Odběr elektřiny – plynu – vody
Přihlášky k odběru elektřiny a plynu podáváme na úředních tiskopisech, řádně vyplněné a podepsané.
Odběrateli bude určena vhodná sazba a bude vyzván ke složení jistoty.
Při změně bytu se postaráme o převod a oznámíme ukončení odběru.
Před nákupem dalších spotřebičů elektrické energie a zvláště plynu je třeba se informovat u dodavatele a předem s ním projednat připojení.
Spotřebu elektřiny a plynu kontrolujeme na elektroměrech a plynoměrech. Každou zjištěnou nesrovnalost oznámíme dodavateli.
Cenu za dodanou elektřinu a plyn platíme hotově výběrčímu jednou za dva měsíce. Výběrčí docházejí v pravidelných obdobích, a proto ve svém domácím rozpočtu již počítáme s tímto vydáním.
Faktury za elektřinu a plyn uschováváme, sledujeme, zda byl odpočet spotřeby správně proveden (zda konečný stav na předchozí faktuře odpovídá počátečnímu stavu na další faktuře) a zda byla cena správně vypočtena. Chyby nebo omyly při faktuře se po vzájemné upozornění vyrovnají.
Odebírá-li někdo elektřinu nebo plyn neoprávněně, vypočte se mu pravděpodobná spotřeba. Vážnější případy se oznamují k vyšetření prokurátorovi.
Jestliže se výběrčímu znemožní odpočítat spotřebu, není-li předepsaná částka za odběr včas zaplacena nebo pro jiné vážné důvody, může dodavatel přerušit nebo zastavit dodávku energie.
Elektřiny i plynu používáme účelně a tedy hospodárně. Ušetříme si tak zbytečné výdaje a umožníme plynulou dodávku energie bez regulačních opatření.
Za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadových vod veřejnými kanalizacemi se vybírá úplata, tzv. vodné a stočné.
Tyto úplatky se předpisují majitelům nebo správcům domů, kteří jsou oprávněni rozvrhnout je na přímé odběratele, tedy na nájemníky.
I pro odběr vody platí zásada největší šetrnosti. Vodovodní vedení udržujeme v pořádku a každou závadu ihned odstraňujeme. Nedopustíme, aby uvolněným ventilem na klosetu nebo vadnou kůžičkou v kohoutu unikala voda, kterou platíme a která je v mnohých krajích vzácností.
Přihláška k odběru
Odběratel předkládá dodavateli přihlášku na úředních tiskopisech čitelně a řádně vyplněnou a podepsanou. Přihlášku k odběru elektřiny potvrdí oprávněný elektroinstalační závod, přihlášku k odběru plynu technický znalec dozorčího orgánu. S přihláškou předloží odběratel i poslední fakturu na důkaz, že ve starém bydlišti vyrovnal všechny své závazky plynoucí z odběru.
Sazby
Pro odběr elektřiny v domácnosti platí dvě sazby:
1. Bytová sazba pro malá světelná zařízení a pro drobné spotřebiče elektřiny (BS), která ve dvouměsíčním období činí
do 50 kWh 0,80 Kčs za 1 kWh
od 51 až 60 kWh 0,90 Kčs za 1 kWh
od 61 až 70 kWh 1,00 Kčs za 1 kWh
od 71 až 80 kWh 1,10 Kčs za 1 kWh
od 81 až 90 kWh 1,20 Kčs za 1 kWh
od 91 kWh a další 1,40 Kčs za 1 kWh
2. Bytová sazba pro domácnosti s velkými spotřebiči (B) činí ve dvouměsíčním období
do 300 kWh 0,40 Kčs za 1 kWh
od 301 až 350 kWh 0,44 Kčs za 1 kWh
od 351 až 400 kWh 0,50 Kčs za 1 kWh
od 401 až 500 kWh 0,60 Kčs za 1 kWh
od 501 až 600 kWh 0,80 Kčs za 1 kWh
od 601 kWh a každá další 1,20 Kčs za 1 kWh
Tato sazba platí pro domácnosti, které nemají jinou možnost, než vařit a péci na elektřině, tj. nemají ani uhelný, ani plynový sporák nebo vařič (zcela elektrické domácnosti).
