Užívání bytů
Pronajímatel je povinen odevzdat nájemci byt ve stavu způsobilém k obvyklému užívání a v tomto stavu jej udržovat.
Nájemce je oprávněn, ale i povinen užívat najatých místností podle povahy a určení, tedy k obytným účelům.
Uživatel bytu je povinen dodržovat všechny předpisy týkající se užívání bytového majetku, zvláště předpisy hygienické, o požární bezpečnosti, o užívání vodovodů a kanalizací, o čištění komínů apod.
Drobné opravy a obyčejné náklady v bytě nese uživatel. Jde-li však o odstranění závady nebo škody, kterou nese vlastník budovy, musí mu ji uživatel neprodleně oznámit.
Škody, které na pronajatém objektu způsobí uživatel nebo jiná osoba v bytě se nalézající, musí samozřejmě hradit ze svého.
Uživatel musí povolit vstup do svého bytu vlastníku domu nebo jeho zástupci, chtějí-li se přesvědčit o stavu bytu.
Bez souhlasu vlastníka domu nelze provádět v bytech úpravy či změny. Stavební změny pak vyžadují i povolení ONV.
Chovat psy a kočky v domech je možno jen s vědomím vlastníka domu, pokud tato zvířata nepůsobí zdravotní závadu a nejsou na obtíž ostatním obyvatelům domu.
Uživatel bytu má právo na dva klíče od všech vstupních dveří do najatého objektu a na jeden klíč ke každým dveřím v najatém objektu.
Oken a balkonů obrácených do ulice se nesmí používat k vyvěšování prádla a peřin.
Povinnosti a práva pronajímatele
Pronajímatel je povinen odevzdat nájemníkovi pronajatý byt ve stavu způsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání a v tomto stavu jej po celou dobu nájmu udržovat. To znamená, že pronajímatel musí odevzdat pronajatý byt s veškerým příslušenstvím, že musí na svůj náklad odstranit všechny závady, které by bránily smluvenému nebo obvyklému užívání, třebas by šlo o závady zaviněné dřívějším nájemníkem a třebas by šlo o drobné opravy, které jinak během nájemního poměru hradí nájemník (viz níže).
Pro stanovení této povinnosti pronajímatele a naopak pro stanovení povinností nájemníka vrátit byt ve stavu, v jakém jej převzal (s přihlédnutím k obvyklému opotřebení), je třeba, aby při převzetí bytu nájemcem byl sepisován „protokol o převzetí bytu“, který by obsahoval přesný popis vybavení a zařízení bytu. Takový protokol podepsaný majitelem domu a nájemcem, po případě i správcem domu a domovním důvěrníkem zabrání mnohdy zbytečným sporům a přispěje k řádné údržbě bytového majetku.
Předpisy nevypočítávají, které náklady spojené s údržbou domu je povinen nést pronajímatel, stanoví však zásadu, že pronajímatel je povinen v době nájmu udržovat pronajatý objekt ve stavu způsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání. Musí tedy na svůj náklad provádět opravy společných zařízení (prádelny, sušárny, výtahu aj.), vodovodního, plynového a kanalizačního zařízení a musí hradit i drobné opravy a náklady, které vznikly nájemníkům jako důsledek prováděných oprav v domě (např. oprava malby poškozené protékající vodou z opravované střechy).
Chce-li se vlastník domu nebo osoba jím zmocněná přesvědčit o stavu bytu, má právo tam vstoupit za účasti majitele bytu nebo dospělého člena rodiny a domovního důvěrníka. Má se tak stát ve vhodné denní době.
Povinnosti a práva nájemce
Nájemce užívá pronajatých místností k bydlení pro sebe a svou rodinu, po případě pro jiné smluvené účely.
Vznikne-li nutnost opravy, která je součástí udržovací povinnosti pronajímatelovy, je nájemník povinen hlásit mu potřebu oprav a zároveň umožnit objednaným pracovníkům vstup do bytu. Kdyby tak neučinil, odpovídá za vzniklou škodu.
Provede-li nájemník takovou opravu svým nákladem, musí to hlásit pronajímateli a uplatnit nárok na náhradu do 30 dnů po provedení práce.
