruska, Kazachstánu, Běloruska, ale vedle Česka také Turecka, Maďarska či Polska. Takže není divu, že za poslední zhruba dva týdny troyská unce zlata zdražuje skoro o 5000 Kč.
Cena zemního plynu v EU letí vzhůru jako raketa, mnohem výrazněji než zlato. Zelená transformace EU a německá Energiewende totiž učinily Evropu závislejší na ruském plynu než prakticky kdykoli v minulosti. Jde zřejmě o jeden z faktorů, které ruský prezident Vladimir Putin zakalkuloval do svého rozhodnutí dnes vpadnout na Ukrajinu.
Ruská vojska zatím, zdá se, na Ukrajině postupují hladce. Ukrajinští pohraničníci prý nekladou odpor, informuje ruská tisková agentura Interfax. Západ chystá tvrdší sankce. Ty ale Rusko nezastaví. Toto je vojenská operace. Zmrazení účtů tanky nezajímá.
