.png)
Pojištění
Domácnost zajistíme před materiálními ztrátami, které mohou způsobit živly i člověk, sdruženým pojištěním domácnosti.
Svůj rodinný domek, vilu, chatu a každou jinou budovu zajistíme sdruženým pojištěním budov.
Kdo si chce zabezpečit životní úroveň svou a své rodiny při úmrtí, úrazu nebo ve stáří, uzavře příslušnou osobní pojistku.
Podrobnosti k jednotlivým druhům pojištění a informace si vyžádáme u nejbližšího inspektorátu Státní pojišťovny.
Svůj majetek pojišťujeme na plnou hodnotu, neboť je tak dosáhneme plné náhrady při škodách.
Pojistné platíme včas.
Nastane-li pojistná příhoda nebo škoda, podáme ihned písemnou zprávu pojišťovně.
Každou změnu, která by měla vliv na pojištění, zvláště pak přesídlení, ihned ohlásíme pojišťovně.
Sdružené pojištění domácnosti
zabezpečuje náhradu za škodu, kterou na zařízení domácnosti a jejím příslušenství vznikne
a) krádeží, vloupáním nebo loupeží,
b) živelnou pohromou, jako např. požárem, výbuchem, úderem blesku, vichřicí, pádem stromů, stožárů apod.,
c) vodou vytékající z vodovodního zařízení a způsobující zátopu v bytě,
d) a konečně za škodu způsobenou dětmi na cizím majetku, za kterou jsou jejich rodiče odpovědni.
V tomto pojištění je zahrnuta i náhrada za ubytování jiného druhu, pokud k němu došlo pro některou výše uvedenou událost, a náhrada za odklizení trosek po pojistné příhodě.
Tento druh pojištění se vztahuje na všechny movité věci patřící k domácnosti, na věci potřebné k výkonu povolání (počítaje v to zásoby a zboží) a na domácí a drobné zvířectvo, počítaje v to potřeby pro ně.
Pojišťovna hradí škodu jen tehdy, byla-li pojištěná věc postižena pojistnou příhodou v bytě (který byl pojištěn), na půdě, na dvorech a v zahradách náležejících k budově.
Jestliže škodu utrpěly pojištěné věci osobní potřeby na cestách, v místě přechodného pobytu pojistníka a příslušníků jeho rodiny, v opravnách, v prádelnách a v podobných zařízeních nebo jde-li o jízdní kola a kočárky, pak pojišťovna hradí škodu, ať byla způsobena kdekoli v Československu.
Výše prémie se řídí hodnotou pojištěného majetku, druhem a místem stavby, z níž je pojištěný byt, a konečně druhem pojišťovaných předmětů (pro skvosty jsou stanoveny vyšší sazby než pro normální bytové zařízení).
Sdružené pojištění budov
zahrnuje v sobě zajištění náhrady za škody způsobené budovám (rodinným domkům, vilkám, činžovním domům apod.):
a) požárem, výbuchem, úderem blesku, vichřicí, zřícením skal a zemin, pádem stromů, stožárů, tíhou sněhu a nárazem dopravních prostředků. Pojišťovna hradí nejen škody způsobené přímým účinkem těchto událostí, ale i škody způsobené při těchto událostech, např. hašením, stržením zdí apod.;
b) vytékáním vody z vodovodních zařízení určených k přivádění nebo k odvádění studené vody, ze zařízení ústředního topení, ze zařízení rozvádějícího teplou vodu nebo z nádrže určené pro rozvod vody. Kromě těchto škod hradí pojišťovna i náklady spojené s opravou potrubí, s rozehříváním zamrzlého potrubí, s opravou ústředního topení, počítaje v to vedlejší práce;
c) krádeží, vloupáním nebo loupeží na stavebních součástkách pojištěné budovy (do 2000 Kčs);
d) konečně toto pojištění zajišťuje proti následkům zákonné odpovědnosti majitele budovy, kdyby podle platných předpisů o náhradě škody byl povinen poskytnout náhradu třetí osobě. Výše prémie se řídí hodnotou, druhem a polohou budovy.
Pojištění osob
Státní pojišťovna zavedla několik druhů pojištění osob jako vhodný doplněk národního pojištění.
Pracující tím zajišťuje sobě i své rodině kromě péče poskytované národním pojištěním vyšší materiální zabezpečení pro případ úrazu, smrti nebo stáří.
