V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích.
Uvedené skupiny příčin smrti byly nejčetnějšími i před pěti a deseti lety. Čtvrtou nejčastější příčinou smrti byla v roce 2018 cukrovka se 4 % všech úmrtí, která si ve srovnání se situací před pěti lety vyměnila místo s nehodami (necelá 3,5 % v roce 2018).
Ze srdečních onemocnění je u mužů i žen nejvyšší úmrtnost na chronickou ischemickou chorobu srdeční, která tvoří polovinu úmrtnosti na nemoci srdce, dále jde o selhání srdce a akutní infarkty myokardu. „Mezi nádorovými onemocněními je u mužů a žen nejvyšší úmrtnost na nádor průdušky a plíce, přičemž v případě mužů dochází u tohoto nádoru k poklesu úmrtnosti. U obou pohlaví také mírně klesá úmrtnost na zhoubný novotvar tlustého střeva a konečníku,“ uvádí Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Mezi častými příčinami úmrtí figuruje i zhoubný nádor prsu u žen a nádory prostaty u mužů.
Pokles celkové úrovně úmrtnosti, který za posledních deset let činí jednu sedminu, nastal zejména v důsledku poklesu úmrtí právě u nemocí srdce, zhoubných novotvarů a cévních onemocnění mozku. „V případě úmrtí na cévní nemoci mozku došlo mezi roky 2009 až 2018 k relativně velkému poklesu, kdy se jejich počet snížil o celou jednu polovinu,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Pokles v případě úmrtnosti na nemoci srdce byl u mužů desetiprocentní, u žen patnáctiprocentní. Úmrtnost na zhoubné novotvary se za posledních deset let snížila u mužů o 18 %, u žen o 12 %.
Příčiny smrti se liší i podle věku. Například mezi 15-29letými muži v posledních pěti letech tvořila úmrtnost na nehody a sebevraždy 60-64 % celkové úmrtnosti v tomto věku. Z hlediska rodinného stavu jsou na tom lépe ženatí muži a vdané ženy, nejvyšší intenzitou úmrtnosti jsou naopak poznamenáni svobodní. „Z pohledu sezónnosti lidé nejvíce umírají v zimních měsících a v březnu, nejméně v teplejší části roku od května do září. Počty úmrtí v důsledku dopravní nehody narůstají k maximům během června až září a v podzimním a zimním období zase klesají,“ říká Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Období letních prázdnin je dominantní v případě úmrtí na náhodné utonutí, kdy v červenci mezi lety 2014 a 2018 zemřelo průměrně 24 osob, což je o 96 % více než celoroční průměr. Velmi specifická je sezónnost sebevražednosti. Nejvíce lidí si sahá na život v jarním období a na začátku léta, nejméně v prosinci. V posledním měsíci roku si v letech 2014 až 2018 vzalo život průměrně 92 osob, což je o 21 % méně než je průměr pro sebevražednost. Další podrobnosti přináší tematická publikace zveřejněná na webových stránkách ČSÚ. (21.11.2019)
