Nájemní poměr mezi vlastníkem domu a nájemníkem vzniká rozhodnutím národního výboru o přikázání bytu, časově pak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přikázané osobě doručeno. Není-li v té době byt vyklizen, teprve dnem jeho vyklizení.
Po přikázání bytu uzavřou spolu pronajímatel a nájemce nájemní smlouvu.
Nájemní poměr vzniká i tehdy, když se vlastník domu s přikázaným nájemníkem nedohodnou o výši činže nebo o jiných podmínkách nájemní smlouvy. V takových případech určí na žádost vlastníka nebo nájemníka tyto podmínky národní výbor.
Vznik nájemního poměru zakládá pro nájemníka povinnost platit nájemné (činži), které odvádí do 5. dne následujícího měsíce za měsíc předchozí.
Svůj rozpočet nájemník upraví tak, aby mohl tuto lhůtu skutečně dodržet.
Domovník jako zaměstnanec vlastníka domu je ustanoven k pracím spojeným se správou domu. Za úklid domu platí nájemníci zvláštní poplatky stejně jako za propůjčení domovních klíčů.
Obyvatelé domu spolupůsobí při správě bytového majetku prostřednictvím zvoleného domovního důvěrníka (domovní komise).
Pronajímatel a nájemce
Nájemní smlouvou přenechává pronajímatel za úplatu nájemci byt, aby ho dočasně užíval.
Pronajímatel je povinen odevzdat byt ve stavu způsobilém k užívání a v tomto stavu jej svým nákladem udržovat (viz oddíl „Hospodaření s byty“). Nájemce je pak povinen ohlásit pronajímateli bez zbytečného odkladu každou potřebu oprav, kterou má pronajímatel provést, jinak odpovídá za škodu a nemůže žádat o slevu nájemného.
Chce-li pronajímatel nutné opravy provést, je nájemce povinen to ve svém bytě připustit.
Za pronájem obytných místností s příslušenstvím platí se nájemné – činže.
Pod slovem činže v širším smyslu je třeba rozumět nejen vlastní nájemné, tj. nájemní smlouvou určenou úplatu za pronájem místností, ale i vedlejší dávky a poplatky, které podle platných předpisů majitel domu přenáší na nájemníky. Je to dávka z nájemného, poplatek za vodu a používání stok, poplatek za odvoz smetí a popela a poplatek za čištění komínů.
Pro placení těchto dávek a poplatků je hlavně rozhodující, jak byla uzavřena nájemní smlouva, tj. zda byla činže stanovena se započtením dávek nebo mimo dávky.
Bylo-li nájemné umluveno mimo dávky, pak samozřejmě platí všechny tyto dávky a poplatky ve výši na něho připadající nájemník.
Bylo-li nájemné dohodnuto se započtením dávek (rozumí se tím nájemné, jehož výše byla již určena se zřetelem na všechny dávky připadající na byt), pak dávky hradí vlastník domu, aniž požaduje další úplaty od nájemníků. Výjimka z tohoto ustanovení připouští, aby se i od těchto nájemníků vybíral rozdíl mezi dnešní výší poplatků a dávek a jejich výší k 1. březnu, resp. k 20. červnu 1939.
Z objektů pronajatých již před 1. březnem 1939 se tedy nesmí kromě uvedené výjimky činže zvyšovat. S činží se i nadále vybírají obecní dávky z nájemného, třebas byly již zrušeny. Nová daň domovní má nahradit nejen domovní daň, kterou platit vlastník domu, ale i dřívější dávky z nájemného, které platili nájemníci. Novou domovní daň platí vlastník domu. Proto je třeba bývalé dávky z nájemného považovat za součást nájemného, neboť v opačném případě by se neodůvodněně snižovaly náklady na bydlení a hlavně by vznikly rozdíly mezi nájemníky, kteří platí dávky zároveň s činží (ti by dávky platili dále), a mezi těmi, kteří dávky platí mimo činži (ti by je neplatili).
U objektů, které byly dány do nájmu po 1. březnu 1939, určovaly a i nadále určují nájemné okresní národní výbory, které jsou také příslušné rozhodovat o všech otázkách i o sporech týkajících se výše nájemného.
