Souvislost mezi silným kouřením a výskytem některých chorob, zvláště plicních a cévních, je dlouho známa. Nebylo však dosud jasným statistických důkazů. V červnu 1957 byly uveřejněny oficiální zprávy o výsledcích několikaletého výzkumu škodlivosti kouření v Anglii a ve Spojených státech amerických.
Nejdůležitější je prohlášení britské lékařské výzkumné rady o vlivu kouření tabáku na rakovinu plic. Toto prohlášení bylo publikováno současně v časopise British Medical Journal a Lancet dne 27. června 1957. Prohlášení je rozděleno do několika bodů:
Zvýšení počtu rakoviny plic
Během posledních pětadvaceti let se neobyčejně zvýšil počet úmrtí na rakovinu plic. Tento vzrůst stále pokračuje a v roce 1955 byla mortalita dvakrát vyšší než v roce 1945 (388 úmrtí na 1 000 000 obyvatel v roce 1955 ve srovnání se 188 v roce 1945). U mužů nyní připadá jeden případ úmrtí na rakovinu plic z osmnácti všech úmrtí. Přestože úmrtnost u žen je stále ještě srovnatelně nízká, zvýšila se také během posledních let a je příčinou jednoho úmrtí ze 103 žen.
Tato čísla vedou ke třem závěrům:
a) Rychlé stoupnutí rakoviny plic v posledních několika letech dokazuje, že nebylo ještě dosaženo vrcholu.
b) Zvýšení úmrtnosti si nelze vysvětlit zavedením přesnějších vyšetřovacích metod a je nutno přiznat skutečný vzrůst plicní rakoviny v takové míře, která se nevyskytuje u rakoviny jiných orgánů.
c) Pouze malou část tohoto stoupnutí je možno přičítat vyššímu počtu starších osob, které zůstávají na živu. V posledních desíti letech se úmrtnost na plicní rakovinu zvýšila jak u mužů, tak u žen ve všech věkových skupinách od časného středního věku výše.
Možné příčiny zvýšení úmrtnosti
Šíře a rychlost stoupnutí plicní rakoviny ukazují jasně na některé závažné okolnosti. Není pravděpodobné, že zde hraje roli válka a okupace, protože se zvýšení úmrtnosti vyskytuje i u obyvatelstva, které těmito událostmi bezprostředně zůstalo nedotčeno. Je třeba hledat faktor nebo faktory, které se vyskytují ve veškerém obyvatelstvu během posledních dvaceti nebo více let a které by mohly působit na růst rakoviny plic. Vzhledem k povaze nemoci byla soustředěna pozornost na dva hlavní faktory vlivu vnějšího prostředí:
1. kouření tabáku,
2. znečištění vzduchu.
Kouření jako příčina plicní rakoviny
Skutečnost, že silné a dlouhodobé kouření tabáku, zvláště ve formě cigaret, je spojeno se vzrůstem nebezpečí plicní rakoviny, není založena na pozorování, že současně se vzrůstem úmrtnosti stoupá i spotřeba cigaret. Tyto poznatky plynou ze dvou speciálních vyšetřování:
1. Byl proveden průzkum u pacientů s plicní rakovinou a byl rovnán jejich dřívější průběh života vzhledem ke kouření a jiným faktorům, které by mohly vyvolat rakovinu plic, s průběhem života podobných lidí, kteří neměli tuto chorobu. Výsledky devatenácti těchto vyšetřování v sedmi zemích souhlasně ukazují vyšší počet kuřáků a nižší počet nekuřáků mezi pacienty s plicní rakovinou a stálý vzrůst úmrtnosti se zvyšujícím se kouřením.
2. Byly sledovány velké skupiny obyvatel vzhledem k návyku na kouření a zjišťovány příčiny smrti, které se u jednotlivých skupin vyskytovaly. Nejrozsáhlejší vyšetřování byla provedena v USA a v Anglii. Skupina v USA zahrnovala 190 000 mužů ve věku 50 až 69 roků a v Anglii 40 000 mužů a žen. Obě skupiny byly pozorovány po 3 až 5 let. Výsledky obou vyšetřování jsou v podstatě stejné:
a) Byla zjištěna vyšší úmrtnost a kuřáků než nekuřáků.
b) Byla zjištěna větší úmrtnost u silných kuřáků než u mírných kuřáků.
c) Úmrtnost u kuřáků cigaret byla větší než u kuřáků dýmky.
d) Úmrtnost u těch, kteří zanechali kouření, se snížila ve srovnání se skupinou kuřáků.
Z toho vyplývá, že nejvyšší úmrtnost je u mužů, kteří pokračovali v kouření cigaret. U silných kuřáků této skupiny je úmrtnost 40 krát vyšší než u nekuřáků. Výskyt úmrtnosti na rakovinu plic je u kuřáků v poměru 1 : 8, zatímco u nekuřáků je tento poměr 1 : 300. Zvláště důležité je pozorování vlivu zanechání kouření, protože ukazuje, že u mužů, kteří zanechali kouření, i když byli silní kuřáci, se snížila jejich náklonnost k této nemoci nejméně na polovinu.
