Tak to bylo pře 65 lety: Organisace a vedení domácnosti - nákup

Účelný nákup je pilíř hospodaření domácnosti. Promyšlený včasný nákup šetří čas i peníze.

Kupujeme podle plánu a rozpočtu, a to nejdříve věci nutné, pak potřebné a až v poslední řadě věci další, které se nám líbí.

Nekupujeme podle nálady, nedáme se zlákat pěknou výlohou apod. Takový nákup obvykle naruší náš rozpočet a znamená zbytečný výdaj.

Do kalendáře nebo na blok si zapisujeme, co bude v nejbližší době nutno koupit. Odcházíme-li na nákup, máme přehled o tom, co a kdy musíme koupit, a nespoléháme se jen na svou paměť.

Ujasníme si, v jaké jakosti, velikosti, barvě, množství apod. zboží nakoupíme. Poznamenáme si to a podle toho se pak v obchodě rychle rozhodujeme.

Víme-li, co chceme, nedáme se v obchodě přemluvit ke koupi něčeho, co nepotřebujeme nebo co nám nebude vyhovovat.
Kupovat něčeho zbytečně velké množství znamená zbytky, kterých nemůžeme vždy dobře využít. I když jsme za větší množství zboží zaplatili nižší cenu, je tato výhoda pochybná. Anebo zásoba svádí k plýtvání.

Při koupi bereme v úvahu nejen výdaj za zboží, ale i obnos, který bude stát provoz. Přijdeme někdy na to, že je levná věc dražší, je-li dražší její provoz (neúčelná plotýnka).

Je-li na trhu nadbytek některého zboží, nabízí se na výhodné levnější ceny (špičky sezónní zeleniny, bílé týdny). Využíváme této výhody v rámci svých možností. Zlevněné ceny přijdou k dobru nám a současně pomáháme spotřebovat přebytky našeho hospodářství.

Máme-li se při nákupu zboží rozhodnout mezi dvěma jakostmi odstupňovanými cenou, kupujeme dražší věci lepší jakosti, mají-li význam pro delší dobu. Koupíme si na příklad dražší zimník, který je na léta. Zato za módní věc na jednu sezónu nevydáváme zbytečně mnoho peněz.

Při výběru zboží budeme volit takové značky, jejichž jakost známe. Při koupi náhražek sledujeme, zda jsou skutečně jako takové označeny a zda je cena úměrná. (Na příklad skořice).

Snažíme se rozlišovat hlavní znaky u jakosti různého zboží. Známe-li druhy a jakosti masa, umíme-li rozeznat vlněnou látku od látky s příměsí náhražkového materiálu apod., rozumíme-li vnitřní hodnotě zboží, kupujeme lépe.

U zboží, které se prodává v uzavřených obalech, v krabicích v konservách, sledujeme vždy označení na obalu a kontrolujeme je s obsahem.

Má-li zboží normalizované rozměry a podléhá-li jakostním předpisům, sledujeme, zda cena odpovídá předepsané třídě.

U potravin, označených datem výroby, všímáme si vždy, zda není záruční lhůta již prošlá (tuky, sušené mléko, konservy, trvanlivé pečivo a jiné).

Zboží se prodává v čisté váze a v čisté míře. Spotřebitel může žádat, aby mu v obchodě zboží převážili. Ve větších potravinářských prodejnách jsou na viditelném místě umístěny kontrolní váhy, na nichž si každý spotřebitel může zboží sám převážit.

Zboží, které vyžaduje přezkoušení, jako žárovky, radiopřijímače apod., musí prodavač předvést.

Na zboží, na které je delší záruka (pračky, radiopřijímače apod.), musíme požadovat řádně vyplněný záruční list.

Na každé zboží musí prodavač vydat spotřebiteli stvrzenku, na které je uveden druh, množství a cena prodaného zboží. Nahrazuje-li stvrzenka u některého druhu zboží záruční list, musí být na ní uvedeno ještě evidenční číslo výrobku.