Výjimku možno povolit domácnostem pracujících, které kromě elektrického sporáku mají i sporák uhelný (nikoli plynový), je-li v domácnosti alespoň jedno dítě do šesti let nebo jsou-li oba manželé celý den zaměstnáni, po případě jsou-li členy JZD III. a IV. typu.
Kromě poplatku za proud se platí nájemné z elektroměru 1,20 Kčs měsíčně z jednofázového, 3,20 Kčs měsíčně z třífázového.
3. Sazba pro odběr proudu v noci (N), u níž se 1 kWh počítá 0,16 Kčs.
Tato sazba platí pro spotřebiče odebírající proud v noci, jako ohřívače vody, elektrická akumulační kamna a p. Noční sazba může být kombinována se sazbou BS a B. Spotřeba elektřiny se při tom měří dvojsazbovým elektroměrem, z něhož se platí nájemné 8 Kčs měsíčně.
Stoupající cena za zvýšený odběr nad základní spotřebu má nutit spotřebitele, aby s energií šetřili. Toto opatření ovšem nemůže postihovat případy, kdy jsou na jeden elektroměr připojeny dvě nebo více samostatných domácností. Na požádání zvýší dodavatel základní i další stupně u sazby BS a B podle počtu domácností.
Spotřebu elektřiny počítáme v kilowattových hodinách, a tak nám ji také zaznamenává elektroměr. Abychom si učinili představu, co dokáže 1 kWh, uvádíme na příklad:
1 kilowatová hodina
svítí čtyřicetiwattovou žárovkou 5 dnů po 5 hodinách
nebo
vyžehlí za 2 ½ hodiny 8 kg prádla nebo napájí 25 hodin rozhlasový přijímač nebo vypere za 4 hodiny 25 kg prádla nebo
ohřeje 10 l vody ze 14o na 100o.
Pro odběr plynu soukromým odběratelům platí tyto sazby za 1 m3
a) svítiplynu 0,50 Kčs,
b) karbonského plynu 0,70 Kčs,
c) zemního plynu 0,80 Kčs.
Nájemné z plynoměrů je již započítáno do ceny plynu, a tudíž se zvlášť nefakturuje.
Jistota za odběr
Odběratel složí při přihlášce k odběru jistotu, která činí
u sazby BS 30 Kčs
u ostatních sazeb 60 Kčs
u odběru plynu 40 Kčs
a dostane o tom u pokladny řádnou stvrzenku. Jistota je zárukou za pohledávky vzniklé z dodávky energie a dodavatel ji může kdykoli k úhradě použít. Při odhlášení odběru se jistota vrací odběrateli do jednoho měsíce po ukončení odběru; musí se předložit stvrzenka a musí být splněn předpoklad, že odběratel splnil všechny závazky.
Rozšíření odběru
Nastane-li předpoklad pro změnu sazby nebo rozšíří-li spotřebitel svá zařízení tak, že se původně přihlášená přípojná hodnota spotřebičů zvýší o více než 20 % (při původní hodnotě do 10 kW) nebo o více než 10 % (při původní hodnotě nad 10 kW), je odběratel povinen podat novou přihlášku.
Používání jiných plynových spotřebičů, než které byly uvedeny v přihlášce, musí být předem projednáno s dodavatelem.
Před nákupem dalších spotřebičů elektrické energie je též třeba zjistit, zda instalované vedení a elektroměr toto nové zatížení vůbec unesou.
Změna odběratele
Při změně v osobě odběratele (např. při stěhování) je povinen odcházející odběratel osm dní předem písemně odběr odhlásit a nový uživatel musí do tří dnů uvědomit dodavatele o převzetí instalace a do osmi dnů podat novou přihlášku. Opomine-li odběratel tuto svou povinnost, zaplatí elektřinu i plyn až do té doby, než podá přihlášku nový odběratel.
Elektroměry – plynoměry
Spotřebu elektřiny a plynu zaznamenávají měřidla, která dodavatel propůjčuje spotřebiteli za nájemné. Měřidla jsou instalována dodavatelem a opatřena plombami. Odběratel je povinen sledovat správný chod měřidel a odpovídá za škody, které na nich úmyslně způsobí. Poškození měřidel (např. odpadnutí některé plomby) musí být hlášeno dodavateli do tří dnů.