Zvýšená úmrtnost na rakovinu plic u kuřáků nebyla kompenzována jakýmkoliv odpovídajícím snížením v počtu úmrtí rakovinou jiných orgánů, jinými slovy celkový výskyt rakoviny ve skupině kuřáků se zvyšuje o počet rakoviny plic a převyšuje tak výskyt u nekuřáků.
Experimentálně se podařilo zjistit v dehtu z tabákového kouře některé látky, které mohou způsobit rakovinu u zvířat. Známé kancerogeny jsou přítomny v tabákovém kouři pouze ve velmi malém množství a není jisté, zda tyto nízké koncentrace by mohly být škodlivé pro člověka. Přesto však nález kancerogenních látek v tabákovém kouři je důležitým krokem vpřed.
Znečištění vzduchu jako příčina plicní rakoviny
Je známo již mnoho let, že úmrtnost na plicní rakovinu je vyšší v městských okrscích než na venkově. Tato skutečnost zároveň se zjištěním kancerogenních látek v kouři z uhlí a ve výfukových plynech motorů vedla k domněnce, že toto znečištění vzduchu může být příčinou zvýšení počtu plicní rakoviny. Výzkum v tomto směru je však neobyčejně obtížný a zatímní poznatky nejsou zdaleka jednoznačně. Z jedné strany nebyla pozorována zvýšená úmrtnost na plicní rakovinu u osob, které byly zvláště vystaveny povahou své práce znečištěnému vzduchu, např. u lidí v dopravě, v garážích a strážníků. Na druhé straně výsledky mnohých výzkumů ukazují, že takovýto vztah opravdu existuje. Nemocnost a úmrtnost na zhoubné plicní nádory je např. v Praze dvojnásobná proti jihlavskému kraji. Snad nejlepším důkazem by bylo sledování výskytu rakoviny plic u nekuřáků v městech a na venkově. V těchto studiích byla pozorována vyšší úmrtnost u nekuřáků ve velkých městech než u kuřáků na venkově. Zdá se, že znečištění vzduchu hraje určitou úlohu při zvýšení počtu rakoviny plic, avšak podstatně menší, než je kouření cigaret.
Na základě této skutečnosti se britská lékařská rada rozhodla v příštích letech věnovat značné prostředky na výzkum těchto problémů a rozšířit počet laboratoří, které by se tímto problémem zabývaly. Výsledky prohlášení jsou shrnuty v těchto pěti bodech:
1. Během 25 let se neobyčejně zvýšil počet úmrtí na plicní rakovinu ve Velké Británii a jiných zemích.
2. Poměrně malý počet z těchto případů je možno přičíst specifickým průmyslovým škodlivinám.
3. Určitý počet případů, jejichž přesné procento nelze dosud stanovit, je možno přičíst znečištění vzduchu.
4. Výsledky výzkumu mnohých vědců v různých zemích ukazují, že hlavní část tohoto vzrůstu je spojena s kouřením tabáku, zvláště ve formě cigaret. V souhlase s názorem lékařské rady nejpravděpodobnější vysvětlení těchto výsledků je, že existuje přímý vztah mezi kouřením a výskytem plicní rakoviny.
5. Zjištění některých kancerogenních látek v tabákovém kouři skýtá reálnou základnu pro tento vztah.
Poněvadž naše země ve spotřebě cigaret dosáhla prvenství v Evropě a je na třetím místě na světě (USA, Kanada, ČSR), je nesporně nutné také u nás se problémem zabývat jak ve výzkumu, tak ve zdravotnické osvětě.
Vliv kouření na délku života a výskyt kardiovaskulárních chorob
V časopise Science (125, 1129 – 1133, 1957) byla publikována zpráva výzkumné skupiny, která byla organizována v červnu 1956 na podnět americké onkologické a kardiologické společnosti a která měla prozkoumat dosavadní znalosti o vlivu kouření na zdraví.
V otázce výskytu rakoviny plic se tato zpráva prakticky shoduje s prohlášením britské lékařské výzkumné rady. Kromě toho však zpráva shrnuje znalosti o dalších škodlivých vlivech kouření.
Zde se zpráva opírá o tři studie, které statisticky dokazují závislost intenzity kouření a zvýšení mortality (Pearl – 1938, Hammond a Horn – 1954, Doll a Hill – 1956).
Pearl zjistil, že vzrůst mortality byl u mužů ve věku 60-65 let u kuřáků dvojnásobný ve srovnání s nekuřáky. Ve stejné věkové skupině zjistili Hammond a Horn tento poměr jako 1,9. Doll a Hill stanovili, že úmrtnost vzrůstá úměrně s množstvím vykouřených cigaret, takže těžcí kuřáci pro všechny věkové skupiny nad 35 roků měli úmrtnost o 42 % vyšší než nekuřáci.
