Technologie versus zdravý rozum aneb Vsaďte na jednoduchost

Navrhnout co možná nejúspornější dům? Neměla by tato myšlenka být vizí každého architekta či stavebního inženýra? Nejspíš se shodneme, že právě to je do budoucna jediná správná cesta, jak zvládnout udržitelný rozvoj měst a regionů. Při projektování každé takové stavby bychom ale měli hledat vyvážený poměr mezi užitými technologiemi a zvolenými materiály, aby budova energeticky fungovala a zároveň byla technicky, provozně a stavebně co nejjednodušší. Mimo jiné se tak sníží i celkové náklady na stavbu.

Zkušení tvůrci mohou investorovi nabídnout projekt, který spojuje nejnovější technické poznatky a někdy až zdánlivě jednoduchá řešení, která vyplývají z léty prověřených zkušeností. Připomeňme si některá z nich.

Na tvaru záleží

Pokud chceme dosáhnout dlouhodobé energetické udržitelnosti, velkou roli při tom hraje tvarová jednoduchost navrhovaného objektu. Nemělo by se jednat o nijak složité tvary nejen z důvodu ceny a rychlosti výstavby, ale také z provozního hlediska. Komplikované konstrukční detaily téměř vždy znamenají nějaký stavební kompromis, a v konečném důsledku mohou mít nižší životnost i spolehlivost konstrukce. Ta se pak musí dohánět vyšší technologickou náročností: například temperací některých stavebních prvků, nuceným větráním s udržováním konstantní vlhkosti i teploty apod. Důležitou roli proto má vhodný tvar domu, neboť zásadní vliv na energetickou náročnost má také poměr A/V, tedy poměr ochlazovaných ploch (A) vůči vnitřnímu objemu stavby (V).

Obr. Jihozápadní orientace budovy je vhodná pro využití slunečních paprsků na našem návrhu mateřské školky Mydlinky.

Orientace podle světových stran

Pokud to stavební pozemek umožňuje, je ideální pro stavbu zvolit např. jižní orientaci ve svahu. Díky tomuto řešení může budova i v zimních měsících pasivně „čerpat“ sílu slunečních paprsků, a snižovat tak náklady na vytápění. A naopak, důležité je rovněž pečlivě zvážit umístění a velikost oken, abychom v teplejší části roku nemuseli objekt strojově chladit.

„V LOXII jsme zvyklí ke každému projektu přistupovat individuálně a co nejvíce pracovat s jeho přirozenými předpoklady, tedy tím, co sám nabízí, ať už jde o výšku, dispozici, pozemek atd. Naši architekti používají například různé typy stínicích prvků, jako jsou designové římsy, markýzy či pergoly. Tam kde to podmínky dovolují, zapouštějí budovy částečně nebo zcela do svahu, což umožňuje po celý rok využívat stabilní teploty podloží.  

Ale podobných možností je víc. Výhodu jihozápadní orientace pro využití slunečních paprsků jsme uplatnili třeba při návrhu mateřské školky Mydlinky v pražských Modřanech.  A příkladem

jednoduché, a přitom energeticky vysoce funkční tvarové koncepce, může být budova nové radnice Prahy 12,“ vysvětluje Ing. Michael Hendrych, hlavní inženýr projekce studia LOXIA.

Drobnosti se počítají

Řada „úsporných triků“ má v podstatě psychologický charakter a jedná se o technologicky jednoduchá řešení, s jejichž použitím lze dosáhnout energetické pohody přímo uvnitř budov. „Typickým příkladem je světlé dřevo jako podlahová krytina. Jedná se o teplý a na dotek příjemný materiál, díky němuž obyvatelé pak nemají tendenci budovu zbytečně „přetápět”. Za zmínku stojí také železobetonové konstrukce, které často najdeme v našich projektech bytových domů a které v zimě výborně akumulují teplo a v létě chlad. Sám jsem se tímto poznatkem nechal v minulosti inspirovat při stavbě rodinného domu a toto konstrukčně-technologické řešení si dodnes nemůžu vynachválit,“ doporučuje M. Hendrych.

„Dnes opravdu není problém nainstalovat do budov nejrůznější technické ‘vychytávky’ jako řízené větrání s rekuperací vzduchu, výkonná tepelná čerpadla, chytré chladicí jednotky a ve výčtu bychom mohli ještě pokračovat. Všechny tyto technologie nepochybně zvyšují komfort obytných i kancelářských prostor, ale vždy je nutné zvážit všechna pro a proti a najít tu správnou míru tak, aby se tato dokonalá technologická řešení nestala samoúčelná a pro investora zbytečně nákladná.  Především je nutné nalézt správný koncept a návrh domu, ať už s úžasnými technologiemi nebo bez nich. Z osobní zkušenosti dobře vím, že těch skutečně ‘chytrých‘ řešení lze často dosáhnout, když při projektování a stavbě používáme zdánlivě obyčejný zdravý rozum,“ říká M. Hendrych.

Architektonické studio LOXIA propojuje vášeň pro architekturu, kreativitu, zkušenosti a cit pro veřejný prostor s potřebami klientů již téměř 25 let. Sehraný tým architektů a stavebních inženýrů provází stavby od první skici na papíře až po finální realizaci. Architektonické studio LOXIA je specialistou a největším projektantem bytových domů v České republice s více než 10 000 zrealizovanými bytovými jednotkami. Umí toho však mnohem více, v portfoliu má také obchodní centra, administrativní budovy i továrny. Pražský ateliér založil v roce 1995 Ing. arch. Milan Veselý a jeho hlavní architektkou je Ing. arch. Jana Mastíková.

Mezi další významné projekty studia LOXIA patří například zakřivené sídlo KPMG, které stojí v blízkosti hotelu Hilton v pražském Karlíně. Ze studia pocházejí také rezidenční komplexy SUOMI Hloubětín, nebo obytné soubory Kajetánka v pražském Břevnově či Chateau Troja Residence. Architektonicky nápaditá a hravá je i budova nové radnice Prahy 12.

Obrázek na úvod: Jednoduchá tvarová koncepce nové radnice Prahy 12 představuje ideální kompaktní a energeticky úsporné řešení. Foto: LOXIA (12.8.2020)