Správný chod elektroměru sledujeme takto:
1. Není-li rozsvícena žádná žárovka ani zapojen jiný spotřebič, musí kotouč elektroměru i číselník stát. Nanejvýše se kotouč pomalu otáčí, až se červená značka octne v okénku. Při této kontrole musí být hlavní spínač proudu zapnut.
2. Rozsvítí-li se žárovka nebo zapne-li se spotřebič, musí se kotouč ihned rozběhnout a otáčet ve směru šipky na štítku elektroměru. Rovněž číselník musí být v pohybu (poslední váleček vpravo).
3. Spotřebu sledujeme na číselníku měřiče a shodně s ním na fakturách. Vyskytne-li se nápadně veliká spotřeba, může se tak stát chybou měřidla.
4. Je-li elektroměr normálně v chodu, vydává slabý bzukot; slyšíme-li jiný zvuk, je možno usuzovat na poruchu.
Zjistíme-li nějakou závadu, oznámíme ji výběrčímu, po případě přímo služebně se žádostí, aby přezkoušel elektroměr. Při neoprávněné reklamaci hradí odběratel náklady spojené s přezkoušením.
Fakturování – placení
Fakturu za elektřinu i plyn vyhotovují na místě výběrčí nejdéle ve dvouměsíčních obdobích a předkládají ji spotřebiteli k hotovému zaplacení.
Je-li odběratel v den příchodu výběrčího nepřítomen, může si provést odečet sám a pak údaje elektroměru i plynoměru s příslušnou částkou ponechat v sousedství, kde si je výběrčí vyzvedne. Kdyby se výběrčímu nepodařilo během dvou období po sobě jdoucích odečíst údaje měřidel, a odběratel neodpoví ani na písemný dotaz, může dodavatel přerušit dodávku energie. Nezaplatí-li odběratel sběrnou fakturu výběrčímu ihned v hotovosti, označí výběrčí fakturu jako nezaplacenou a předá ji odběrateli. Dlužník pak dostane buď od výběrčího, nebo poštou od dodavatele poštovní poukázku k úhradě dluhované částky a poplatku z prodlení, který činí ½ promile z dlužné částky za každý den v prodlení, nejméně 10 Kčs.
Neoprávněný odběr
Bylo-li zjištěno, že odběratel odbíral elektřinu nebo plyn neoprávněně (např. bez měřidel, používal zakázaných spotřebičů, bez podání přihlášky, poškodil-li měřicí zařízení apod.), vypočte se množství energie neoprávněně odebrané podle všech po určitou dobu plně zatížených spotřebičů u odběratele zjištěných a takto stanovená náhrada se předepíše odběrateli k úhradě. Předpisy v tom směru mají podrobná ustanovení. Je-li podezření z trestného činu, odevzdá se případ k vyšetření prokurátorovi.
Vodné a stočné
předpisuje krajská vodohospodářská služba vlastníkům nebo správám domů, které je rozvrhují na přímé spotřebitele, tj. na nájemníky.
Vodné a stočné může být rozvrženo na jednotlivé domácnosti v domě několika způsoby, z nichž každý je více nebo méně spojen s odhadem, protože v domácnostech nejsou měřidla na vodu (vodoměr je jen pro celý dům). Nejlépe je, dojde-li mezi nájemníky k dohodě o poměru, v jakém ponesou náklady na vodné a stočné. Měřítkem může být počet osob v nájemních jednotkách, počet místností, způsob vybavení jednotlivých bytů nebo směrná čísla, která stanoví pravděpodobnou spotřebu vody jednou osobou v bytech s koupelnou, s klosetem nebo bez nich.
Správa domu může ovšem požadovat vodné a stočné na spotřebiteli jen tehdy, připouští-li to nájemní smlouva. Plné vodné a stočné platí nájemníci, kteří je platí mimo činži. Od nájemníků, kteří podle smlouvy platí činži zároveň s vodným, samozřejmě tato úhrada nemůže být požadována s výjimkou nájemních smluv uzavřených před 20. červnem 1939; v těchto případech nájemníci platí rozdíl, o který je úhrn vodného a stočného vyšší než v roce 1939.
Sazby
Výše vodného byla stanovena 0,60 Kčs za 1 m3 dodané vody a stočného 0,20 Kčs za 1 m3 vypuštěné vody do kanalizace.