Nejběžnější druhy pojištění osob:
a) Životní pojištění poskytuje možnost zabezpečit si dlouhodobou pojistkou ochranu proti následkům úmrtí, úrazu nebo stáří. Uzavírá se na určitou částku a na určitou dobu. Pojistná částka se vyplácí pojistníkovi, když se dožil stanovené doby nebo utrpěl úraz, dědicům ihned po úmrtí pojistníka. Výše prémie se řídí částkou, na kterou je pojistka uzavřena, dobou trvání, ale stářím osoby uzavírající pojistku.
b) Jednotné úrazové pojištění zahrnuje v sobě úrazy z povolání i v denním životě, při všech sportech, počítaje v to závodní činnost. Vyloučeny jsou jen úrazy při řízení letadel, při výsadkářství a při závodech motorovými vozidly nebo čluny.
Nezáleží na druhu zaměstnání; pojištění může sjednat každý ve věku od 15 do 65 let. Za jednotné pojistné 27 Kčs čtvrtletně je pojištěno 10 000 Kčs pro případ smrti úrazem, 20 000 Kčs pro případ trvalé invalidity následkem úrazu a do 4 000 Kčs pro případ přechodné invalidity z úrazu. Pojistka může být uzavřena i na vyšší částky, potom se platí přiměřeně vyšší prémie.
c) Pojištění mládeže zahrnuje úrazy vzniklé mimo školu venku, doma o prázdninách, při hře, sportu apod. Mládež je zabezpečena pro případ trvalé invalidity nejen následkem úrazu, ale i pro případ následků dětské obrny a zánětlivého onemocnění mozku. Prémie činí ročně 25,00 Kčs.
d) Rodinné důchodové pojištění je výhodnou formou pro zvýšení starobního, invalidního, vdovského a sirotčího důchodu. Pojistné se určuje podle věku pojištěné osoby a podle výše měsíčního důchodu, který si chce pojistník zajistit.
e) Pojištění rodinného zabezpečení je kombinací pojištění životního a důchodového. Dožije-li se pojištěný živitel rodiny určené doby, vyplatí se mu smluvená částka nebo může požádat o vyplacení doživotního důchodu. Zemře-li však pojištěný před uplynutím pojistné doby, vyplatí se ihned jeho rodině dvojnásobná pojistná částka. Toto pojištění je spojeno s osvobozením od placení pojistného při trvalé invaliditě z úrazů.
f) Zabezpečení pro případ úmrtí. Toto pojištění se sjednává na pět nebo deset let; pojistná částka je splatná jen v případě smrti, nezemře-li pojištěný během této doby, zaniká pojištění bez náhrady.
g) Zabezpečení pohřebních výloh. Pojišťovna zajišťuje výplatu pohřebného za jednotné prémie 30 Kčs čtvrtletně, které se platí 15 nebo 20 let. V případě dožití 85 let bude pojistná částka vyplacena pojistníkovi.
Literatura:
Vyhláška ministerstva financí, uveřejněné v Ú. l.
Evidence a hlášení občanů
Každý občan, který dosáhl věku 15 let a má pobyt na území ČSR, musí mít svůj občanský průkaz.
Každý občan ČSR zdržující se na území republiky je povinen hlásit ohlašovacímu orgánu svůj pobyt na ohlašovacích tiskopisech.
Občanský průkaz
Nárok, ale i povinnost mít občanský průkaz mají osoby starší 15 let, které mají svůj pobyt na území ČSR. Občanský průkaz se nevydává vojákům z povolání, občanům trvale se zdržujícím v cizině a občanům zcela zbaveným svéprávnosti.
Občanský průkaz vydává oddělení veřejné bezpečnosti, v jehož obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu, za úhradu 4 Kčs pořizovacích výloh.
K vydání občanského průkazu je třeba předložit:
a) křestní list,
b) doklad o rodinném stavu,
c) dosavadní občanský průkaz nebo doklad jej nahrazující,
d) dvě neretušované fotografie 5,5 x 6,5 cm s dolním okrajem 1,5 cm,
e) muži starší 19 let vojenský průkaz,
f) vysvědčení (pokud mají býti zapsány údaje o odborném vzdělání),
g) křestní listy dětí mladších 15. let,
h) doklad o československém státním občanství jen tehdy, jsou-li pochybnosti o státním občanství žadatele.
Žádá-li o vydání nového občanského průkazu občan, který vlastní občanský průkaz vydaný po 1. 1. 1955, předloží k žádosti pouze tento občanský průkaz a dvě fotografie.
