Komentář Lukáše Kovandy
Lidé v mnoha koutech Česka čelí v těchto dnech další nepříjemnosti – rostoucím cenám tepla. Není výjimkou, že měsíční záloha platby za teplo vzrostla domácnosti na maloměstě třeba ze 4 tisíc nad 10 tisíc korun měsíčně. V některých oblastech ČR narůstají ceny tepla pro domácnosti i o více než 150 procent.
Častým důvodem je loňský vzestup burzovních cen zemního plynu, z něhož se v Česku vyrábí zhruba čtvrtina veškerého dodávaného tepla. Výrobci tepla nejednou čekali do konce loňska na výhodnější ceny. Jenže ty se nedostavily. Naopak. Koncem roku vystoupaly ceny plynu v EU na historický rekord. V EU v té době vážně hrozil blackout a třeba ve Francii nebo Švédsku museli nouzově zapojovat záložní závody, jež vyrábí elektřinu z mazutu. Důvodem byla právě extrémně vysoká cena plynu a obava z jeho nedostupnosti. Z plynu se kromě tepla vyrábí také podstatná část elektřiny.
Výrobci tepla v ČR tak mnohdy byli loni koncem roku nuceni nakupovat plyn velmi draze. Letos musí tyto náklady přenést na své odběratele, i ty z řad domácností.
V šoku jsou ze zdražení tepla v těchto dnech třeba obyvatelé Vamberku, České Třebové, Benešova nebo Hrádku nad Nisou. Ve všech těchto městech letos narůstají ceny tepla o více než 100 procent v porovnání s loňskem.
Naopak třeba zákazníci liberecké teplárny si připlatí jen jedenáct procent. To ovšem jen proto, že v Liberci vedle plynu využívají také teplo ze spalovny.
Kromě hnědého uhlí, z něhož se v Česku vyrábí zhruba 40 procent tepla, je dalším klíčovým zdrojem tepla biomasa. Z té se v Česku produkuje přibližně patnáct procent tepla. V místech, kde teplárny využívají právě biomasu, tak ceny tepla narůstají méně než v místech, kde k jeho výrobě potřebují plyn nebo uhlí. Uhlí totiž také citelné zdražuje. A nejen uhlí samotné. Ale také jeho spalování, třeba právě v teplárnách. Na historickém rekordu je totiž v těchto dnech cena emisních povolenek EU. Ty si musí teplárny kupovat, aby mohli uhlí spalovat a teplo tak vyrábět. Cena povolenek se blíží úrovni 100 eur za kus.
V předpandemických letech se přitom pohybovala převážně v pásmu od pěti do deseti eur.
Zájem Čechů o hypotéky citelně opadá, jsou pro ně příliš drahé
Z dnes zveřejněného zápisu z jednání bankovní rady ČNB navíc plyne, že drahé zřejmě zůstanou déle, než mnozí čekají.
Mnoha Čechům se rozplývá sen o vlastnickém bydlení. Nemají totiž na hypotéku. V lednu banky a stavební spořitelny poskytly hypotéky za 32,6 miliardy korun, oproti prosinci o čtvrtinu méně, vyplývá z dnes zveřejněných údajů České bankovní asociace. Jde o výraznější lednový pokles, než jaký je běžný.
Propadá se rovněž počet poskytnutých hypoték. Těch banky a stavební spořitelny v lednu „udaly“ 10 tisíc, nejméně za takřka rok a půl.
Zájem o hypotéky mezi Čechy chladne, neboť na ně jednoduše nemají. Měsíční splátka na běžné hypotéce je dnes třeba i o pět tisíc korun vyšší, než pokud by si hypotéku na tu samou, rovněž běžnou nemovitost brali před rokem touto dobou.
Někteří z Čechů si tak řekli, že počkají, ať se vlna zdražování hypoték přežene a až jejich cena zase sestoupí. Jenže z dnes zveřejněného zápisu z posledního jednání bankovní rady minulý týden plyne, že úplné přehnání vlny drahých hypoték může nastat později, než se dosud převážně myslelo. Někteří bankovní radní ČNB totiž soudí, že silné inflační tlaky přetrvají dále.
Například radní Vojtěch Benda varuje, že vyhlížení poměrně rychlého zahájení snižování základní sazby ČNB, ještě v tomto roce, nemusí být opodstatněné. Podle viceguvernérů Marka Mory a Tomáše Nidetzkého zase mohou déle, než se míní, trvat poruchy v mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které mají samozřejmě proinflační efekt.
Čím později ČNB zahájí cyklus snižování své základní sazby a čím výše tato sazba během něj vystoupá, tím výše se dostane také průměrná sazba hypoték. Zatímco ještě letos v lednu se obecně mínilo, že hypotéky během letoška zdraží nejspíše do pásma od 5,5 do šesti procent, nyní už se objevují odhady, že by to mohlo být až k sedmi procentům. Hypotéky by tak byly dražší dokonce i než v roce 2008, než se v Česku projevily dopady světové finanční krize.
Hypotéky tak letos mohou být nejdražší od přelomu milénia a navíc klesá šance na rychlé zahájení jejich zlevňování po dosažení cenového maxima.
Zájem o hypotéky mezi Čechy tak bude letos dále uvadat. K jeho vadnutí přispěje i to, že ČNB od dubna bankám zákonně zpřísní podmínky poskytování hypoték, což dále sníží jejich dostupnost, zejména pak z hlediska lidí nad 36 let věku. (11.2.2022)
