Skončilo druhé nejchladnější topné období posledního desetiletí, teplárny topily opět až do konce května. Dodávky tepla v části tepláren však meziročně nestouply, důvodem byl útlum provozu služeb, kulturních a sportovních zařízení po většinu topného období. I přes mimořádnou situaci, vyvolanou Covidem, nedošlo k žádnému vážnějšímu přerušení dodávek tepla.
Uplynulá topná sezóna prověřila vysokou spolehlivost a odolnost soustav zásobování teplem při zajištění tepelné pohody pro domácnosti a další odběratele. Ani při velmi složité situaci, kterou byl Covid a přijatá protiepidemická opatření, nebyla ohrožena spolehlivost dodávek a na zásobování teplem z tepláren se všichni mohli stoprocentně spolehnout. Navíc se pro letošní zimu více než jindy hodilo teplárenské heslo: Dodáváme teplo bez starostí.
„Topná sezóna byla o 9 dnů delší, než je průměr dekády, který je 238 topných dnů. Vloni v září se sice topilo jen poslední týden, ale celkově bylo topné období výrazně chladnější. Mimo září byly meziročně všechny měsíce chladnější, nejvíce únor o 4,7 °C a duben o 3,8 °C. Konečnou spotřebu tepla ovlivnil vedle počasí i nouzový stav a omezení, která trvala téměř celé topné období,“ řekl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.
„Z průzkumu v teplárnách vyplývá, že se dodávky tepla domácnostem zvýšily jak vlivem studenější zimy, tak i vlivem protiepidemických opatření, kdy jsme byli více doma. Celkově to může být ve srovnání s minulou zimou podle místních podmínek až o 13 % tepla více, výraznější vliv na navýšení ale mělo počasí, zhruba do 10 %,“ upřesňuje dále Martin Hájek. K mírnému navýšení dodávek tepla došlo rovněž u provozovaných zdravotnických zařízení. U dodávek tepla pro průmysl byla omezení minimální a dodávka podobná jako minulou zimu. Nejvíce protiepidemická omezení postihla obchodní centra, sektor klasických služeb, kulturní a sportovní zařízení. Ve službách byl propad dodávek tepla i v desítkách procent.
Výsledek každé teplárny závisí na podílu jednotlivých skupin odběratelů. „Teplárny s vyšším podílem dodávek tepla pro domácnosti a průmyslovou výrobou dodaly v porovnání s minulým topným obdobím až o desetinu tepla více. Teplárny s vyšším podílem skupin odběratelů, které byly omezené v provozu, dodaly tepla zhruba podobně jako v minulém otopném období nebo jen o nižší jednotky procent více,“ dodal Martin Hájek.
Od roku 1990 klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze 45 na 15 GJ, tedy na třetinu. „Při průměrné ceně necelých 600 Kč/GJ tak domácnosti zaplatí za tepelnou pohodu v bytě průměrně kolem 9000 korun za rok, tedy 750 korun měsíčně,“ doplňuje ekonomické souvislosti Martin Hájek. Společně s teplem pro ohřev vody (cca 10 GJ tepla) se celkové roční náklady na dodávkové teplo v domácnosti pohybují průměrně kolem 15 000 Kč, tedy 1250 korun měsíčně.
Podle předpovědi by chladnější počasí s průměrnými denními teplotami kolem 13 °C mělo někde ještě pokračovat i po konci topného období na začátku června. Teplárny proto neskončí okamžitě s dodávkou tepla, ale budou připravené ještě na žádost odběratelů ve vytápění pokračovat podle aktuální místní potřeby. Radiátory v bytových domech mají být povinně vybaveny termostatickou hlavicí, která udržuje individuálně nastavenou tepelnou pohodu v bytech. Takže otužilé domácnosti si mohou už topení vypnout. Rodiny s malými dětmi a další, kteří potřebují mít doma alespoň doporučenou pokojovou teplotu kolem 21 °C, se nemusí obávat, že je teplárny nechají v nepohodě.