Kde je osazen vodoměr, zjistí se množství spotřebované vody odpočtem na měřidle. Kde vodoměr není, platí se vodné paušálem.
U stočného se předpokládá, že odběratel vypustí do kanalizace tolik vody, kolik jí odebral.
Odebírá-li se voda z uličních stojanů, platí odběratelé vodné podle směrných čísel se slevou podle vzdálenosti od stojanu.
Literatura:
Vyhláška ministerstva energetiky z 18. 5. 1953 č. 144.
Vyhláška ministerstva paliv a energetiky z 19. 5. 1955 č. 83.
Odbytová základna elektřiny a páry při ministerstvu energetiky: Pravidla pro inkasní službu účtujících výběrčích.
Ing. Blanka Podlešáková: Hospodárné používání elektřiny v domácnostech.
Vyhláška ministra lesů a dřevařského průmyslu ze dne 12. 3. 1954 č. 58 Ú. l.
Směrnice správy vodního hospodářství ze dne 27. 6. 1955 č. 112 Ú. l.
Spojové služby
Při odesílání poštovních zásilek napíšeme správnou adresu, zásilku dobře zabalíme a dbáme, aby nepřekročila povolený rozměr ani váhu.
Obyčejnou poštovní zásilku může převzít kdokoli v domě nebo může být vhozena do domovní či dveřní schránky.
Doporučenou zásilku se pokusí poštovní doručovatel odevzdat nejprve adresátovi, a je-li nepřítomen, pak ji dá osobám, které jsou k adresátovi v určitém poměru.
Chceme-li, aby byla zásilka doručena jen do vlastních rukou adresáta, pak ji podáme doporučeně s příjemkou a na adresní stranu nápadně připíšeme „do vlastních rukou“.
Kdo nechce připustit, aby zásilky jemu určené přijímal někdo jiný, prohlásí písemně u svého dodávacího poštovního úřadu, že vylučuje náhradní doručování.
Noviny a časopisy předplácíme u poštovní novinové služby prostřednictvím svého doručovatele.
Povolení k poslouchání rozhlasu bez drátu dostaneme u nejbližšího poštovního úřadu.
Žádost o zřízení účastnické stanice rozhlasu po drátě podáváme též u poštovního úřadu.
Také povolení k zřízení a provozování televisní přijímací stanice vyřizuje poštovní úřad.
Je-li náš příjem bezdrátového rozhlasu a televise rušen, požádáme u poštovního úřadu o vyslání odrušovací čety.
Zřízení telefonní stanice povoluje správa spojů na základě písemných přihlášek podepsaných žadatelem.
Poštovní služba
Odesílané zásilky musí být označeny správnou a úplnou adresou přehledně a čitelně napsanou. V adrese píšeme ulici s číslem domu, po případě obec menším písmem před městským obvodem (ve velkých městech) nebo obcí, kde doručovací poštovní úřad. Píšeme tedy adresu takto:
Pan
Josef Holec
Kamenická 15
PRAHA 7 – HOLEŠOVICE
Slečna
Božena Loudová
Čilá čp. 5
p. ZVÍKOVEC
Zásadně píšeme adresu perem nebo psacím strojem. Tužkou může být napsána na obyčejných listovních zásilkách, inkoustovou tužkou na doporučených zásilkách a navlhčenou inkoustovou tužkou na balících a na příslušných průvodkách (do ciziny jen perem nebo strojem). Modrou tužkou je možno psát adresy na balíky bez udané ceny nebo v ceně do 1000 Kčs.
Na balíku má být adresa napsána přímo na obal. Je možno napsat i adresu na lístek, který by se nalepil n obal (tento způsob není připouštěn u cenných psaní a balíků s cenou do ciziny). Na doporučených zásilkách se nesmí v adrese nic škrtat, měnit nebo vymazávat.
Odesílatel má na každou zásilku napsat zpáteční adresu (je to v jeho zájmu); u zásilek do ciziny, u doporučených zásilek a balíků tak učinit musí. Zpáteční adresu je účelné napsat v levé třetině adresní strany dole, u obálek také na zadní straně.
