V průběhu ledna začal další cyklus každoročního Výběrového šetření pracovních sil, které v Česku probíhá nepřetržitě od roku 1993. Tazatelé Českého statistického úřadu při něm v náhodně vybraných domácnostech zjišťují důležité údaje o zaměstnanosti, nezaměstnanosti či o pracovní mobilitě. Letos budou statistici šetřit i modul otázek zaměřený na pracovní úrazy a zdravotní problémy související s výkonem povolání.
Témata podobných ad hoc modulů se každoročně mění. Vycházejí z nařízení Eurostatu, který pak výsledky využije k celoevropskému srovnání. V roce 2020 se otázky týkají toho, zda neměl pracovník či pracovnice pracovní úraz a jak dlouho trvala případná pracovní neschopnost, zda nemá zdravotní problémy související s předchozím výkonem zaměstnání a jak ho/jí případně omezuje. Tazatelé se také zeptají na různá rizika na pracovišti, která mohou tzv. nemoci z povolání způsobovat.
„Očekáváme, že se dozvíme informace o propojení práce se zdravotní sférou. Například v jakých zaměstnáních přetrvává vysoká úrazovost, ale také něco o nových rizicích ve zdánlivě nenáročných profesích. Těmi mohou být úzkosti, stres a deprese, které mohou vést až k syndromu vyhoření,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) běžně zjišťuje aktuální strukturu zaměstnanosti podle pohlaví a věku, kvalifikace, odvětví a charakteru zaměstnání respondentů. Dále jsou šetřeny údaje o délce odpracované doby, rozsahu podzaměstnanosti, souběhu zaměstnání a mobilitě pracovních sil. Stejně tak jsou zjišťovány informace o nezaměstnanosti a způsobech hledání práce. VŠPS je také zdrojem dat o vzdělanostní struktuře obyvatel České republiky mezi sčítáními lidu, popřípadě o změnách ve složení domácností.
Výběrové šetření pracovních sil probíhá tazatelsky vždy po celý rok, a to v náhodně vybraných domácnostech ve všech krajích ČR. „Každé čtvrtletí je vybráno téměř 34 tisíc bytů. Míra response se pohybuje kolem 70 %, takže reálně je vyšetřeno více než 23 a půl tisíce domácností. Většinu z nich tazatelé navštíví osobně, přibližně 20 % jich je dotazována telefonicky,“ upřesňuje Marta Petráňová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Získané informace jsou ojedinělé a nelze je proto získat jinou cestou než dotazováním v domácnostech. V průběhu celého zpracování jsou odpovědi respondentů anonymizovány a zveřejňovány jen v souhrnných statistických ukazatelích. Vybrané domácnosti si totožnost konkrétního tazatele ČSÚ mohou ověřit přímo na webových stránkách úřadu. (22.1.2020)