Při nákupu si dobře všímáme vyvěšených cen u zboží, po případě požádáme, aby nám prodávající předložil ceník.

Schovávat zboží jak pro zaměstnance prodejny, tak pro jiné osoby je zakázáno. Výjimku činí průmyslové zboží široké potřeby, které si spotřebitel vybere, ale nemůže okamžitě zaplatit. Takové zboží se mu může reservovat půl hodiny. Velké kusy nábytku nebo velké spotřebiče, pro které je nutno sjednat i povoz, mohou se reservovat jeden den.

Vázat prodej jednoho druhu zboží na druhý není dovoleno. Není ani dovoleno míchat levnější druh zboží do dražšího.

Zjistíme-li po návratu domů, že zboží, které jsme koupili, je špatné kvality, má vady apod., můžeme je reklamovat. Reklamujeme-li zboží, musíme předložit prodejní doklad (pokladní bloček, účet nebo účtenku), který nám byl při koupi odevzdán. Reklamovat musíme v té prodejně, v níž jsme zboží koupili, a to do určité doby. Lhůty pro reklamace jsou:

Vady

                                                               zjevné                  skryté

U průmyslového zboží 8 dnů                                           5 měsíců

U mléka, smetany, pečiva, cukrářského zboží, tvarohu, másla, vajec, marmelády, sýrů a masných výrobků, masa, drůbeže, zvěřiny, ryb, rychle kvašených okurek

                                                               ihned                    do 24 hodin

U rybích a masných konserv, kompotů, trvanlivého salámu (v kuse)

                                                               ihned                    7 dnů

U ostatního potravinářského zboží. Lhůta se počítá ode dne následujícího po dni nákupu.

                                                               24 hodin              7 dnů

Je-li zjevné, že vada nevznikla vinou kupujícího, prodejna:

a) je vymění za nezávadné zboží téhož druhu,

b) se souhlasem spotřebitele dá zboží opravit,

c) ve výjimečných případech vezme zboží zpět a vrátí peníze.

Nemůže-li prodávající sám rozhodnout o oprávněnosti reklamace (protože je zapotřebí laboratorních zkoušek apod.), dá kupujícímu potvrzení o převzetí zboží k reklamaci a zboží odešle buď dodavateli, nebo výrobci k vyjádření. Teprve když dostane vyjádření, buď dá kupujícímu náhradu, nebo zboží vymění, nebo odmítne reklamaci jako neoprávněnou.

Vyměnit si zboží za stejný druh, ale v jiné barvě nebo velikosti můžeme v prodejně, kde jsme zboží koupili, a to do osmi dnů. Kromě toho je možné vyměnit zboží za lepší jakost a připlatit. Zásadně prodejny nevracejí peníze za prodané zboží.

Svá přání a stížnosti, týkající se jak prodeje, tak jakosti prodávaného zboží, může spotřebitel zapsat do knihy přání a stížností, která musí být na dobře viditelném a snadno přístupném místě. Za vyřizování zápisů odpovídá vedoucí prodejny; a dá-li spotřebitel adresu, musí mu odpovědět do dvou dnů. Na zápisy, které vyžadují rozsáhlejší šetření, musí odpovědět do deseti dnů.

Nákup potravin

Při nákupu potravin se řídíme podle velikosti rodiny, podle příležitosti k nákupu, možnostmi skladování atd. Tak na příklad pro dva lidi ve městě bude nákup i zásoby minimální. Větší rodina nebo domácnost na venkově, která je vzdálena od nákupních pramenů a má možnost dobře zboží uskladňovat ve spíži, v komoře nebo i ve sklepě, má zásoby větší, a proto i nákup jinak organisuje.

Minimální zásobu má mít každá domácnost. Vždy má být něco po ruce, přijdeme-li domů až po zavření obchodů a nemůžeme-li nic kupovat, přijdou-li hosté apod. Z těchto zásob lze udělat mnoho jídel.

Potraviny kupujeme: základní, které nepodléhají zkáze, měsíčně, některé týdně a konečně některé potraviny musíme kupovat denně.