Zásilka musí být dobře zabalena, aby byl její obsah chráněn před ztrátou, poškozením nebo úbytkem. Psaní, balíky a cenná psaní musí být dobře uzavřeny, aby nebylo možné dostat se k obsahu, aniž se poškodí obal nebo uzávěr. Balíky s udanou cenou do ciziny a balíky v tuzemsku v ceně přes 1000 Kčs musí být zapečetěny.
Váha a rozměr zásilek nesmí přesahovat předepsané míry; psaní s maximální vahou 1 kg (do ciziny 2 kg), balíky do 15 kg (za zvýšené poplatky do 25 kg). Dopisnice nesmí být větší než 15 x 10,5 cm a menší než 10 x 7 cm.
Přijímání zásilek. Každá zásilka má být zásadně doručena adresátovi, tj. osobě v adrese uvedené. Je-li adresát nepřítomen, pak se zásilka doručí náhradnímu příjemci nebo se vrátí odesílateli.
Obyčejné listovní zásilky může doručovatel vhodit do domovních schránek nebo do schránky na dveřích nebo je může dát sousedům, správci domu a každé osobě, o které předpokládá, že zásilku odevzdá oprávněnému příjemci.
Doporučené zásilky se má doručovatel pokusit odevzdat adresátovi, a jen je-li nepřítomen, doručí je osobám, které jsou k adresátovi v nějakém poměru, jako manželovi, členům rodiny, bytnému, zaměstnanci apod. Jmenovaní mohou zásilku převzít jen tehdy, nepřesahuje-li udaná cena nebo peněžní poukázka 2000 Kčs. Nemůže-li doručovatel zásilku odevzdat, pak zanechá u adresáta oznámení s výzvou, aby si ji vyzvedl osobně u poštovního úřadu; při tom musí předložit průkaz totožnosti.
Příjemce potvrdí přijetí na odběrném listě perem nebo inkoustovou tužkou. Přijal-li zásilku někdo jiný, připíše k svému podpisu doplněk vyjadřující jeho poměr k adresátovi.
Přeje-li si odesílatel, aby byla zásilka doručena výhradně adresátovi, podá ji doporučeně s příjemkou a na adresní stranu napíše nápadně poznámku „do vlastních rukou“. Takovou zásilku smí převzít jen adresát.
Jestliže příjemce očekává nějakou zásilku a nechce připustit, aby ji za něho někdo převzal, pak musí u svého doručovacího poštovního úřadu písemně prohlásit, že vylučuje náhradní doručení; tak si zajistí, že doporučené zásilky, peníze apod. budou doručeny jen jemu (za každou zásilku zaplatí zvláštní poplatek 40 hal.)
Vyloučení náhradního doručení popsaným způsobem je praktické jen u zásilek v ceně do 2000 Kč, neboť zásilky větší ceny se stejně nesmějí doručit nikomu jinému než adresátovi.
Poštovní novinová služba (PNS)
Přijímání předplatného na noviny a časopisy a jejich doručování obstarává PNS. Které noviny a časopisy PNS rozšiřuje, najdeme v katalogu, do něhož je možno nahlédnout u každého poštovního úřadu. PNS má i své vlastní stánky na ulicích větších měst.
Kdo si tedy chce předplatit některé noviny nebo časopisy, obrátí se na svého poštovního doručovatele nebo na kterýkoli poštovní úřad, který zařídí potřebné. Předplatné se platí předem u deníků nejméně jednou za měsíc, u ostatních časopisů nejméně na čtvrt roku.
Také veškeré změny v dodávce, jako přestěhování, dočasná změna adresy apod., po případě i stížnosti na dodávku časopisů je třeba hlásit poštovnímu úřadu.
Pošta dodává noviny a časopisy první doručovací pochůzkou. Ve větších městech se doručuje denní tisk i zvláštní ranní roznáškou.
Rozhlas bezdrátový
Správa spojů umožňuje přenášet programy Čs. rozhlasu bezdrátovou cestou pomocí rozhlasových přijímačů a zpravidla jednoduché anteny.
Zájemci, kteří si chtějí opatřit rozhlasový přijímač a poslouchat rozhlas, požádají u poštovního úřadu o povolení ke zřízení a provozování rozhlasové přijímací stanice.
