Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie
Na trhu energií pro firmy zbývá zasmluvnit ještě 30 procent zákazníků. V polovině podzimu se jedná o běžný stav – během energetické krize jich bylo touto dobou i více než polovina. Aktuálně přitom firmy nejčastěji preferují fixaci na 2 roky. Dosáhnou na ni zpravidla ale jen menší a střední podniky. Největší odběratelé musí kvůli vyšším cenám za odchylky často sahat po kombinaci fixovaných a spotových cen. Nárůst lze čekat zejména u regulované složky ceny elektřiny.
Tři roky po pádu Bohemia Energy se tuzemský energetický trh začíná vracet do normálu. Ukazují to mimo jiné statistiky zákazníků z řad firem, do konce roku jich zbývá zasmluvnit bezmála třetinu. V období ekonomické krize přitom bylo v polovině podzimu běžné, že s uzavřením smluv otálela i více než polovina klientů. Důvodem byly spekulace nad možným snížením ceny, které se však zpravidla nedostavilo. Letos naopak nastala velká vlna zasmluvnění v průběhu jara, kdy ceny začaly výrazněji klesat. A ačkoliv se 30 procent může zdát na první pohled jako vysoké číslo, jedná se u firemních zákazníků o poměrně standardní průběh obchodního roku.
Nejvíce preferovanou volbou je přitom aktuálně fixace na 2 roky. Aktuálních zhruba 1200 Kč za MWh u plynu a elektřina okolo 2700 Kč za MWh v jednotarifu je z dlouhodobého průměru a po vyloučení cenových extrémů velmi solidní nabídka. Zákazníci po řadě nestálých let konečně vidí jistotu, ke které se také upínají, a nechtějí se nadále stresovat možnými faktory, které cenu energií mohou ovlivňovat.
Na fixaci dosáhnou často jen malé a střední firmy
Zafixovat smlouvy bez jakéhokoliv vyhodnocování na spotu se však aktuálně daří hlavně menším a středním firmám. Zákazníci aktuálně usilují o takové parametry smluv, na jaké byli zvyklí v době před krizí – tedy fixní cenu, u které nezáleží, jestli odeberou více nebo méně sjednaného množství energie.
Zejména u velkých firem toto však někdy možné není. Zákazníkům, kteří plánují odebrat větší množství v řádech vyšších jednotek GWh, obchodníci umožňují pouze produkty, kde je rozdíl mezi skutečně odebranou a nakoupenou spotřebou vyhodnocovaný podle spotových cen v době odběru. Typickým příkladem takových firem jsou velké výrobní a průmyslové podniky. Zároveň je třeba dodat, že řada zákazníků tento model také aktivně vyhledává. Věří totiž, že zejména v létě mohou díky nízkým spotovým cenám dokupovat energii za takřka nulové ceny a zafixují si záměrně jen část objemu nebo tento objem nakupují postupně.
Dědictví energetické krize
Právě zavedení kombinace fixovaných a spotových cen pro velkoodběratele je jedním z typických rysů uplynulé energetické krize. Před ní zákazníci těžili z nízkých a fixovaných cen, díky stabilní ceně odchylek pak ani nemuseli řešit, zda energie odebrali méně nebo více. Dnes je situace jiná. Cena odchylek se sice oproti krizi stabilizovala, ve srovnání s dřívější situací je však velmi nestabilní. Dodavatelé na to reagovali, rozšířili produktové portfolio a zejména u velkých zákazníků využívají vyhodnocování reálné spotřeby i nyní.
V průběhu energetické krize pak akceleroval i trend promítání cen elektřiny do finálních výrobků. Například v odvětví automotive to byl i dříve vcelku běžný jev. V posledních letech se ale rozšířil i do dalších oblastí průmyslu a zatím neustává. Naopak se stal poměrně běžnou součástí smluv zejména u těch firem, které stále preferují nákup energií za spotové ceny.
Očekávaný růst regulované složky
Aktuálně se lze setkat s predikcemi, že i přes současný příznivý vývoj mohou jít ceny energií v dalších měsících ještě níže. Možné to určitě je, nicméně nebude se již jednat o nikterak zásadní pokles. Stabilitu cen lze očekávat i přes blížící se konec ruského transitu plynu přes Ukrajinu. Pokud na počátku roku k určitým cenovým změnám dojde, bude se jednat maximálně o krátkodobý výkyv, který nebude mít dlouhého trvání. Určitě by nemělo dojít ke šponování cen po celou zimu. Dodávky plynu pro Evropu pro vykrytí tohoto zdroje jsou totiž již zajištěny jinou cestou.
Spíše než u silové elektřiny tak lze do budoucna čekat nárůst regulované složky. Konkrétní čísla přinese až listopadové cenové rozhodnutí ERÚ, nicméně dle našich odhadů by se mělo týkat zejména poplatku za použití sítí. Jde přitom o logický vývoj – zátěž sítě se v posledních letech vlivem rozšiřování obnovitelných a nestabilních zdrojů zvyšuje a distributoři na to musí reagovat jejím posilováním. Pokud tedy bude i nadále rapidně růst podíl obnovitelných zdrojů v síti, bude se to promítat i do regulované složky. Zároveň lze odhadovat, že letošní rok nebude z hlediska růstu poplatků za použití sítě tím posledním. Obdobný scénář očekáváme minimálně příští dva, možná i tři roky. (29.10.2024)