Činže se platí měsíčně pozadu do 5. dne následujícího měsíce. Jiná ujednání jsou neplatná.
K zajištění nájemného má pronajímatel zástavní právo na všech věcech, které jsou v pronajatém bytě a náleží nájemci nebo osobám, jež s ním žijí ve společné domácnosti. Kdyby se nájemce stěhoval, ačkoli nájemné není zaplaceno nebo zjištěno, může pronajímatel zadržet tyto věci na vlastní nebezpečí, ale do osmi dnů musí požádat soud o jejich sepsání.
Kdyby nájemce mohl užívat bytu jen omezeně, má nárok na poměrnou slevu z nájemného. V tom případě musí bez zbytečných průtahů ohlásit pronajímateli důvod, který zakládá jeho nárok na slevu. Neučiní-li tak, nárok zanikne.
Ke zrušení nájemní smlouvy, pokud k němu nedošlo z úředního rozhodnutí (viz „Hospodaření s byty“), je třeba výpovědi. Nebylo-li smlouvou nebo zvláštním předpisem určeno jinak, je možno dát výpověď čtvrtletně, nejpozději patnáctého dne měsíce ledna, dubna, července a října ke konci příslušného čtvrtletí. Najaté místnosti je pak třeba vyklidit částečně do 10. dne a vyklízení dokončit do 15. dne následujícího čtvrtletí.
Když se nájem skončí, je nájemce povinen vrátit najatou věc ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.
Proto je důležité před nastěhováním do bytu projít objekt s pronajímatelem nebo s jeho zástupcem, prohlédnout v jakém stavu jsou místnosti i příslušenství (jako podlahy, kamna, okna, rolety, dveře, kloset, koupelna, zda jsou všude klíče apod.), a o eventuálních závadách sepsat zápis.
Domovník
Domovník je zaměstnancem vlastníka domu; jeho povinnosti jsou stanoveny zákonem a domovním řádem. Za práce konané pro dům dostává od vlastníka domu naturální byt a odměny za tzv. práce nedomovnické (obsluha ústředního topení, výtahu, čištění chodníku apod.).
Odměny za práce domovnické (za úklid domu a příslušenství, za pochůzky apod.) dostává od nájemníků. Tyto odměny jsou stanoveny ve dvou třídách. Do I. třídy patří 16 velkých měst, do II. třídy ostatní místa. Z odměn uvádíme:
V místní třídě
I. II.
Kčs
Za každý m2 plochy užívané k účelům obytným,
počítaje to v příslušenství 0,20 0,18
Z místností užívaných k jiným účelům
(z kanceláří, dílen, apod.) 0,30 0,26
Z garáže pro jeden vůz 10,- 9,-
Z garáže pro dva vozy 15,- 12,-
Z podnájemníka nebo z jiné osoby,
která není příslušníkem rodiny 4,- 3,-
Z každého psa a kočky 6,- 5,-
Tyto odměny jsou stanoveny za čtvrtletí a platí se buď domovníkovi přímo, nebo prostřednictvím vlastníka domu. Podle dohody se odvádějí měsíčně nebo čtvrtletně předem do 5. dne v měsíci nebo ve čtvrtletí.
Za otvírání domu v době, kdy je podle předpisu dům zavřen, je domovník oprávněn požadovat od toho, komu otvírá do 24 hodin, 0,40 Kčs, po 24. hodině 1,- Kčs. Otvírá-li dům najednou pro jednu rodinu, smí požadovat jen jeden poplatek. Jinak mu přísluší odměna za každou osobu. Odměna se platí ihned za každé otevření.
Za domovní klíče platí se ve městech patřících do I. třídy čtvrtletně 6 Kčs, v ostatních místech 5 Kčs. Nezáleží na tom, zda nájemník dostal klíč od vlastníka domu nebo od domovníka či zda si jej dal zhotovit sám. Podnájemníci (kteří nejsou rodinnými příslušníky nájemníka) platí Kčs 7,- a Kčs 6,-. Nájemníci, kteří ve své služební nebo pracovní povinnosti přicházejí a odcházejí častěji v době uzavření domu (zaměstnanci dopravy, vodáren, plynáren, SNB apod.), platí 4 Kčs a 3 Kčs. Vlastník domu a jeho rodina za domovní klíč neplatí.