Rozhlasový poplatek 15 Kčs čtvrtletně se platí u poštovního úřadu do 15. dne druhého měsíce čtvrtletí. Je možné zaplatit poplatek i na několik čtvrtletí předem. Platí-li se poplatek poštovnímu doručovateli, vybírá se přirážka 30 hal.; o zaplacení poplatku vydá poštovní úřad nebo doručovatel potvrzení.
Rozhlas po drátě
V poslední době zařizuje správa spojů účastnické stanice rozhlasu po drátě. Výhodou tohoto rozhlasu je kvalitní bezporuchový a nerušený poslech, který vyžaduje minimální náklady zařizovací i udržovací. K zařízení patří jen reproduktor, který načerpá elektrickou energii ze sítě. Tím se nejen ušetří výlohy za spotřebu elektrické energie, ale je možný i příjem, když je přerušena dodávka elektřiny.
Přihlášky o zřízení účastnické stanice se podávají u poštovního úřadu, který též podá informace o možnosti připojení.
Za zřízení rozhlasu po drátě platí účastník 45 Kčs a za reproduktor 182,40 Kčs, celkem tedy 227,40 Kčs. Reproduktor může účastník splácet ve 24 splátkách po 7,60 Kčs za měsíc.
Za užívání účastnické stanice se platí měsíčně předem 5 Kčs, a to stejným způsobem jako u rozhlasu bezdrátového.
Televise
Příjem televise se uskutečňuje pomocí televisního přijímače a speciální televisní antény. Zájemce o televisní přijímač by si měl před zakoupením přístroje vyžádat posudek, po případě průzkum, zda bude mít dobrý příjem nebo zda mu vůbec příjem nebude znemožněn polohou domu, v němž bydlí. Televisní vysílání se totiž šíří přímočaře, takže jakákoli překážka mezi vysílačem a příjmovou anténou (kopec, vysoká budova apod.) může na příjem rušivě působit. Tato dobrozdání je třeba si vyžádat u prodejny televisních přístrojů.
O povolení k zřízení a provozování televisní příjmové stanice nutno žádat u poštovního úřadu.
Poplatek 15 Kčs měsíčně se vybírá stejným způsobem jako u rozhlasu.
Odrušovací služba
Je-li příjem bezdrátového rozhlasu nebo televise trvale rušen, je možno žádat, aby byly vyhledány zdroje rušení. Bývají to různá elektrická zařízení v nejbližším okolí přijímače.
K vyhledávání těchto zdrojů rušení má správa spojů v Praze, v Brně a v Bratislavě radiokomunikační odrušovací čety, které na žádost posluchačů tyto rušiče odhalují.
Stížnosti na rušení se podávají u poštovních úřadů.
Telefon
Žádosti o zřízení telefonní stanice se zasílají správě spojů na zvláštních tiskopisech s podpisem žadatele, po případě všech žadatelů. K žádosti je připojeno oznámení redakci telefonního seznamu, jak má být stanice v seznamu uveřejněna. Na rubu přihlášky je vytištěno prohlášení majitele budovy, že nemá námitek, aby správa spojů v budově upevnila a ponechala zařízení pro telefonní stanici.
Účastnické stanice mohou mít buď samostatné, nebo společné přípojné vedení do ústředny. Rozdíl mezi oběma stanicemi je prakticky pouze v tom, že při společném přípojném vedení nemohou všichni účastníci hovořit najednou, a musí tedy svých stanic používat jen střídavě. Jinak je vzájemné rušení a odposlouchávání telefonických hovorů vyloučeno. Těchto zařízení se společným přípojným vedením se používá v telefonních sítích, v nichž se projevuje nedostatek vedení.
Jakmile správa spojů vyřídí kladně přihlášku, vzniká účastnický poměr, který zavazuje správu spojů:
1. udržovat telefonní zařízení ve stavu schopného řádného provozu;
2. každou stanici vybavit úředním telefonním seznamem;
3. starat se o řádné technické vybavení telefonních ústředen a jejich obsluhu vycvičeným personálem;
4. chránit telefonní tajemství;
5. umožnit účastníku nerušený hovorový styk, podávání a dodávání telegramů a zprostředkovávání různých zpráv a služeb.
Všechny změny, které nastaly v osobě účastníka, v jeho bydlišti („stěhování stanice“) apod., musí být hlášeny Správě spojů. Správa spojů změny stanice také provádí.