Po převzetí občanského průkazu předloží jej majitel svému zaměstnavateli k zápisu pracovního poměru a okresnímu národnímu výboru k zapsání rodného čísla, pokud se tak již nestalo při vydání občanského průkazu.
Občan je povinen dbát, aby údaje zapsané v občanském průkazu stále odpovídaly skutečnosti. Každou změnu musí si dát potvrdit:
a) při změně stavu (provdání, ovdovění apod.) výkonnému orgánu MNV;
b) při vzniku a ukončení pracovního poměru zaměstnavateli;
c) při změně příjmení nebo jména oddělení VB, které v tomto případě vystaví nový občanský průkaz.
Občanský průkaz nesmí být přenášen do ciziny.
Občanský průkaz zemřelého nebo občana zbaveného svéprávnosti musí být odevzdán matričnímu orgánu MNV nebo oddělení VB. Občané, kteří nastoupili vojenskou činnou službu, odevzdávají své občanské průkazy k úschově příslušnému vojenskému orgánu.
Hlášení občanů
Ohlašovací povinnost je splněna včasným (do 3 dnů po ubytování) a řádným hlášením na ohlašovacích tiskopisech, k nimž jako doklad se přikládá občanský průkaz.
Ohlašovnou je MNV, v Praze, Brně a Bratislavě městské oddělení VB.
Každý občan starší 15 let hlásí svůj pobyt samostatně, děti mladší 15 let hlásí k pobytu matka, otec tehdy, bydlí-li dítě pouze s ním. Trvalý pobyt dětí, které nebydlí u žádného z rodičů, hlásí ten, kdo o ně pečuje, na samostatných ohlašovacích tiskopisech.
Trvalý pobyt (tj. stálé bydliště občana) musí hlásit každý občan do 3 dnů po ubytování a ukončení trvalého pobytu během 3 dnů před jeho ukončením. K trvalému pobytu může být občan přihlášen jen u jedné ohlašovny. Počátek a ukončení trvalého pobytu zapisuje ohlašovna do občanských průkazů.
Přechodný pobyt (dočasný pobyt z důvodů pracovních, studijních, zdravotních, rekreačních apod.) je povinen občan hlásit do 3 dnů po ubytování jen tehdy, potrvá-li déle než 30 dní. Ukončení přechodného pobytu se ohlašovně nehlásí. Přechodný pobyt zapisuje ohlašovna do občanských průkazů jen v případě, trvá-li déle než 30 dní.
V ubytovacích zařízeních (v hotelích, internátech apod.) jsou občané povinni neprodleně předložit provozovateli ubytovacího zařízení k nahlédnutí svůj občanský průkaz. Ohlašovně se hlásí jen trvalý pobyt nebo pobyt přechodný trvající déle než 30 dní.
Pro pobyt v hraničním pásmu nebo pobyt vojáků v činné služně platí zvláštní předpisy.
Ubytovatel je povinen dbát, aby všechny osoby, které ubytoval, splnily ve stanovené lhůtě svou povinnost hlášení pobytu. Je proto povinen se přesvědčit, zda ubytovaný má v občanském průkazu zápis ohlašovny o učiněném hlášení pobytu; kdyby ubytovaný zápis v občanském průkazu neměl, musí ubytovatel neprodleně tuto skutečnost oznámit ohlašovně.
Vedení domovních knih je předepsáno pro ubytovací zařízení a pro vlastníky domů v hraničním pásmu.
Literatura:
Vyhláška ministerstva vnitra z 18. 1. 1958 č. 5 Ú. l.
Vyhláška ministerstva vnitra z 18. 1. 1958 č. 6 Ú. l.
Úschovna písemných dokladů v domácnosti
Pro úschovnu platí tyto praktické pokyny:
Osobní doklady, vysvědčení, smlouvy, účty a různé jiné úřední listiny musíme mít kdykoli po ruce, abychom se jimi mohli prokázat. Jsou často nenahraditelné a jejich shánění dá mnoho starostí a práce.
Není třeba žádných zvláštních opatření, ale je nutno jim určit stálé místo, dobře je roztřídit a přehledně uschovat.
Nejlépe je rozdělíme na osobní doklady každého člena rodiny, na doklady týkající se bytu, na účty a stvrzenky a na důležitou korespondenci.
Osobní doklady dáme do silných desek s pořadačem nebo alespoň do tuhých obálek. Každému členu rodiny zařídíme zvláštní obálku.