Poplatky za domovní klíče se platí stejným způsobem jako za úklid.
Domovní důvěrník – domovní komise
Ve větších činžovních domech si obyvatelé volí na domovní besedě domovní komisi o třech až pěti členech v čele s domovním důvěrníkem. Tito volení zástupci obyvatel domu spolupůsobí při správě bytového majetku tím, že zastupují společné zájmy nájemníků, dohlížejí na udržování a správné užívání domu, na zachování čistoty a zdravotních pravidel, dohlížejí na dodržování předpisů o civilní obraně a požární bezpečnosti v domě.
V domech spravovaných domovní správou mají domovní komise ještě širší okruh působnosti, neboť mají zprostředkovat styk domovní správy s nájemníky, navrhovat nutné opravy, projednávat rozpočty na ústřední topení a dodávku teplé vody, sledovat práci zaměstnanců domovních správ apod.
Literatura:
Občanský zákon z 25. 10. 1950 č. 141 Sb.
Zákon o domovní dani č. 80 z r. 1952 Sb.
Zákon o pracovním poměru domovnickém ze dne 21. 12. 1948 č. 4 z r. 1949 Sb.
Vládní nařízení o placení činží z 25. 9. 1953 č. 82 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra o úpravě odměn domovníkům z 23. 6. 1953 č. 184 Úř. l.
Vyhláška ministerstva sociální péče z 8. 6. 1949 č. 630.
Domovní řád vydaný ÚNV Praha dne 26. 10. 1956.
Výměr NÚC z 27. 6. 1949 čj. 98. 789-V/3-1949, kterým byly vydány směrnice pro určení poplatků za otvírání domovních dveří a za domovní klíče.
Zákon o hospodaření s byty z 20. 12. 1956 č. 67 Sb.
Vyhláška ministerstva místního hospodářství z 8. 3. 1957 č. 57 Ú. I.
Hospodaření s byty
Kdo se uchází o byt, musí nejprve požádat o zapsání do místního seznamu a do pořadníku.
Byty přiděluje orgán místního (obvodního) národního výboru.
Také ke směně bytů je zapotřebí souhlasu orgánů národních výborů, v jejichž obvodech směňované byty jsou.
Kdo chce přijmout podnájemníka, potřebuje souhlasu národního výboru.
Národní výbory mohou z vážných důvodů nařídit vyklizení bytu.
Osobám, kterým byl dán příkaz vyklidit byt, přidělují se obvykle byty náhradní.
Od 1. července 1957 se platí z velkých bytů místní poplatek.
Abychom dobře porozuměli předpisům o hospodaření s byty, musíme si ujasnit některé pojmy.
Vlastníci domů i uživatelé bytů jsou povinni hlásit výkonnému orgánu místního národního výboru všechny skutečnosti, které potřebuje k tomu, aby mohl hospodařit s byty, a dát mu potřebné vysvětlení.
Místní seznamy a pořadníky
Uchazečem o byt je osoba, která nemá v obci vlastní byt nebo bydlí v bytě zdravotně závadném nebo musí byt vyklidit; uchazečem v obcích přes 5000 obyvatel může být i osoba, která v obci nebydlí, ale trvale v ní pracuje.
Uchazeči jsou zapsáni u národního výboru v místním seznamu. Kromě tohoto seznamu vedou své seznamy organizace socialistického sektoru, vojenská správa, krajské správy ministerstva vnitra a lidová bytová družstva, mají-li v obci byty pro své členy nebo příslušníky.
Uchazeč může být zapsán toliko v jednom seznamu, z manželů pak jen jeden.
V obcích, kde je zapsáno v místním seznamu více než 50 uchazečů, musí být veden ještě pořadník. V pořadníku jsou vedeni uchazeči zapsaní v místním seznamu v určitém pořadí naléhavosti bytové potřeby a se zřetelem na význam své práce. Stejné pořadníky v dohodě se závodním výborem vyhotoví ze svých seznamů organizace, vojenská správa, ministerstva vnitra a družstva.
