Teploměr

První, primitivní, vzduchový t. sestrojil Galileo Galilei r. 1603; byla to skleněná trubice nahoře vyfouknutá v kouli a dolním koncem ponořená do nádobky s barevnou vodou. G-ův t. neměl stupnice, tu navrhl o něco později padovský lékař Sanctorius, aby mohl měřit teplotu u nemocných. O. v. Guericke (vynál. vývěvy) zlepšil vzduch. t. (kol r. 1658), uzavřev vzduch v trubici tvaru U sloupcem obarveného lihu. Delší rameno bylo otevřeno, takže na lihový sloupec tlačil vnější vzduch; výška 1. sloupce ukazovala nejen teplotu vzduchu uzavřeného v kouli, ale i tlak vzduchu. Tuto závadu odstranil jesuita K. Schott, uzavřev i delší rameno t. koulí; vznikl tzv. teploměr diferenciální (měřící rozdíl teplot). Florentincká Accademia del Cimento (=akademie pokusů) sestrojila poč. 50. let 17. století uzavřené vzduchové t. naplněné lihem, jednak rovné, rozdělené na 50 i 100 stupňů, jednak spirálovité, rozdělené až na 300 až 400^o. Ch. Huygens navrhl r. 1665, aby se stupnice t. založila na dvou pevných stupních tepla, a to na stupni tání ledu a na stupni varu vody. G. Amontons sestrojil kolem r. 1700 t. rtuťový. Velmi dokonalý rtuťový teploměr sestrojil G. D. Fahrenheit (r. 1714) a opatřil jej stupnicí rozdělenou na 212^o, přičemž za nulový stupeň vzal teplotu chladicí směsi (led, voda, salmiak a kuch. sůl), teplotu tajícího ledu označil 32^o. R. 1730 navrhl A. F. de Réaumur stupnici 80 dílnou, 0^o odpovídá teplotě taj. ledu, 80^o teplotě vroucí vody. R. 1742 navrhl Švéd A. Celsius stupnici stodílnou: 0^o odpovídala však teplotě vroucí vody a 100^o teplotě tajícího ledu. Na návrh C. Linnéa (známého botanika) byla tato stupnice obrácena (1742). T. měřící nejvyšší teplotu (v daném případu) a t. měřící teplotu nejmenší sestrojil r. 1757 O. Cavendish. Kombinovaný a zlepšený maximálně-minimální t. sestrojil r. 1794 D. Rutherford. Samozapisující t. vynalezl r. 1782 J. Six.

Elektrický t. založený na objevu T. J. Seebecka (1821), že zahříváním styku dvou různých kovů vznikne elektrický proud, sestrojil první r. 1830 L. Nobili (z tyčinky vizmutové a antimonové). K měření vysokých teplot sestrojil e. t. Le Chatelier 1892.

Kovový t. Teploměr založený na roztažitelnosti jednoho kovu sestrojil první P. van Musschenbroek r. 1725. Prodloužení nebo zkrácení kovové tyče se přenášelo pákou na ukazatele. Teploměr založený na různé roztažitelnosti dvou kovů sestrojil první kodaňský hodinář U. Jörgensen poč. 19. století. Velmi citlivý k. t. z pásků trojího kovu stočených v šroubovici, sestrojil r. 1817 franc. mechanik A. L. Breguet.

Poplachový t. R. 1820 sestrojil J. G. Colbert kovový teploměr, který uvedl v činnost poplašné zařízení, jakmile se zvýšila v místnosti teplota nebezpečně.