Tomáš Prouza: Retail zpomalil inflaci

Loňský rok byl z pohledu maloobchodu, a samozřejmě nejen jeho, značně rozbouřený a o dramatické situace nebyla v žádném případě nouze. Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, tuzemský retail zvládl jednotlivé výzvy se ctí a představuje i nadále jeden z majáků v rozbouřených časech.

Rok 2022 – bouře namísto zklidnění situace: „Ruská agrese na Ukrajině výrazně narušila základy pocovidové normálnosti. Sotva jsme se vymanili z koronavirového stavu se všemi příslušnými restrikcemi, tak relativně nedaleko od našich hranic vypukla regulérní válka doprovázená uprchlickou krizí, k níž se vzápětí přidala vysoká míra inflace a samozřejmě všeobecné zdražování. Jedním dechem je zapotřebí dodat, že zdražování bylo dílem objektivních faktorů, dílem paniky, ale také dílem účelové agitace zejména ze strany majitelů velkých agrokoncernů.“

Okamžitá pomoc uprchlíkům: „Obchodní řetězce začaly prakticky okamžitě poskytovat pomoc pro desetitisíce uprchlíků. Potravinovým bankám i organizaci Člověk v tísni darovaly mimořádné objemy potravin a základních hygienických potřeb. První tři týdny po začátku migrační vlny zajišťovaly zásobování potravinami zhruba 45 000 uprchlíků v pražském Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině. Během prvního měsíce krize na Ukrajině pak darovaly 75 tun potravin, což odpovídá až 150 000 porcí jídla. Navíc vytvořily nabídku plných i zkrácených úvazků pro uprchlíky včetně kompenzací mezd a garancí pracovních míst v případě potřeby krátkodobých cest na Ukrajinu.“

Obchodní řetězce tlumily inflaci: „Za prudkým růstem cen potravin stojí především nedostatečná konkurence na straně zemědělců a potravinářů. Z dat Českého statistického úřadu zřetelně vyplývá, že tempo růstu cen potravin v obchodě bylo během celého loňského roku mnohem nižší v porovnání s rostlinnou a živočišnou výrobou. Jestliže růst cen v rostlinné výrobě byl 37,1 % a v živočišné 24,4 %, tak u potravin a nápojů se jednalo o 12,9 %. Jsou to právě obchodní řetězce, které tlumí cenový nárůst a část růstu cen absorbovaly do svých marží. Určitě je zapotřebí zmínit účelově vyvolaný dojem ze strany agrobaronů, že dojde k razantnímu růstu cen potravin a my třeba za chléb zaplatíme klidně až 200 Kč a za rohlík 15 Kč. Připravovali tak zákazníky na to, aby akceptovali razantní zvýšení cen, a ještě pak byli vděční, že k němu v plné míře nedošlo. Přitom se ceny elektřiny nebo třeba pšenice vrátily zpátky na původní úroveň.“

K zájmu o zaměstnance: „Retail jako jeden z mála sektorů dokázal přizpůsobit růst mezd a nastavení pracovních podmínek svých zaměstnanců zhoršující se ekonomické situaci. Obchodní řetězce meziročně navýšily mzdy v rozmezí o 11–18 %, přičemž další navýšení zhruba o 7,5 % probíhá v tomto období. Dále pak rozšířily nabídku benefitů, jako jsou zkrácené úvazky nebo programy prevence a podpory zdraví, a vytvořily odpovídající podmínky pro zaměstnance z Ukrajiny, s jejichž pomocí navíc vyřešily regionální problémy s nedostatkem pracovních sil.“

K podpoře českých dodavatelů: „Existuje nespočet příkladů úspěšné a dlouhodobé spolupráce mezi českými zemědělci či potravináři na jedné straně a obchodníky na straně druhé. Obchodníci jsou připraveni vykoupit vše, co domácí zemědělci vypěstují a potravináři vyrobí. Musí to být však v dostatečné kvalitě a za odpovídající cenu, kterou jsou lidé ochotni akceptovat. Pro malé a střední dodavatele mají obchodníci připraveny investiční, asistenční a vzdělávací programy.“

Zákazníci zrychlili přechod k privátním značkám: „Podíl privátních značek na pultech obchodů dlouhodobě roste. I velké potravinářské firmy pochopily jejich výhody a stále častěji se stávají jejich dodavateli pro obchodní řetězce. Privátní značky vyrobené v Česku navíc aktivně přispívají k obchodní bilanci, když jejich export loni dosáhl více než 28 miliard korun, tedy bezmála pětiny z celkového vývozu potravin.“

K úspoře energií: „Retail, který patří mezi energeticky velmi náročné sektory, začal řešit energetickou krizi hned od začátku. Díky dlouhodobému plánování měla většina obchodních řetězců zafixované ceny energií do konce roku 2022. Během celého loňského roku se výrazně zvýšily investice do opatření k redukci energetické náročnosti, ať už se jednalo o modernizaci provozů, instalaci obnovitelných zdrojů nebo aktivity v oblasti elektromobility.“

K investicím obchodních řetězců do CSR včetně darování potravin: „Průběžně narůstá počet osob odkázaných na pomoc potravinových bank. O to více je třeba ocenit systém charitativních sbírek, který v Česku existuje už deset let. Za tu dobu je patrná stále intenzivnější spolupráce mezi potravinovými bankami a obchodními řetězci. I z toho důvodu jsme v současnosti připraveni se aktivně podílet na rozšíření sbírky na další komodity, jako jsou nábytek nebo textil. V loňském roce získaly potravinové banky od obchodních řetězců formou pravidelného darování a prostřednictvím jarního a podzimního kola Sbírky potravin celkem 12 214 tun potravin, což představuje téměř 24,5 milionu porcí jídla pro potřebné. Celkově investovaly obchodní řetězce do všech CSR aktivit v loňském roce 186 milionů korun.“

Ke změně spotřebitelského chování: „Na trhu se již reálně projevují zhoršené ekonomické podmínky spotřebitelů. To se ukazuje i na tržbách v maloobchodě, které v prosinci 2022 klesaly již osmý měsíc v řadě. Za celý loňský rok se tržby v maloobchodě meziročně snížily o 3,6 %, z toho u potravin klesly o 5,1 % a u nepotravinářského zboží o 2,9 %. V této souvislosti se mění spotřebitelské chování. Lidé nakupují častěji méně položek, omezují plýtvání a striktněji se drží nákupního seznamu. Častěji také vyhledávají akční ceny. V roce 2022 dosáhl podíl prodaného zboží v promoci již 62 %. Vedle toho rostl zájem o privátní značky, jejichž podíl na trhu loni přesáhl 26 %.“

Podporujeme změnu stravovacích návyků: „Základním problémem ve výživě obyvatelstva ČR není nedostatek potravin na trhu, nýbrž nevyvážená skladba stravy, nadměrný energetický příjem, nedostatek zeleniny a ovoce, vysoká konzumace cukru, soli a tuků nebo nepravidelné stravování, to vše v protikladu k nedostatečné pohybové aktivitě. Obchodní řetězce budou proto aktivně prosazovat opatření, která povedou ke zlepšení tohoto stavu. Jejich součástí bude reformulace zejména u cukru, soli a tuků, zavedení tzv. fat tax a podpora alternativních potravin.“ (21.2.2023)