Zavedení emisních povolenek na fosilní paliva v případě železniční a vodní dopravy zhorší konkurenceschopnost těchto odvětví. U neelektrifikovaných železnic nelze v případě nákladní dopravy využívat lokomotivy na baterie či vodík. Technologie nejsou připraveny na těžké nákladní vlaky. Varianta naftových motorů je aktuálně jedinou možnou. Ještě fatálnější dopady by zaznamenala vodní doprava. V kombinaci s nedobudovanou infrastrukturou hrozí reálně lodním dopravcům v ČR úplný zánik.
Se zelenou transformací přicházejí výzvy a cíle, jejichž naplňování dopadá na fungování všech druhů dopravy. V případě té nákladní je jedním z vytyčených milníků přenos přepravy ze silnic na železnice a vodní cesty. Zavedení emisních povolenek v systému ETS 2 jde ale zcela proti tomuto cíli. „Železniční doprava jako jediná přispívá již nyní do systému ETS 1 v ceně trakční energie. Tarif v systému ETS 2 znamená pro dopravce cenové znevýhodnění, které se na jejich činnosti podepíše minimálně do roku 2030,“ upozorňuje předseda sekce železniční a kombinované dopravy SD Martin Hořínek.
Alternativy momentálně neexistují
Možnosti využívat alternativní pohon jsou zejména pro nákladní dopravu značně omezené. „Bateriové články svým výkonem nedosahují potřebných hodnot a aktuálně zvládají obsloužit maximálně nízkokapacitní osobní dopravní prostředky. Nelze se v tomto ohledu spoléhat na vývoj nových technologií,“ vysvětluje prezident Svazu dopravy Oldřich Sládek.
Hřebíček do rakve vodní dopravy
Zatímco železniční dopravci počítají možné finanční ztráty, vodní doprava bije na poplach. „V kontextu nedostatečné infrastruktury pro vodní dopravu, je zavedení systému ETS 2 zdrcujícím krokem, který existenčně ohrozí lodní dopravce, kteří na našem území zůstávají. Lze předpokládat, že kvůli emisním povolenkám své flotily přesunou na západ Evropy, kde jsou vodní cesty na zcela jiné úrovni,“ varuje předseda sekce vodní dopravy SD Lukáš Hradský.
Systém emisních povolenek od roku 2027 tvrdě postihne každého jednotlivce. Dopady na nákladní dopravu se promítnou do cen potravin a zboží. Zároveň každý pocítí zvýšení nákladů na pohonné hmoty, topení a energie. „Systém spustí spirálu problémů, na kterých v Evropě prodělá doslova každý. Dopady na ochranu přírody přitom budou z globálního hlediska minimální,“ dodává na závěr Oldřich Sládek. (7.6.2024)