Místní seznamy a pořadníky jsou veřejné a každý si je může prohlédnout. Seznamy a pořadníky zájmových složek jsou veřejné pro členy těchto organizací.
Je v zájmu každého uchazeče o byt, aby se přesvědčil, zda byl zapsán do seznamu a jaké má pořadí v pořadníku; kdyby zjistil, že v seznamu ani v pořadníku uveden není, má právo podat národnímu výboru rozklad, o němž má být rozhodnuto do 30 dnů.
Přidělování bytů
Byty přidělují orgány národních výborů podle pořadníků a dbají zároveň, aby byl byt počtem i rozměry obytných místností se zřetelem k počtu příslušníků domácnosti uchazeči přiměřený. Osobám, které nejsou v pořadníku, lze přidělit byt jen tehdy, musí-li svůj dosavadní byt vyklidit na příkaz nebo proto, že byly o byt připraveny živelní pohromou. Také státní zájem je důvodem pro přidělení bytu bez pořadníku.
Jestliže se nájemník do 15 dnů bez vážných důvodů do přiděleného bytu nenastěhuje ani nezačne s jeho úpravou, prohlásí národní výbor nájemní výměr za zrušený a přidělí byt jinému uchazeči.
Z přidělovacího řízení jsou vyňaty byty v rodinném domku, mají-li se do uvolněného bytu nastěhovat ženaté děti, u obcí do 5000 obyvatel i rodiče majitelů, dále vojenské byty, domovnické byty a první nájmy bytů družstevních, vystavené po 1. lednu 1957.
Přidělené byty jsou vedeny ve zvláštních seznamech, které jsou také veřejně přístupné.
Směny bytů
povoluje národní výbor, dosáhne-li se tím účelnějšího využití bytového prostoru. Rozhodnutím národního výboru o povolené směně vznikají mezi uživateli bytů a vlastníky bytů nájemní poměry.
Podnájmy
Do podnájmu může dát uživatel bytu svůj byt nebo jeho část jen se souhlasem národního výboru. Tohoto souhlasu není třeba, přijme-li uživatel do bytu příslušníky své rodiny nebo svého zetě (snachu).
Národní výbor nemůže odepřít svolení k podnájmu, dává-li uživatel část svého bytu do podnájmu uchazeči, který je zapsán v pořadníku, nebo když uživatel, který odjíždí služebně do ciziny nebo na brigádu s časově omezeným závazkem, dá do podnájmu svůj byt jinému zaměstnanci téže organizace.
Vyklizení bytu
může národní výbor nařídit z vážných důvodů v zákoně uvedených. Příkaz je vykonatelný, potvrdí-li jej lidový soud. Proti příkazu k vyklizení je možné odvolání do 15 dnů. Vyklizení může být nařízeno:
a) u bytu, v němž uživatel bez vážných důvodů nebydlí nebo bydlí toliko občas;
b) u bytu, jehož uživatel zemřel a byt nebyl do jednoho měsíce vyklizen. Příkaz k vyklizení ovšem nemůže být vydán, bydlí-li v bytě příslušníci uživatelovy rodiny, kteří s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastního bytu, nebo osoby, které s ním žily ve společné domácnosti nejméně jeden rok před smrtí a staraly se o společnou domácnost nebo byly odkázány na uživatele svou výživou;
c) proto, že uživatel má dva byty; v tom případě dostane příkaz, aby jeden z nich vyklidil. Za dvojí byt se nepovažuje jednotlivá obytná místnost v rodinném domku, který je na venkově a který užívá vlastník pro zotavení nebo aby ošetřil zahradu;
d) pro neplacení nájemného. Dluží-li uživatel nájemné za více než tři měsíce a byl-li vlastníkem domu marně upomenout doporučeným dopisem se lhůtou 15 dnů, může dostat příkaz k vyklizení bytu;
e) pro špatné chování uživatele, byl-li on nebo příslušník jeho rodiny odsouzen pro trestní čin spáchaný v souvislosti se soužitím v domě nebo na spoluobyvatelích nebo byl-li potrestán pro porušení základních pravidel společenského soužití v domě;
f) u bytu rozvedených manželů, nedojde-li mezi nimi k soudní dohodě o společném bytě a není-li žádný z nich ochoten se vystěhovat. Národní výbor uloží jednomu z nich se vystěhovat, při čemž přihlíží k zájmům nezletilých dětí;
g) u bytu, který někdo získal nedbaje předpisů o hospodaření s byty nebo dosáhl-li přidělení trestním činem;
h) z důvodů veřejného zájmu (např. má-li se budovy použít k jiným účelům, má-li být budova zbourána v rámci zastavovacího plánu apod.);
i) konečně proto, že je byt nadměrný.
