Tkalcovský stav

Nejstarší stopy t. s. sahají asi do 4. tisíciletí př. Kr., a to stavu svislého, který se tehdy rozšířil po celé Evropě; počátky t. s. ležatého, který se zase rozšířil na Východě, jsou neznámy. Technicky zlepšili stav (zavedením šlapadel k pohybu brda) až Číňané, a tento zdokonalený stav se někdy ve 3. století po Kr. rozšířil po Evropě. S dalším zlepšením, mechanickým pohybem člunku, přišel r. 1733 Angličan J. Kay. O stav mechanický se pokoušeli Leonardo da Vinci, kol r. 1500, r. 1678 franc. námořní důstojník de Gennes a r. 1745 znamenitý franc. mechanik Vaucanson, ale vesměs s nezdarem, podařilo se to až anglickému faráři E. Cartwrightovi, r. 1784, o 3 léta později jej podstatně zlepšil. R. 1796 vynalezl R. Miller z Glasgowa samočinný zastavovač stavu v případu poruchy při prohazování člunku. R. 1822 sestrojil velmi dokonalý mechanický stav vynikající mechanik R. Roberts. R. 1889 sestrojil mechanik J. H. Northrop ze Spojených států automatický stav se samočinnou výměnou cívek v člunku. Zatímním vyvrcholením technického zlepšování automatického stavu je stav bez člunku, vynalezený v 30. letech nyn. stol. německým konstruktérem J. Gablerem.

Vzorový stav, k tkaní látek s různými vzory, je nejspíše vynálezem čínským; nejstarší vyobrazení je v čínské obrázkové knize z 12. století. Počátky zmechanizování vzorového stavu se objevují v 15. století, tehdy vynalezl Jean le Calabrais mechanismus k snazšímu pohybování brdem; tento mechanismus zlepšili r. 1687 Galantier a Blache ve Francii a J. Mason v Anglii. Dalším podstatným krokem k zmechanizování bylo zařízení s nekonečným děrovaným pruhem papíru (kterým se řídil postup prošlupů podle vzoru), vynalezené r. 1725 B. Bouchonem a zlepšené v 1. 1737 až 1762 jeho krajanem Falconem. Dále pokračoval znamenitý mechanik Vaucanson, ale z různých příčin zůstal jeho mechanický v. s. nedokončen. V-ovo dílo dovršil až J. M. Jacquard v 1. 1790 – 1805.