Při měsíčním nákupu kupujeme základní potraviny, které se snadno skladují v normální spíži, jako jsou: mouka, cukr, těstoviny, krupice, hrách, čočka, konservy, sádlo, olej, ocet, polévkové koření, cibule, rajský protlak, rýže apod.

Při týdenním nákupu kupujeme už potraviny, které potřebujeme k naplánovanému týdennímu jídelníčku. Jsou to potraviny, které vydrží týden čerstvé. Mezi ně patří tuk, umělý tuk, trvanlivé sýry, kořenová zelenina, cibule, ovoce, které vydrží, jako pomeranče, citrony, jablka apod.

Denně nakupujeme potraviny, které konsumujeme čerstvé nebo které musíme hned upravovat. Jsou to mléko, maso, čerstvé pečivo, chléb, čerstvé máslo na mazání, listová zelenina, čerstvé ovoce, zmrazené potraviny atd., také některé sýry, tvaroh apod.

Denní nákup velmi zdržuje. Proto jej rozdělíme na několik členů rodiny. Jeden koupí mléko, druhý se postará o chléb apod.

Potraviny nakupujeme vždy ve větším množství – aspoň 1 kg, některé aspoň 10 dkg. U malých množství se hodně prováží. Sledujeme, zda se váží čistá váha.

Příklad

Měsíční nákup pro čtyřčlennou až pětičlennou domácnost

Dále různé: láhev octa, ovocné šťávy, sušenky, kousek tvrdého sýra, paštikové konservy, sušená vejce, krabice sušeného mléka, koření, čaj, kávu, brambory.

Základní zásoba má být kompletní, to znamená, že nestačí jen mít na příklad mouku, ale musíme mít i tuk, cukr, sůl, vejce, abychom mohli i rychle udělat moučné jídlo. Zrovna tak ke konservě musíme mít těstoviny, rýži apod., abychom mohli udělat jídlo masité.

Velikost této zásoby je individuální, podle toho, pro kolik je osob, kolik je v rodině dětí, například pro děti více krupice, sušené mléko apod. (Jedí-li členové rodiny raději slané pokrmy či moučníky, jedí-li všichni doma či mimo domov, jsou-li velcí či malí jedlíci atd.).

Nákup čisticích prostředků

Čisticí prostředky kupujeme většinou jednou měsíčně, podle toho děláme-li malý nebo větší úklid a podle praní prádla (pereme-li doma apod.).

Na prádlo kupujeme jen vyzkoušené prací prostředky, které známe. Značkování mýdel a označování krabiček umožňuje lépe se vyznat.

Při nákupu musíme bedlivě rozlišovat, k čemu který prostředek je. K namáčení je na příklad enzymatický prostředek Burnus, který se nehodí do vyvářky, a naopak na příklad prací prášek se nehodí na choulostivé prádlo a nemá účinek odmáčecí apod.

Na prádlo nakupujeme: na odmáčení: enzymatické prostředky burnus, rychlík,

na praní: mýdlo, mýdlový prášek,

na praní jemného prádla: persapon, šampon,

dále na prádlo: sodu henko, škrob, šmolku.

Z čisticích prostředků k úklidu kupujeme: drátky na parkety, pastu na parkety i na linoleum, hadr na podlahu, prášek na vanu, čikuli na čištění potahové látky na koberce, vodičku na nábytek, prášek na vanu, vodičku na kliky, kůži na okna, prášek na plotnu.

Na mytí nádobí: hubky, sodu, prášky na příbory, lešticí vatu na stříbro, kartáček na nádobí.

Pro koupelnu běžné toaletní potřeby: toaletní mýdlo, žínky, pasty na zuby, kartáčky, krémy na obličej, toaletní papír, vaselinu, pudr, rouge atd.

Nákup investičních předmětů pro domácnost

Poněvadž znamenají větší výdaje, rozmýšlíme je zvlášť pečlivě a počítáme s jejich pořizováním na mnoho let.

