TGM Světová revoluce 49: Pravidla o organisaci československého vojska

Štefánik a s ním francouzská misse naléhali (1916 a 1917) na vojenské i civilní úřady, aby se naše vojsko formovalo. Generální štáb v Petrohradě ustanovil komisi pro vypracování řádu pro formaci našeho vojska. Jako mnohé komise, také tato věc se protahovala; v říjnu řád přece byl hotov, v prosinci byl schválen vojenskou radou a měl být předložen k definitivnímu schválení carovi. Ale jeho obsah našemu plánu neodpovídal: vojsko nebylo autonomní, naše, nýbrž úplně ruské, s ruskými vyššími důstojníky, s ruským velením a podobně. Svaz proti rusifikaci vojska zakročil ve Stavce a právem žádal, aby naše vojsko bylo aspoň také české, nejen ruské; generál Alexějev vyhověl a na jeho žádost nebyl tento ruský projekt předložen carovi k definitivnímu schválení, nýbrž byl znova přepracováván. Definitivní redakce se protahovala také pro rozpory mezi Stavkou a Petrohradem o kompetenci Dürichovy „Národní rady“ při tvoření vojska: Stavka stála za Štefánikem, Petrohrad za Dürichem. Tak se redakce projektu protáhla do února 1917 – zatím vypukla revoluce, a teprve nová revoluční vláda jej potvrdila.

Když vypukla revoluce, naši lidé, tak jak Rusové, obrátili. Svaz podal Zatímní vládě (16. března) prohlášení proti „Národní radě“ Dürichově, že prý jsem vůdcem já; v obšírném podání Zatímní vládě Svaz formuluje svou žádost tak, že představitelem československého národa ve věcech mezinárodních jsem já, ve věcech Čechů a Slováků na Rusi Svaz; opakuje se nekonstituční chyba, které se kijevští hned ve svém I. projektu dopustili. Ale nejen Svaz, i Jednota si pospíšila memorandem podaným předsedovi Dumy, v němž se zle útočilo na Stürmera, Düricha a jiné. Nedivil jsem se obratu ani těchto našich lidí: v ministerstvu zahraničních věcí Priklonskij před chvílí se horlivě zastával poslance Düricha, po revoluci mu ihned hrozil zavřením…

Ministrem války v Zatímní vládě byl Gučkov. Ten se přidržel starých rozhodnutí proti nám a odmítl Svazu tvoření vojska povolit; zato nařídil, aby kvalifikovaní naši dělníci byli posláni do závodů pracujících na obranu Ruska. Avšak Miljukov, ministr zahraničí, naší věci se ujal: žádá Gučkova (4. dubna), aby vojsko bylo podle žádosti Svazu povoleno; pokud by šlo o žádoucí jednotné vedení celé akce, má se počkat, až přijedu do Ruska já. Miljukov také žádá téhož dne, aby byla Dürichova „Národní rada“ zrušena; Gučkov to schvaluje (8. dubna). Konečně dne 6. dubna vojenská rada Zatímní vlády potvrdila Pravidla o organisaci československého vojska. Formování vojska podle nového řádu začalo v květnu a vedl je generál Červinka jako předseda formační komise; dne 5. května dal generální štáb vojenským obvodům nařízení o tvoření československých vojenských oddílů. V květnu pak jsem přijel do Petrohradu právě včas.