TGM Světová revoluce 98: Rakouskem do Čech

Na cestě z Padovy domů myšlenky se nesly k nastávajícím úkolům; jízda a pobyt na rakouské půdě nutil k závěrečné úvaze o zapadající říši habsburské. Minuli jsme (18. prosince) Brixen a s Brixenem se mi vyrojily všecky myšlenky o Havlíčkovi a tím o naší politice. Od Havlíčka jsem se mnohému naučil – na celé cestě od Brixenu hučelo mně v uších jeho: politiku rozumnou a poctivou!...

Dne 20. prosince 1918 – v pátek – stanuli jsme na hranicích Čech; nejedna slza skanula těm, kdo se po letech vraceli domů, i polibky dostala ta naše česká země…

Prvé hlášení českého okresního hejtmana (podle výslovnosti původem Němce) a pak stisknutí rukou členům rodiny a politickému poselstvu.

Abychom nedojeli do Prahy večer, nocovali jsme z pátku na sobotu v Českých Budějovicích. Pátek je mně zvláštní osudový den; nevím, mají-li jiní lidé takové dni, ale mně se velmi často nejdůležitější a nejšťastnější události dějí v pátek: v pátek jsem opustil v prosinci 1914 Rakousko, v pátek vyšla Wilsonova odpověď Rakousku a Deklarace nezávislosti, a v pátek jsem tedy po čtyřleté práci za hranicemi stanul na české půdě.