Telegraf elektrický

R. 1753 byl v angl. časopisu Scot´s Magazine uveřejněn návrh na telegraf s bezovými kuličkami, pro každou písmenu jedna kulička a jedno vedení; kuličky se měly pohybovat vlivem statické elektřiny. Podobný přístroj zkoušel G. L. Lesage r. 1774, a r. 1787 Lomond (ten užil však jen jednoho společného vedení). R. 1786 se objevil první telegraf jiskrový, sestrojený J. Reiserem; podobný sestrojili roku 1796 špan. lékař Salva a r. 1816 Ronald v Anglii. Řečený Salva užil k telegrafování také bublinek plynu vyvíjejících se rozkladem vhodné tekutiny elektrickým proudem, bylo to první telegraf elektrolytický; nezávisle na Salvovi vynalezl týž telegraf mnich. lékař S. T. v. Sömmering r. 1809; r. 1816 přišel se zlepšenou konstrukcí Coxe a r. 1828 Dyer. Týž rok navrhl V. Triboaillet jako telegrafní přístroj elektroskop.

Elektromagnetický t. R. 1820 navrhl Ampère telegrafní přístroj podle myšlenky Laplaceovy: položit mezi stanicemi 30 vedení a na každé připojit elektromagnetickou cívku s magnetkou uprostřed. Byl to první t. elektromagnetický. R. 1831 sestrojil americký fyzik J. Henry elm. telegraf zvonkový. R. 1832 sestrojil ruský Němec P. L. Schilling v. Cannstadt elm. t. s 5 magnetkami. První praktický elm. telegraf jen s 2 vedeními zařídili r. 1833 matematik K. Gauss a fyzik W. E. Weber v Göttingen, na vzdálenost 1,2 km. Angličan W. F. Cooke sestrojil r. 1836 po vzoru magnetkového t. Schillingova t. třímagnetkový s elektrickým zvonkem, a r. 1837 společně s fyzikem Ch. Whatstonem t. s 5 magnetkami a 5 vedeními; tento t. zavedli pak na první železniční telegrafní lince v délce asi 50 km. R. 1837 předvedl po prvé svůj velmi primitivní elektromagnetický telegraf historický malíř ze Spoj. států, S. Morse; r. 1840 si dal patentovat telegraf zlepšený, s klíčem. R. 1838 objevil K. A. Steinheil, konstruktér telegr. přístoje soust. Gaussovy a Weberovy, že jako zpětného vedení telegrafního proudu lze užít země. První telegraf jen s 1 vedením byl zřízen 1844 W. Fardelym na dráze z Wiesbadenu do Kasselu. Týž rok sestrojil Morseův pomocník A. Vail tzv. klapák. R. 1845 sestrojil F. C. Breguet elektromagnetický t. s pohyblivými ukazateli po způsobu t. Chappeova. Téhož roku vystoupili Cooke a Wheatstone s telegrafem jen s jedním magnetkovým ukazatelem. R. 1846 sestrojil Werner Siemens elektrom. t. ručičkový se synchronizačním zařízením.

Mnohonásobný t. První zařízení pro současné telegrafování s obou konců vedení (tzv. duplex) sestrojili r. 1853 telegrafní ředitel J. W. Gintl ve Vídni a pražský fyzik A. Petřina. Jiný způsob duplexní t. vynalezli r. 1854 Werner Siemens a inž. Frischen. Současné dvojí telegrafování s obou stran (quadruplex) umožnili svým zařízením r. 1855 Stark a r. 1874 Edison.

Současné telegrafování a telefonování. První zařízení sestrojil r. 1882 Rysselberger a po něm r. 1886 Marche, r. 1891 Picard aj.

Tiskací t. První sestrojil r. 1837 pomocník Morseův A. Vail. R. 1846 přeměnil berlínský hodinář F. Leonhardt Wheatstonův přístroj v tiskací. R. 1847 sestrojil t. t. Werner Siemens. R. 1855 se objevil t. t. D. E. Hughese, později značně zlepšený.

Rychlotelegrafy (automat. t., strojové t., dálnopisné stroje). R. 1846 sestrojil A. Bain první t., který samočinně odtelegrafovával prostřednictvím proužku, děrovaného příslušně podle telegramu. R. 1867 se objevil rychlotelegraf Wheatstonův, r. 1895 rychlotelegraf Buckinghamův, r. 1898 Pollákův a Virágův, r. 1899 Murrayův, r. 1902 Creedův a Siemensův.

Telegraf s proudem střídavým vynalezl r. 1886 E. Gray a zdokonalili Pupin (1890), Hutin (1892) aj. v.