Téměř 2,4 milionu pracovních úrazů v EU za rok, z toho 2954 smrtelných

V roce 2018 vedlo téměř 2,4 milionu pracovních úrazů bez smrtelných následků k pracovní nepřítomnosti zaměstnanců po dobu čtyř dnů nebo déle v EU, přičemž 2 954 pracovních úrazů bylo smrtelných.

Muži měli podstatně větší pravděpodobnost utrpět pracovní úraz než ženy. V roce 2018 se téměř 8 z 10 (78 %) smrtelných úrazů a převážná většina (96 %) smrtelných pracovních úrazů v EU týkala mužů.

Standardizovaná míra výskytu smrtelných pracovních úrazů s poklesem v EU

Dalším způsobem, jak analyzovat informace o pracovních úrazech, je vyjádřit počet úrazů ve vztahu k počtu zaměstnaných osob upravený tak, aby odrážel relativní velikost hospodářských odvětví na úrovni EU; to vytváří poměr označovaný jako standardizovaná míra výskytu.

Standardizovaná míra výskytu v EU v posledních letech poklesla: z 2,87 smrtelných úrazů na 100 000 pracovníků v roce 2010 na 2,21 v roce 2018.

Z jednotlivých členských států EU byla nejvyšší míra zaznamenána v Lucembursku s 6,42 smrtelnými úrazy na 100 000 pracovníků, následovanými Rumunskem (5,27), Lotyšskem (4,69), Kyprem (4,51) a Rakouskem (4,31). Naopak Nizozemsko zaznamenalo v roce 2018 nejnižší standardizovanou míru výskytu s 0,87 smrtelnými nehodami na 100 000 pracovníků. Následovalo Německo (1,00), Finsko (1,28), Švédsko (1,66) a Řecko (1,69). V Česku to bylo 2,85 smrtelných úrazů na sto tisíc pracovníků.

Pro více informací

Pracovní úraz je definován jako událost v průběhu práce, která vede k tělesné nebo duševní újmě. Smrtelnými pracovními úrazy jsou ty, které vedou ke smrti oběti do jednoho roku od vzniku úrazu. Za smrtelné pracovní úrazy se považují takové, které znamenají nejméně čtyři celé kalendářní dny nepřítomnosti v práci (někdy se jim také říká „vážné pracovní úrazy“). Počet nehod v konkrétním roce pravděpodobně bude do jisté míry souviset s celkovou úrovní ekonomické aktivity země a celkovým počtem lidí zaměstnaných v její ekonomice.

Míra výskytu (počet nehod ve vztahu k počtu zaměstnaných osob) se v jednotlivých hospodářských odvětvích liší, jelikož existují určité ekonomické činnosti, které vystavují některé pracovníky vyšším rizikům úrazů. Mezi příklady vysoce rizikových odvětví patří zemědělství, stavebnictví a doprava. Země s vyšším podílem více rizikových ekonomických aktivit mají vyšší míru výskytu, i když jsou opatření k předcházení nehodám stejná.

Zdroj Eurostat (28.4.2021)