Těhotenství (srov. Porod, Šestinedělí)

Nazývá se u ženy onen stav, který počíná oplozením zralého vajíčka a končí vypuzením vajíčka toho – porodem. Oplození může nastati krátce po souloži, ale i v době pozdější, neboť semeno mužské může zůstati i více dnů v rodidlech svěžím, oplození schopným. Dosud není také dokázáno, od které doby určitě nastává den početí, obtěžkání: zda oplozené vajíčko pochází od čmýry poslední neb od té doby, kdy poprvé se nedostavila.

Na zkušenosti, týkající se mnoha tisíců případů zakládá se tzv. kalendář těhotných, přibližný to ovšem výpočet, dle kterého od prvního dne poslední čmýry až ku porodu uplyne průměrně 280 dnů = 40 týdnů čili 9 obyčejných (kalendářových) nebo 10 tzv. lunárních měsíců (po 28 dnech). Potřebujeme tedy od 1. dne poslední čmýry dále počítati 280 dnů, abychom zvěděli měsíc, týden i den těhotenství. Chceme-li určiti dobu, kdy asi porod nastane, zvíme pravděpodobný den porodu, když od prvního dne poslední čmýry 3 měsíce odečteme, a k výsledku přičteme rok a 7-8 dnů. Ukázalo-li se kupř. menstruální krvácení naposled dne 1. ledna, můžeme očekávati porod asi 8. října. (3 měsíce zpět = 1. říjen, 7 dnů k tomu = 8. říjen).

Známek, podle kterých soudíme na těhotenství jest mnoho, byť i všechny neskytaly určité jistoty.

Při početí přestávají měsíčky (perioda); avšak mnohdy čmýra i v těhotenství se objevuje a často také chorobné krvácení (při počínajícím potratu!) bývá mnohdy z neznalosti přičítáno čmýře.

Zevní rodidla jsou v těhotenství poněkud naduřelá, barvy fialové (jako dozrávající švestka). Na břiše objevují se zarůžovělé proužky, jež vznikají z rozpínání stěn břišních. Prsy záhy v těhotenství se zvětšují, nabíhají a při tlaku vytéká z nich (již ve 2. měs.) tzv. mlezivo.

Jinými, nejistými známkami těhotenství jsou různé těžkosti, závratě, bolesti hlavy, zubů, odpor k jídlům, dříve oblíbeným, divné chuti apod. Ženy však, které již vícekrát rodily, a v každém těhotenství stejnými obtížemi trpěly, soudí dle takových a podobných známek bezpečně na nové obtěžkání.

Určitější známkou jsou již pohyby plodu, které jeví se asi v polovici těhotenství (v 18. – 20. týdnu) jako slabé, nepravidelně se opakující nárazy (ťukání). Avšak i tu může mnoho (zvláště u žen, které toužebně čekají a přejí si těhotenství) klamati pohyb kliček střevních, nadýmání, tep střevních a břišních cév.

Pohyby plodu cítíme nejpatrněji na místě, kde leží nožičky dítěte, tedy obyčejně nad pupkem v pravo nebo v levo. Dle prvních pohybů dětských určujeme také, přibližně ovšem, konec těhotenství, připočítáme jednoduše k době, kdy pohyby byly poprvé zpozorovány, 20 neděl čili 4 ½ měsíce.

Nejdůležitější změny odehrávají se však v těhotenství na děloze samé; na její sliznici usadilo se oplozené vajíčko, tam počíná svůj rozvoj až ku schopnosti života mimoděložního. Děloha, mající před těhotenstvím velikost i podobu neveliké hrušky, od předu nazad oploštělé, nabývá podoby okrouhlejší a roste tak, že na konci 4. měsíce ji lze nahmatati ve výši několika prstů nad ohanbím. Na konci 5. měsíce jest asi uprostřed mezi pupkem a sponou stydkou; koncem 6. měsíce dosahuje k pupku, koncem 7. měsíce asi 2 prsty nad pupek, koncem 8. měsíce asi uprostřed mezi pupkem a násadcem mečovitým; koncem 9. měsíce dosahuje téměř k násadci mečovitému kosti hrudní a v 10. měsíci klesá děloha opět níže, ježto mečovitému kosti hrudní a v 10. měsíci klesá děloha opět níže, ježto sestupuje i s obsahem svým již do pánve.