Za nadměrný se považuje byt:
1. činí-li úhrn podlahové plochy, obytných místností, připadající na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti, více než 24 m2; bydlí-li s uživatelem v bytě aspoň jeden příslušník jeho rodiny, připočítá se k součtu této výměry ještě 12 m2;
2. přesahuje-li úhrn podlahové plochy obytných místností takto vypočtenou výměru o plochu, která se rovná alespoň ploše dvou nebo více obytných místností téhož bytu;
3. tvoří-li jej toliko jedna obytná místnost a bydlí-li v něm pouze jeho uživatel bez příslušníků rodiny a jeho plocha přesahuje
40 m2.
Rozdělí-li národní výbor nadměrný byt, musí jeden z takto vytvořených bytů přidělit původnímu uživateli nadměrného bytu, jestliže o to požádá a je-li tento byt počtem i rozměry obytných místností přiměřený jeho bytové potřebě.
Náhradní byt
musí být přidělen osobám, které mají vyklidit byt na příkaz, příslušníkům jejich rodiny a osobám, které v bytě bydlí se souhlasem národního výboru.
Naproti tomu náhradní byt nebude přidělen osobám, které v bytě bydlí bez souhlasu národního výboru, osobám, které mají své byty nebo v bytě nebydlí, a osobě, která byt získala protiprávně.
Náhradní byt musí být zdravotně nezávadný i jinak způsobilý k obvyklému užívání a musí být počtem místností i jejich rozměry přiměřený počtu příslušníků rodiny.
Zachování a rozšíření bytového prostoru
Slučovat byty nebo jejich části se sousedními byty je možné jen se souhlasem národního výboru. Také používat bytů nebo jejich části k jiným účelům než k bydlení lze toliko se souhlasem národního výboru.
Výkonný orgán národního výboru může upravit na byty místnosti, které jsou určeny nebo kterých se používá k jiným účelům než k bydlení (například krámů) nebo může z uvolněného bytu vytvořit dva nebo více samostatných bytů.
Ohlašovací povinnost
Vlastník domu je povinen hlásit neobydlené byty (vůbec nebo dočasně), byty uvolněné (úmrtím, vyklizením apod.), byty přikázané nebo směněné, pokud se nový nájemník do 15 dnů nenastěhoval ani do té doby nezačal s úpravou bytu a byty, do kterých se někdo nastěhoval svémocně.
Uživatel bytu je povinen ohlásit, má-li dva byty (i když druhý patří manželce nebo družce) nebo má-li nadměrný byt.
Ohlašovací povinnost musí být splněna do 8 dnů poté, kdy nastaly skutečnosti, jež zakládají ohlašovací povinnost, nebo kdy se vlastník domu o nich dozvěděl.
Nadměrné byty měli jejich uživatelé ohlásit do 31. V. 1957, pokud tento stav byl již v době uveřejnění vyhlášky, tedy v březnu 1957.
Místní poplatek z bytů
Poplatku podléhají byty, u nichž úhrn podlahové plochy obytných místností je vyšší než vyhláška dovoluje. Pro uživatele bytu a každého dalšího příslušníka jeho rodiny se počítá bez poplatku 12 m2, k nimž se připočítává dalších 6 m2, bydlí-li s uživatelem alespoň jeden další příslušník rodiny.
Tvoří-li byt jen jedna obytná místnost, v níž bydlí sám uživatel, pak jsou bez poplatku tyto místnosti s výměrou do 20 m2.
Z kuchyně se platí poplatek jen tehdy, je-li větší než 12 m2 a je přímo osvětlená, přímo větratelná a lze ji přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět. Do poplatné výměry se započítávají jen m2, které přesahují počet 12.
