Již třetí ledoborec nové generace byl v Petrohradě 25. května slavnostně spuštěn na vodu ledoborec Ural třídy LK-60 (projekt 22220). Znamená to dokončení další etapy v realizaci projektu ruské korporace pro atomovou energii Rosatom na zajištění celoroční plavby po Severní mořské cestě, která vede podél severních ruských břehů.
Ledoborec Ural o délce 173 metrů je osazen dvěma moderními a kompaktními reaktory RITM-200, které mají dohromady tepelný výkon 350 MWt. Díky tomu může ledoborec prolamovat led tlustý až tři metry. K prvnímu použití inovativních reaktorů RITM-200 dochází právě na palubě ledoborce Ural a jeho sesterských lodí Arktika a Sibir. V budoucnu budou použity podle plánů Rosatomu i v plovoucích a suchozemských elektrárnách.
Mezi unikátní rysy projektu 22220 nepatří jen nejnovější ruský typ námořních jaderných reaktorů, ale i dvojitý ponor. Díky balastním nádržím může být ponor jednoduše přizpůsoben podmínkám plavby, ať se ledoborec plaví na otevřeném moři, kde potřebuje plně využít svůj potenciál a mít větší ponor, nebo v mělkých zálivech a tocích řek, kde nesmí uváznout na mělčině. Tato zvláštnost vlastně dává Rosatomu dvě plavidla za cenu jednoho, čímž ušetří miliony dolarů. Dnes v mělkých oblastech operují ledoborce Tajmyr a Vajgač a na mořích ledoborce Jamal a 50 let Pobědy.
Během dnešní ceremonie řekl generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačov: „Ural a ostatní ledoborce třídy LK-60 hrají důležitou roli v našem projektu na zajištění celoroční plavby po Severní mořské cestě. Naším cílem je v roce 2024 zajistit přepravu nákladů o objemu v souhrnu 80 milionů tun. Navíc v roce 2027 plánujeme rozšířit naši flotilu jaderných ledoborců o další dvě plavidla podle projektu 22220. Smlouva na jejich stavbu bude uzavřena do konce srpna letošního roku.“
Uvedených 80 milionů tun nákladů má mít podle odhadů následující složení: 47 milionů tun plynu, 23 milionů tun uhlí, 5 milionů tun ropy, 5 milionů tun nákladů určených pro další výrobu a 1 milion tun kovů.
Ruská vláda zmocnila Rosatom k rozvoji infrastruktury Severní mořské cesty. Celkové náklady projektu dosahují 734,9 miliard rublů (v přepočtu zhruba 263 miliard korun), z čehož vláda poskytne zhruba třetinu (274 miliard rubů; cca 98 miliard korun). Zbývajících více jak 460 miliard rublů (přibližně 165 miliard korun) půjde z prostředků společností Rosatom, Rosněfť, Novatek a dalších investorů, kteří mají zájem na přepravě nákladů po arktické cestě. (27.5.2019)