Za používání účastnické stanice se platí:
1. jednorázový poplatek za zřízení stanice, tzv. stavební příspěvek, který se vyměřuje podle vzdušné vzdálenosti stanice od příslušné ústředny;
2. pravidelný investiční příspěvek, který je odstupňován podle velikosti sítě, tj. podle počtu hlavních účastnických stanic zapojených na ústřednu. Výše příspěvku se také řídí tím, zda je stanice připojena na ústřednu s automatickým či s manuálním provozem;
3. místní hovorné za uskutečněné hovory. Je-li stanice zapojena na automatickou ústřednu, zaznamenává počet hovorů automatické počitadlo. V telefonních ústřednách s manuálním nebo s poloautomatickým provozem se platí hovorné paušálem stanoveným podle velikosti sítě a podle průměru hovorů;
4. vzdálenostní přirážka se vybírá z účastnických telefonních stanic ležících ve II. pásmu podle vzdušné vzdálenosti mezi stanicí a hranicí I. pásma.
Poplatky, které je možno stanovit napřed na dobu jednoho měsíce, platí se předem. Pozadu se vybírají jen poplatky z hovorného a ze zprostředkovacího styku. Předepsané poplatky jsou splatné do sedmi dnů. Nezaplatí-li účastník včas, bude upomenut písemně, a zůstala-li upomínka bezvýslednou, vypojí se stanice z provozu.
Meziměstský styk obstarávají meziměstské telefonní ústředny, které zprostředkují hovory v pořadí podle naléhavosti a podle přihlášení. Meziměstské hovory mohou být obyčejné (normální poplatek), pilné (dvojnásobný poplatek) a bleskové (pateronásobný poplatek).
Pro vyměření poplatku za meziměstský hovor je rozhodující druh hovoru, vzdálenost hovořících stanic (je osm pásem), délka hovoru (základní hovorová jednotka je tři minuty) a doba, v níž byl hovor uskutečněn (zda v době silného provozu od 7 do 17 hodin, v sobotu od 7 do 14 hodin, či v ostatní době slabého provozu).
Zvláštní druhy hovorů jsou:
předplacené hovory, které se konají v pravidelnou dobu mezi týmiž stanicemi, hovory na určitou hodinu, které se objednávají předem na určitou dobu,
hovor na výzvu – účelem je povolat určitou osobu nebo jejího náhradníka k veřejné telefonní hovorně,
hovor na účet objednaného – při přihlášce hovoru může přihlašovatel žádat, aby byl poplatek za hovor účtován volanému,
telefonické vzkazy – přihlašovatel uloží volané telefonní služebně, aby sdělila stručný vzkaz osobě, která bydlí v jejím doručovacím obvodu,
konferenční hovory – jde o meziměstský hovor konaný současně mezi několika stanicemi v různých místních sítích.
Informace a zvláštní služby
Účastníci mohou požádat telefonní ústřednu o tyto informace a služby:
a) zda je určitá osoba, kterou znají podle jména a dresy, účastníkem telefonu (není-li v seznamu) nebo jaké je jméno a adresa účastníka telefonní stanice, kterou tazatel označí názvem a číslem přípojné ústředny;
b) aby zaznamenala a oznámila jména a adresy nebo telefonní čísla osob, které s ním chtěly hovořit v době jeho nepřítomnosti;
c) aby zaznamenala v době jeho nepřítomnosti sdělení volajícího a oznámila mu je v době, kterou sám určí;
d) aby v době jím určené zpravidla v určité věci jinou účastnickou stanici téže místní sítě;
e) aby ho vzbudila v udaném čase;
f) ve velkých městech poskytují telefonní ústředny dále informace o přesném čase, o stavu sněhu na horách, o programech divadel, kin a koncertů, o pohotovostní lékařské službě, o sjízdnosti silnic a o pravděpodobném počasí.
Literatura:
K. Boháč aj. Štěpánek: Sdělovací provoz, I. díl.
J. Hušák: Adresát, oprávněný příjemce a náhradní příjemce (Časopis Čs. spoje č. 8/56).
Ministerstvo spojů: Spojovací služby.
Poštovní pravidla uveřejněná opatřením ministerstva spojů č. 688 (Věstník spojů č. 43/1954).
Dr. J. E. Žižka, Naše domácnost, Vydavatelství Práce 1959
