CzechIndustry > Technologie nás nezachrání. Spoléhat na tuto cestu z civilizační krize jen klamně oprošťuje od vlastní odpovědnosti
Technologie nás nezachrání. Spoléhat na tuto cestu z civilizační krize jen klamně oprošťuje od vlastní odpovědnosti
SeminářLidstvo a udržitelnost
Kam se řítí naše civilizace, kam směřuje antropocén? Takový byl podtitul semináře Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) konaného včera, 5.září, v pražském Informačním centru OSN.
A kdo by mohl mít na takové aktuální téma na domácí půdě zasvěcenější odpovědi než přední čeští a slovenští vědci a filozofové. Čekala na ně i zásadní otázka, totiž, zda bude současná strategie udržitelnosti, její naplňování, stačit k přežití lidstva. Tedy ke zvládnutí takových existenčních výzev jako je klimatická krize, ztráta biodiverzity, globální znečišťování, vyčerpání zdrojů a přelidnění planety. A jak je to s naší fixací na neustálý růst ve světě omezených zdrojů? A jaké se nabízejí východiska ze slepé uličky naší civilizace?
Během besedy se potvrdilo, že pohledy níže uvedených panelistů semináře překračují horizonty jejich oborů, dokážou reflektovat současnou civilizační krizi s nadhledem a hloubkou hodnou postavení myslitelů s širokým intelektuálním záběrem. Bohužel jejich hodnocení vyhlídek lidstva na vyřešení existenčních otázek není nikterak optimistické.
„Díky Josefu Vavrouškovi známe cíl, na který je potřeba se zaměřit: Hledání lidských hodnot slučitelných s trvalou udržitelností kvality života,“ připomněl hned na úvod zajímavé a pestré diskuse M. Potůček.
L. Mlčoch zase zmínil Vavrouškův recept na bezbřehý konzumerismus, a to princip uvědomělé skromnosti. Z úst V. Bělohradského a P. Barši zaznívala skepse k ochotě a připravenosti dnešního homo sapiens změnit svůj navyklý životní styl.
K mladší generaci se hlásící A. Štěrba varoval před technooptimismem: „Technologie nás nezachrání.“ Spoléhat na tuto cestu z civilizační krize jen klamně oprošťuje od vlastní odpovědnosti a vytváří iluzi nebolestivého úniku před realitou.
M. Huba ocenil seminář slovy, že „Josef Vavroušek i Václav Havel by z nás měli radost,“ čímž naznačil jakousi návaznost na slavná hradní setkávání Forum 2000.
Spolu s J. Dlouhou vidí pak naději a úkol dneška v pozitivním formování mladé generace. A v této souvislosti a také ve snaze jistého optimistického vyznění semináře zazněl odkaz na známý výrok V. Havla, že: „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl, bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Na semináři vystoupili
Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., M.Sc., sociolog, analytik veřejné a sociální politiky, vysokoškolský pedagog, konzultant a publicista,
Prof. PhDr. Václav Bělohradský, filozof, sociolog, vysokoškolský pedagog a spisovatel, emeritní profesor v Janově a Terstu, hostující profesor Fakulty sociálních věd UK v Praze,
Prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc., ekonom, bioetik a sociální etik, člen Pontifical Academy of Social Sciences v Římě, emeritní děkan Fakulty sociálních věd UK v Praze,
Prof. PhDr. Pavel Barša, Ph.D., politolog, Filosofická fakulta UK v Praze a Ústav mezinárodních vztahů,
Prof. RNDr. Mikuláš Huba, CSc., geograf, ochranář, politik, čestný předseda Spoločnosti pre trvalo udržateľný život v SR,
MUDr. Albert Štěrba, lékař – neurochirurg, vysokoškolský pedagog,
RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D., výzkumnice Centra pro otázky životního prostředí UK a místopředsedkyně České komise pro UNESCO.