Souvislost mezi výskytem chorob věnčitých cév a kouřením vyplývá z práce Gertlera a Whiteho (1954), kteří zjistili, že počet těchto pacientů je statisticky významně vyšší u kuřáků než u nekuřáků. Hammond a Horn udávají, že úmrtnost na choroby věnčitých cév u mužů kuřáků je více než dvojnásobná než u nekuřáků ve věkové skupině mezi 50-65 lety.
Celá tato zpráva se opírá hlavně o práci Hammonda a Horna, kteří sledovali za pomoci velkého počtu dobrovolných pracovníků 188 000 mužů ve věku 50-70 po dobu 44 měsíců.
Výsledky tohoto průzkumu byly předneseny na výroční schůzi americké lékařské společnosti v červnu 1957 v New Yorku. Závěry podložené podrobným statistickým zhodnocením jsou tyto:
1. Úmrtnost stoupala úměrně s počtem denně vykouřených cigaret.
Ve srovnání se skupinou nekuřáků byla úmrtnost u těch, kteří kouřili do desíti cigaret denně, zvýšena o 34 %, u kuřáků od desíti do dvaceti cigaret denně o 70 %, při dvaceti až čtyřiceti cigaretách denně o 96 % a nad čtyřicet cigaret denně o 123 %.
2. Při zanechání kouření se snižovalo riziko smrti.
Úmrtnost u mužů, kteří zanechali i mírného kouření po více než deset let, snížila se téměř na úroveň nekuřáků.
3. Byl jasně zvýšen počet úmrtí na nemoci kornatění cév.
Během tohoto výzkumu zemřelo ze 188 000 mužů 11 870. Z toho počtu u 5297 byla smrt spojena s nemocí věnčitých cév. Úmrtnost u skupiny kuřáků do desíti cigaret byla ve srovnání s nekuřáky vyšší o 20 %, u kuřáků od desíti do dvaceti cigaret o 89 %, od dvaceti cigaret o 89 %, od dvaceti do čtyřiceti cigaret o 115 % a u kuřáků nad čtyřicet cigaret denně o 141 %.
4. Byl zřetelně vyšší výskyt rakoviny plic.
Úmrtnost na plicní rakovinu byla u pravidelných kuřáků cigaret 10krát vyšší (1000 %) než u nekuřáků. Když se braly v úvahu pouze případy, z nichž byl dokázán mikroskopicky nade vši pochybnost primární rakovinný nádor v plicích, byla úmrtnost pro ty, kteří kouřili více než 40 cigaret denně, 64krát vyšší než pro nekuřáky. Během tohoto výzkumu pouze 4 nekuřáci zemřeli na primární rakovinu plic, zjištěnou mikroskopicky. Úmrtnost na plicní rakovinu byla o 25 % nižší ve venkovských okresech než ve městech, což může být způsobeno buď přesnější diagnózu v městech, nebo přítomností dalšího kancerogenního faktoru.
5. Kouření zvyšuje úmrtnost na žaludeční vředy.
Během tohoto výzkumu zemřelo 51 mužů na vředovou chorobu žaludku a duodenu a všichni byli kuřáci.
Tento výzkum ukázal, že v poslední době neobyčejně stoupla a stále stoupá úmrtnost na plicní rakovinu. Počet těchto úmrtí ve Spojených státech amerických se zdvojnásobuje každým desítiletím. Během roku 1957 zemřelo na plicní rakovinu 31 000 lidí, z čehož bylo 26 000 mužů.
Zprávy o těchto výzkumech vyvolaly velký rozruch jak mezi lékaři, tak i v široké veřejnosti. V britském parlamentu byly tyto poznatky předneseny sekretářem ministerstva zdravotnictví Vaghan Morganem dne 25. Června. Na jejich podkladě uložila vláda všem střediskům zdravotnické osvěty, aby se intenzívně věnovaly upozorňování na nebezpečí, která plynou z kouření.
U nás po této stránce bylo podniknuto dosud málo. Bylo by třeba zaktivovat výzkum pro vědecké vyšetření problému, pracovníky lékařských sekcí Čs. Společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí a pracovníky zdravotnické osvěty v boji proti nemírnému kouření a ukazovat na nebezpečí, která z kouření plynou. Vždyť kouření přináší nejen jasně prokázané škody na zdraví našich občanů, ale i nesmírné výdaje finanční. Ročně se k nám doveze 20 000 tun zahraničního tabáku, což reprezentuje 200 000 000 Kč v zahraničních valutách. Jak by bylo možno daleko lépe využít těchto peněz k pozvednutí životní úrovně našeho lidu!
Zdroj: Doc. Mudr. Zdeněk Votava, Dvacáté století, Nakladatelství Orbis 1959