Sledujeme na výstavách, ve výlohách i v tisku novinky zařízení pro domácnost.

Nejdříve se informujeme vždy na přesnou velikost, na výkon, na provozní výdaje (spotřebu proudu apod.), na tvar; pak uvážíme, bude-li jich v našem provozu dostatečně využito a ušetří-li námahu, čas, přispějí-li k zvýšení životní úrovně apod.

Vyhýbáme se hromadění zbytečných přístrojů, nádobí, nábytku, které jsou neúčelné a které jsme koupili jen náhodně nebo je dostali.

Než věc koupíme, musíme určit místo, kde bude předmět uskladněn (televisor, robot).

Na stroje a stroječky, na něž je záruční lhůta, musíme při nákupu dostat vyplněný a potvrzený záruční list.

Nákup textilií a hotových oděvů

Nákup textilií se řídí plánem a rozpočtem.

Než jdeme látku koupit, musíme znát barvu, alespoň přibližme vzor a jakost, vědět, kolik peněz chceme vydat a pro jaký účel látku kupujeme.

Musíme znát přesně i metráž, tj. šíři látky a kolik metrů potřebujeme, abychom nekupovali ani málo, ani mnoho na typ oděvu, který potřebujeme. K tomu nám pomůže tabulka spotřeby látek.

Látky s chybou jsou označovány barevnými nitkami. Odpočítává se 10 cm. Proto si látku dobře před odstřižením prohlédneme.

Musíme rozumět kvalitě látek. Jednak se radíme s prodavačem, který má být dobře informován o kvalitě látky a o jejích vlastnostech (vlna nebo polovlna, nemačkavost, stálobarevnost, snáší-li praní nebo jen chemické čištění apod.). Nedůvěřujeme-li prodávajícímu, musíme si umět udělat zkoušku sami. Zapálíme několik vytažených nitek nebo napínáme navlhčená vlákna mezi prsty nebo na hedvábí kápneme aceton apod.

Nekupujeme náhodně, co vidíme a co se nám na první pohled zalíbilo. Uvažujeme, k čemu se to hodí a zda toho použijeme. Zvláště ostré barvy a exklusivní vzory vyžadují správnou kombinaci.

Jdeme-li koupit hotovou konfekční věc, byť jsou to jen rukavičky, punčochy nebo i šaty, musíme znát přesně velikost. Vyzkoušíme-li si na příklad, že nám přesně padne prádlo číslo 46, kupujeme si jen toto číslo. Tak postupujeme i u rukavic, punčoch, bot atd. Nevíme-li číslo, raději si zjistíme před nákupem základní míry, délku, šířku apod.

Jaké velikosti punčoch a rukavic.

Velikost punčochy kupujeme obvykle podle čísla bot. Neznáme-li je, můžeme změřit velikost punčochy podle sevřené pěsti, při čemž palec zavřeme do pěsti. Centimetrem nebo přímo chodidlem punčochy změříme volně obvod pěstí.

Kupujeme-li rukavice a neznáme-li velikost ruky, můžeme ji odhadnout podle velikosti punčochy:

Dříve bylo označování velikostí hotových oděvů velmi roztříštěno, každý závod si své výrobky označoval jinak. Náš znárodněný průmysl udělal teď v průmyslových mírách pořádek a zavedl jednotné označování. Na tabulce vidíte, že jsou různé skupiny pro oděv muže i ženy. Každá skupina, která je značena výškou postavy, má několik podskupin, kde číslo značí polovinu prsního objemu. Jednotlivé skupiny jsou označovány jinou barvou visačky. V páté a šesté skupině u mužů a v páté u žen jde o mimořádně silné potravy různých výšek.

Jdeme-li si koupit šaty nebo kabát hotové, přeměříme se předem a pak už můžeme žádat jen určité číslo a barvu visačky. Ušetříme tak sobě čas a prodavačce práci.

Joza Břízová, Božena Krchová, Naše domácnost, Nakladatelství Práce 1959