Nájemce nese drobné opravy a obyčejné náklady spojené s užíváním najatého bytu.
Drobnými opravami jsou jednak méně nákladné opravy částí bytu, jeho součástí a příslušenství, jakož i výměny drobných součástek jednotlivých předmětů zařízení nebo vybavení bytu, které jsou uvedeny v příloze vyhlášky (Ú. 1. č. 211 z r. 1957). Drobnou opravou jsou i jiné opravy, jestliže náklad na ně zjištěný podle platných cenových předpisů nepřevyšuje 40 Kčs. Při různých souvisících opravách téhož předmětu je rozhodující součet nákladů všech souvisících oprav.
Obyčejnými náklady spojenými s užíváním bytu jsou náklady na práce, které se při delším užívání bytu obvykle nebo občas provádějí, jako např. malování bytu včetně oprav omítek, odhmyzování bytu, drátkování a pastování parket, udržování tapet apod.
Nájemníci bytu se společným příslušenstvím (např. společná koupelna, kloset, předsíň apod.) nesou drobné opravy a obyčejné náklady spojení s užíváním společného příslušenství poměrně podle počtu osob, které tohoto společného příslušenství užívají, pokud se nedohodnou na jiném rozdělení těchto nákladů.
v obcích do 10 000 ob. přes 10 000 v Praze, Brně, Bratislavě
za hlídacího psa 20 Kčs 40 Kčs 60 Kčs
za pracovního psa 40 Kčs 80 Kčs 120 Kčs
za jiného psa 60 Kčs 120 Kčs 240 Kčs
Je v zájmu nájemníků, aby drobné opravy dali provést včas, čímž zabrání větším, a tím nákladnějším závadám. Prokázané zavinění v opomenutí včasné opravy je totiž neosvobozuje k náhradě škody, kterou opožděnou opravou zavinili.
Ve sporných případech mezi pronajímatelem a nájemcem je nutná vzájemná dohoda. Nedojde-li k ní, řeší takové případy lidový soud.
Jestliže nájemník nebo jiná osoba v najatém bytě způsobí škodu, pak ji musí nahradit, i když přesahuje rámec drobných oprav. Patří sem zvláště poškození podlahy, způsobené štípáním dříví, poškození sporáků, ohřívačů vody a jiných zařízení, způsobené nedbalostí nebo neznalostí obsluhy, poškození oken a dveří páčením, zatloukáním hřebíků, rozbití zdravotních zařízení, obkladů, skel apod.
Chce-li nájemník provést v bytě stavební změny a úpravy jakéhokoli druhu, musí si vyžádat souhlas vlastníka domu, případně při stavebních úpravách i souhlasu příslušného referátu národního výboru. Změny, které byly provedeny bez souhlasu, musí býti uvedeny do původního stavu.
Chovat psy a kočky je možné jen s vědomím vlastníka domu, zvířata nesmí působit zdravotní závadu a nesmějí být na obtíž ostatním obyvatelům domu. Chovat užitková zvířata v obytných domech je na území hlavního města Praha zakázáno. Výjimky povolují rady obvodních národních výborů v dohodě s obvodním hygienikem.
Chovatel psa platí poplatky, které vybírají národní výbory ročně.
Přiznání a seznam psů chovaných v domě podává majitel domu, kterému je držitel psa povinen sdělit všechny potřebné údaje.
Oken a balkonů obrácených do ulic a náměstí se nesmí používat k vyvěšování nebo vkládání peřin, prádla, nečistých předmětů nebo věcí vzhledem a zápachem odporných. Květiny v oknech musí být zajištěny proti pádu; jejich zalévání nesmí způsobit promáčení zdí a omítek, po případě voda nesmí stékat na ulici.
Literatura:
Občanský zákon ze dne 25. 10. 1950 č. 141 Sb.
Domovní řád vyhlášený ÚNV Praha z 26. 10. 1956.
Vyhláška ministerstva financí z 22. 12. 1955 č. 239 Ú. l.
Vládní vyhláška ze dne 4. 11. 1957 č. 211 Ú. l., o provádění drobných oprav v bytech.
Používání společných prostorů a zařízení v domě
Společné prostory a zařízení v domě je třeba udržovat v čistotě a v řádném stavu.