Jestliže uživatel nebo některý příslušník jeho rodiny trpí vážnou chorobou, která podle posudku okresního hygienika vyžaduje bydlení v oddělení místnosti, zvyšuje se výměra nepoplatné plochy z 12 m2 na 20 m2, po případě z 20 m2 na 28 m2.
Je-li součástí bytu zařazeného do III. tř. obytná místnost s podlahovou plochou větší než 25 m2, nezapočítává se do počtu poplatných m2 ta část podlahové plochy, o kterou přesahují tuto výměru.
Poplatek platí uživatel bytu a ručí za něj rukou společnou a nerozdílnou příslušníci jeho rodiny.
U bytů, které podléhají poplatku k 1. VII. 1957, předloží jejich uživatelé do 31. července 1957 výkonnému orgánu místního (obvodního) národního výboru přiznání na zvláštním tiskopisu (za každý byt jen na jednom formuláři, i když je více spoluuživatelů bytu), řádně vyplněném a podepsaném majitelem domu a v přiznání vypočtenou částku zaplatí do 5. srpna 1957. Stejný poplatek budou i nadále odvádět měsíčně pozadu vždy nejpozději pátého dne následujícího měsíce.
Nastane-li později změna rozhodných skutečností pro poplatkovou povinnost, a to buď pro vznik povinnosti, po případě pro zvýšení poplatku (kupř. úbytku příslušníka rodiny), nebo pro snížení, po případě zánik poplatkové povinnosti (např. zvýšení počtu příslušníků rodiny, vyklizení poplatného bytu apod.), je uživatel povinen učinit o tom hlášení do 8 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající poplatkovou povinnost, její změnu nebo zánik.
Změnu příslušníků domácnosti, nastalou těhotenstvím, je poplatník povinen přiznat do 8 dnů ode dne, kdy bylo těhotenství lékařsky prokázáno.
Sazby poplatníků jsou odstupňovány podle vybavenosti bytů takto:
Do I. třídy patří:
a) stavebně uzavřené byty vybavené předsíní, kuchyní, spíží, koupelnou, splachovacím záchodem a ústředním nebo dálkovým topením,
b) garsoniéry s koupenou, vlastním splachovacím záchodem a ústředním nebo dálkovým topením.
Do II. třídy patří:
a) byty s vybavením bytů I. třídy, je-li jeho příslušenství nebo jeho část společné pro dva nebo více bytů,
b) stavebně uzavřené byty s vybavením bytu I. třídy, avšak bez ústředního nebo dálkového topení,
c) garsoniéry s koupelnou, s vlastním splachovacím záchodem, avšak bez ústředního nebo dálkového topení.
Má-li byt ústřední nebo dálkové topení, patří do I. nebo II. třídy, i když nemá některou část ostatního příslušenství, např. předsíň, spíž nebo kuchyň.
Do III. třídy patří:
a) byty s vybavením bytu II. třídy, je-li jeho příslušenství nebo jeho část společná pro dva nebo více bytů,
b) stavebně uzavřené byty s předsíní, kuchyní, vlastním splachovacím záchodem (tedy bez koupelny a bez ústředního nebo dálkového topení),
c) garsoniéry s vlastním splachovacím nebo nesplachovacím záchodem, avšak bez koupelny a bez ústředního nebo dálkového topení.
Tabulka poplatků z bytů je připojena na příloze.
Od poplatků jsou osvobozeny:
a) byty při zemědělském hospodářství, je-li uživatelem bytu člen jednotného zemědělského družstva nebo jednotlivě hospodařící rolník.
b) byty v rodinném domku, je-li uživatelem bytu vlastník tohoto domku nebo jeho ženaté (vdané) dítě anebo jeho rodiče,
c) byty v pohraničním okresu, je-li uživatelem bytu přesídlenec, kterému byly přiznány výhody podle opatření v akci dosídlení v pohraničí,
d) naturální byt domovníka, skládá-li se byt jen ze dvou obytných místností,
e) byty s vybavením bytu III. třídy, je-li příslušenství bytu (některá jeho část) společné pro dva nebo více bytů, byty III. tř. písm. b), u nichž chybí z vybavenosti předsíň, kuchyně nebo záchod, byty, u nichž je záchod mimo byt a konečně jednotlivé obytné místnosti se záchodem společným pro dva nebo více bytů nebo se záchodem mimo dům,
f) byty, u nichž základ pro vyměření poplatku nepřesahuje u bytu I. třídy 3 m2, u bytu II. třídy 5 m2 a u bytu III. třídy 7 m2 (viz tabulku poplatků).