Vyjmeme-li z obálky některou listinu, dáme na obálku lísteček, na který napíšeme, komu jsme ji zapůjčili.
Originály důležitých listin nedáváme nikdy z ruky, ale pořídíme si fotokopii nebo úředně ověřený opis. (Opisy ověřují lidové soudy nebo státní notářství).
Důležité listiny (kupní smlouvy, směnky, testamenty apod.), které by v bytě nebyly dostatečně zajištěny, můžeme uložit v bezpečnostní schránce (safesu) banky nebo státní spořitelny.
Jinak obálky s doklady máme v bytě v psacím stole nebo v jiné skřínce či zásuvce uzavřené na klíč.
O uložení dokladů mají vědět všichni dospělí členové rodiny.
Osobní doklady
jsou v obálce pro každého člena zvlášť.
Občanskou legitimaci nosíme s sebou v igelitovém pouzdře, abychom ji nepoškodili. Její číslo si doma poznamenáme pro případ ztráty. Ztrátu občanské legitimace neprodleně hlásíme orgánu veřejné bezpečnosti.
Mezi osobní doklady počítáme: rodný list, oddací list, doklad o státním občanství, všechna vysvědčení, výuční list, doklady o kursech a složených zkouškách apod.
Dále sem patří (hlavně u dětí) očkovací vysvědčení, poznámky o injekcích, popisy chorob z nemocnice aj., neboť i tyto doklady často potřebujeme (např. před operací).
Osobní doklady se uschovávají po celý život. Pozůstalí nepochybí, jestliže doklady zesnulého uschovají ještě nějak dobu, zvláště do ukončení pozůstalostního řízení a vyřízení pensijních záležitostí.
Doklady domácnosti
Ukládáme ve zvláštní obálce nebo v šanonu všechny doklady týkající se bytu a celé rodiny. Jsou to: dekret na byt, policejní přihlášky, uhelný list, depositní list o zaplacení nezúročitelné zálohy na odběr plynu, depositní list elektrických podniků, pojistku o sdruženém pojištění domácnosti, nájemní smlouvu uzavřenou s majitelem domu aj.
Tyto doklady se uschovávají po dobu potřeby, vždycky však po dobu jejich platnosti.
Účty a stvrzenky
Účty, které se pravidelně opakují, jako za odběr plynu a elektřiny, činži, telefon apod., schováváme pohromadě. Můžeme při placení vždy zjišťovat podle posledního účtu, zda je výměr správný, zda jsme energií šetřili či plýtvali, zda počáteční a konečné stavy počitadel na sebe navazují apod.
Úzké proužky za spotřebovanou energii jsou účty, a abychom je neztratili, nalepujeme je na arch papíru pod sebe.
Ostatní účty, které se vyskytují jen ojediněle, např. za nákup různých předmětů pro domácnost, zařazujeme buď podle abecedy, nebo věcně (podle jmen dodavatelů).
Ke každému účtu vždy přilepíme nebo připíchneme stvrzenku o jeho zaplacení.
Někdy schováváme zvlášť do jedné obálky účty a stvrzenky týkající se určité záležitosti (např. nákup výbavy, postavení domku apod.). Ty zpravidla schováváme stále, poněvadž mohou být někdy potřebné při majetkových sporech.
Účty a stvrzenky schováváme nejméně pět let.
Různé doklady
V některých domácnostech se vyskytují ještě další důležité doklady, jako trhové smlouvy, na venkově smlouvy postupní s ujednáním výměnkových dávek, dlužní úpisy, testamenty atd. Takové doklady ukládáme a vedeme v patrnosti po dobu potřeby, hlavně po dobu platnosti (prakticky trvale).
Ukládání korespondence
Mezi doklady, které mají být průkazem nějaké skutečnosti, počítáme i některé dopisy, které jsme dostali, nebo kopie či opisy dopisů, které jsme odeslali.
Samozřejmě nebudeme ukládat dopisy všechny, ale obvykle jen ty, které předcházejí soudní spory, nebo různá oznámení, která máme odeslat v určitých lhůtách, či oznámení, jejichž obsah si musíme pamatovat. Mimo kopie schováváme obvykle i poštovní stvrzenku o odeslání doporučené zásilky.
Literatura:
§§ 90. a 91. vl. nař. č. 41/1952 Sb.
Zdroj: Dr. J. E. Žižka, Naše domácnost, Nakladatelství Práce 1959
.png?s3=1)