Na půdách se nesmějí uskladňovat žádné předměty a půdy se nesmějí rozdělovat přepážkami.
Prádelen a sušáren se smí používat jen k účelům, pro které byly zřízeny, a v pořadí stanoveném vzájemnou dohodou nájemníků.
Sklepy jsou určeny především k uskladnění paliva.
Technického vybavení domů mohou nájemníci používat v mezích stanovených smlouvou a právními předpisy.
Smetí, popel a odpadky je dovoleno vysypávat je do vyhrazených nádob a ve stanoveném čase. Stejně klepání a čištění koberců, žíněnek, peřin, čalouněného nábytku je povoleno jen na vyhrazených místech a v určené době.
Pro otvírání a zavírání domu jsou stanoveny přesné hodiny. Osvětlování přístupných prostorů v domě se řídí podle potřeby.
Klíče od domu a společných prostorů mají vlastník domu, domovník a nájemníci.
Společným prostorem nazýváme všechna místa v domovním obvodu, která slouží všem uživatelům, jako schodiště, průjezdy, chodby, dvory aj. O čistotu těchto míst se starají domovníci nebo osoby vlastníkem domu k tomu najaté.
Schody a chodby se mají denně zametat, alespoň jednou týdně umýt. Osvětlovací tělesa a schodištní okna se mají čistit jednou za čtvrt roku. Často je třeba zametat schody a volné prostory ve sklepě, na půdách a na dvorech.
Zaviní-li znečištění společných prostor nájemník nebo člen jeho domácnosti, je povinen postarat se o nápravu. Sem patří i úklid chodníku, chodeb a schodišť po složení přivezeného paliva.
Průchodní plochy musí být volné, a nesmějí tedy být zataraseny předměty, které tam nepatří. Pro dětské kočárky a jízdní kola vyhradí vlastník domu po dorozumění s domovním důvěrníkem vhodný prostor tak, aby kočárky a kola co nejméně překážely.
Na půdách se nesmějí uskladňovat žádné předměty. Také překážky byly již odstraněny. Tato opatření jsou důležitá z proti požárních důvodů.
V domech, kde je prádelna, není dovoleno prát tzv. velké prádlo v bytech. Prádelny používají nájemníci v pořadí, které mezi sebou dohodnou. Nedojde-li k dohodě, určí pořadí vlastník budovy s domovním důvěrníkem. Při stanovení pořadí přihlížejí k počtu členů jednotlivých domácností a k zaměstnaným ženám, kterým mají být vyhrazeny dny pracovního klidu.
V době nočního klidu není dovoleno prádelen používat.
V prádelně lze prát prádlo příslušníků domácností, kteří bydlí v domě, zakázáno je prát svršky osoby nemocné nakažlivou chorobou.
Se zařízením prádelen je třeba zacházet šetrně, během vyvářky větrat a dbát, aby odtok splašků probíhal normálně přes ochrannou mřížku a nádobku v kanálku.
Po skončení práce uživatel prádelnu řádně vyčistí, uklidí a klíč odevzdá ještě týž den nebo nejpozději druhý den ráno domovníkovi, po případě vlastníkovi domu nebo jeho zástupci. Ti jsou povinni se přesvědčit, v jakém stavu uživatel prádelnu opustil.
Kde není půda nebo sušárna, postará se vlastník domu o jinou vhodnou prostoru k sušení prádla.
Sklep je příslušenstvím bytu, a proto musí být přístupný uživatelům nájemních objektů po celou dobu, kdy je dům otevřen. Je-li nutno z bezpečnostních důvodů sklep uzavírat, postará se vlastník domu o to, aby každý nájemník měl do sklepa nerušený přístup nebo vlastní klíč.
Sklep je určen především k uskladnění paliva. Jsou-li v něm uloženy i potraviny, pak se musí uživatel postarat, aby sklep nebyl zdrojem rozšiřování hmyzu a hlodavců.
Kouřit a požívat otevřeného světla ve sklepě je zakázáno.
Popel, smetí a odpadky se vysypávají v době od 6 do 9 hod. a od 17 do 20 hod. i ve dnech pracovního klidu, a to do nádob k tomu určených. Při tom je třeba dbát co možná největší čistoty.