Nezaplatí-li uživatel bytu poplatek včas nebo ve správné výši nebo neohlásí-li včas skutečnosti rozhodné pro poplatkovou povinnost, bude mu výkonným orgánem místního národního výboru vyměřen platebním výměrem poplatek se zvýšením, které může dosahovat až 10 % částky včas nezaplacené.
Vlastník domu je povinen hlásit výkonnému orgánu místního národního výboru do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti zakládající ohlašovací povinnost poplatníka, pakliže mu nebylo ve stanovené lhůtě předloženo přiznání k potvrzení. Kdyby nová skutečnost v době jejího vzniku mu nemohla býti známa, pak je povinen ji ohlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o ní dozvěděl.
U bytů podléhajících poplatkové povinnosti k 31. VII. 1957 byl vlastník domu povinen toto hlášení učinit do 15. VIII. 1957.
Výkonné orgány místního národního výboru mohou z vážných důvodů ve vyhlášce uvedených poplatky snížit, ba i prominout, naopak nemusí přiznat výhodu nepoplatné plochy u bytů III. třídy s místnostmi přes 25 m2.
Z bytů užívaných k jiným účelům než k bydlení se platí zvýšené poplatky uvedené ve druhé části vyhlášky.
Vysvětlení některých pojmů
Rodinným domkem se rozumí dům, u něhož alespoň dvě třetiny celkové podlahové plochy připadají na byty a který má nejvýše pět obytných místností, nepočítajíce v to kuchyň, nebo dům s větším počtem místností, jejichž úhrn podlahové plochy však nepřesahuje 120 m2.
Bytem se rozumí jedna i více místností určených stavebním úřadem k bydlení, které mohou sloužit k tomuto účelu jako samostatné bytové jednotky.
Za obytnou místnost se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a která je vzhledem k svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení.
Za obytnou se považuje i kuchyň o podlahové ploše přes 12 m2. Při zjišťování podlahové plochy obytných místností se počítá u takové kuchyně jen plocha, o kterou je kuchyň větší než 12 m2.
Při zjišťování podlahové plochy místností se počítá celá plocha jejich podlahy, tedy i plocha zabraná topnými tělesy a plocha arkýřů. K ploše zabrané nábytkem vestavěným do zdi se nepřihlíží. Plocha výklenků a okenních nebo dveřních výstupků se počítá jen tehdy, jsou-li nejméně 1,20 m široké, 2 m vysoké a 0,30 m hluboké. Má-li místnost zkosený strop, počítá se její podlahové plochy pouze 4/5.
Příslušníky rodiny uživatele bytu se rozumí manžel (manželka), příbuzní v přímém pokolení (tj. děti, vnuci, rodiče, prarodiče apod.) a sourozenci.
Příslušníky domácnosti uživatele bytu jsou kromě příslušníků jeho rodiny a jeho zetě (snachy) též jiné osoby s ním příbuzné nebo sešvagřené, které nemajíce vlastního bytu, žijí s uživatelem v jeho bytě a pečují o společnou domácnost nebo jsou na něho odkázáni svou výživou. Příslušníky domácnosti jsou i hospodyně a ošetřovatelky, jakož i družka (druh), uživatele, je-li matkou (otcem) jeho dítěte nebo žije-li s ním ve společné domácnosti aspoň tři roky.
Literatura:
Zákon o hospodaření byty z 20. 12. 1956 č. 67 Sb.
Vyhláška ministerstva místního hospodářství ze dne 8. 3. 1957 č. 57 Ú. l.
Vyhláška ministerstva financí ze dne 7. 6. 1957 č. 112 Ú. l. o místním poplatku z bytů.