Všemi naznačenými změnami nastává v životě ženy těhotné veliký převrat a vyšinutí z pravidelných kolejí, je tudíž nad jiné důležito vhodné uspořádání celého způsobu denního života čili tzv. životosprávy těhotných.

A tu jsou hlavní pravidla: střídmost v jídle i pití, klid tělesný i duševní, čistota. Doporučuje se mírný pohyb, vycházky i vykonávání lehčích prací v domácnosti. Tanec však, jízda na koni, na kole, na voze, po špatných cestách a vůbec všeliké prudké a náhlé pohyby a práce, vyžadující většího namáhání (zvedání těžkých břemen, nošení větších dítek apod.) jsou zapovězeny.

Strava ženy těhotné budiž lehká, výživná; nedoporučují se jídla těžká, tučná, příliš kořeněná, těžko ztravitelná. Zvláštní péči jídlu a výběru pokrmů mají věnovati ony ženy, které v těhotenství trpívají zvracením a jinými poruchami zažívadel.

Na zřeteli nutno míti také pravidelnou stolici. Při zácpě mívá mnohdy dobrý účinek častější požívání vařeného ovoce (kompoty) neb zelenin. Mírným účinkem vyznačuje se také klystér s vlažnou vodou. Rozhodně dlužno zavrhnouti různé projímavé pilulky, jakož vůbec má žena těhotná poraditi se o každém léku s domácím lékařem, který jediný může převzíti za své jednání plnou zodpovědnost.

Doporučuje se také občas dáti vyšetřiti lékařem moč těhotné ženy, čímž zabrání se často nečekaným i nebezpečným nemocem.

Místnosti obývací, zvláště ložnice, buďtež suché, světlé, dobře větrané, v zimě nepříliš vytápěné (16 – 17^o  R). Žena těhotná vstříhati se má místností uzavřených, kde schází se více lidí (divadla, sály výstavní, koncertní apod.).

Oděv má býti přiměřen stavu i roční době. Šněrovati se a utahovati je škodlivo; ve vysokém stupni těhotenství vůbec nutno šněrovačku odložiti. Škodlivé jsou i gummové podvazky, jež zabraňují volnému kolování krve a tím značně přispívají k takzv. městkám („křečové, strhané žíly“) na dolních končetinách.

Obuv budiž volná, o nízkých opatcích; chůze v těsném střevíci s vysokými podpatky stává se nejistou, což vede nejednou k nemilému sklouznutí, pádu a mnohdy i následnému – potratu!

Prádlo má žena těhotná často měniti, a o čistotu těla pečovati aspoň týdenními, vlažnými (26 – 28^o R) koupelemi, zvláště v posledních šesti nedělích těhotenství. Ježto odměšovací činnost potních i mazových žláz v těhotenství jest zvýšena, omývají se rodidla vlažnou vodou, k níž přimísí se některý prostředek desinfekční (3% dvojboran sodnatý 1% manganistan draselnatý, 2 – 4% roztok dvojuhličitanu sodnatého). Přísně se zakazují lázně horké, parní, jež mohou v prvních měsících těhotenství i potrat způsobiti.

Těhotenství mimoděložní vzniká, vyvine-li se oplozené vajíčko mimo dutinu děložní (uvnitř vejcovodů, vaječníků i v dutině břišní). Takovéto nepravidelné těhotenství vyznačuje se častými a značnými krvotoky, krutými bolestmi v podbřišku a vůbec četnějšími obtížemi, než jaké skytá těhotenství normální. Těhotenství mimoděložní končívá obyčejně tím, že těhotný vejcovod (nejčastější to sídlo mimoděložního těhotenství) pukne, plod vystoupí do dutiny břišní, a není-li rychle po ruce odborná pomoc, může rodička vykrváceti. Jindy plod odumírá, zvápenatí a takový zkamenělý plod (lithopaedion) může zůstati bez všelikých obtíží i celá léta v životě matčině. Mimoděložní těhotenství lze vyléčiti toliko operací, tj. odstraněním celého vaku plodového. Ponechá-li se mimoděložní těhotenství přirozenému průběhu, umírá ze 100 žen 68, kdežto ze 100 žen operovaných bývá 82 zachráněno.