Koberce, žíněnky, rohožky, čalouněný nábytek apod. se může klepat jen na místech k tomu určených od 7 do 9 hod. a od 17 do 20 hod. mimo sobotu odpoledne a mimo dny pracovního klidu. Je samozřejmé, že po skončení této práce musí být znečištěný prostor uveden do pořádku.
Dům je otevřen v době od 1. dubna do 30. září od 5 do 22 hod., v době od 1. října do 31. března od 6 do 21 hodin. Dokud je dům otevřen, mají být všechny obecně přístupné prostory domu osvětleny po setmění a před rozedněním, po případě i v jiné době, jsou-li temné.
Klíče od domovních dveří propůjčuje vlastník domu osobám v domě bydlícím. Pořizovat si další klíče bez vědomí vlastníka domu není dovoleno. Klíče od ostatních společných prostor v domě, které se zamykají, má vlastník nebo domovník, po případě osoby vlastníkem domu pověřené. Tyto klíče musí být kdykoli k dispozici.
Literatura:
Domovní řád vyhlášený ÚNV hl. m. Prahy 26. 10. 1956
Soužití v domě
Každý obyvatel domu nebo každý, kdo se v něm zdržuje, má jednat a chovat se tak, aby nerušil společné zájmy občanů ani zájem společnosti na řádném hospodaření s bytovým majetkem, ať je jeho vlastníkem kdokoli.
Zdvořilost, ukázněnost, ohleduplné jednání, porozumění pro potřeby druhého jsou předpokladem pro klidné soužití v domě.
Dodržování předpisů o klidu v domě je též jednou ze základních dobrých sousedských vlastností.
Domovník je zaměstnancem správy domů, a proto přijímá příkazy jed od ní a nikoli od nájemníků.
Každý obyvatel domu se má chovat tak, aby nezavdal příčiny ke stížnostem správy domu nebo sousedů.
Slušný nájemník dodržuje předpisy domovního řádu, trvá sice na svých právech, ale vystříhá se všeho, čím by rušil práva jiných. Dojde-li již k nějakému střetnutí se sousedem, se správcem domu nebo s domovníkem, vyřeší věc klidně a bez zbytečných hádek sám nebo požádá o pomoc domovního důvěrníka. Kdyby vzniklý spor nebyl odstraněn ani na besedě nájemníků, je třeba se obrátit na národní výbor.
Budou-li všichni nájemníci i jejich děti k sobě navzájem zdvořilí, ukáznění, ohleduplní, pak je pořádek a klid v domě zajištěn.
Uživatelé domu jsou povinni zdržet se po celý den a po celou noc každé činnosti, která by obtěžovala sousedy nadměrným hlukem. Zejména je zakázáno při otevřeném okně nebo dveřích pouštět rozhlas, zpívat, hrát na hudební nástroje nebo používat reprodukčních přístrojů. Při zavřených oknech a dveřích se nesmí pouštět rozhlas příliš hlasitě. Veškeré přístroje působící chvění a hluk musí být umístěny na podložkách tlumících zvuk a otřesy.
V době nočního klidu tj. od 22 do 6 hodin (není-li ujednána doba delší), nesmí být klid v domě ničím a nikým rušen. Je třeba dbát, aby rušící zvuky nepronikly ani zdí do okolních bytů. Je-li v domě těžce nemocný, pak se sousedé zvlášť vystříhají každého hluku.
Kdyby domluvy sousedů ani zákrok domovního důvěrníka nepomohly přesvědčit hlučného nájemníka, aby dodržoval předpisy o klidu v domě, je nutno obrátit se o pomoc o nápravu na národní výbor (odbor pro vnitřní věci).
Domovník je v domě ustanoven zvláště pro udržování čistoty a pořádku. Má-li nájemník stížnosti proti jednání domovníka, upozorní domovního důvěrníka, po případě správu domu. Nikdy však nevyřizuje tyto případy přímo s domovníkem.
Literatura:
Domovní řád vyhlášený ÚNV hl. m. Prahy z 26. 10. 1956.
Dr. J. E. Žižka
Zdroj: Joza Břízová, Božena Krchová, Naše domácnost, Nakladatelství Práce 1959