Zdravý a kvalitní spánek ovlivňuje náš imunitní systém, harmonizuje naše emoce, je důležitý pro paměť, metabolismus a kardiovaskulární systém
Zdravý a kvalitní spánek je pro někoho věc zcela samozřejmá, pro jiného nedosažitelný cíl. Příležitostnými poruchami spánku trpí čím dál větší procento populace, ale dopad dlouhodobého spánkového deficitu na lidské zdraví je stále mnohými podceňován. A právě na březen připadají Světový den spánku (17. 3.) a Mezinárodní den zdravého spánku (21. 3.), které mají jediný cíl – zvýšit povědomí o důležitosti spánku a jeho vlivu na lidské zdraví.
Jak jsou na tom se spánkem Češi?
Podle výzkumu STADA Health Report hodnotí kvalitu svého spánku jako špatnou 32 % Čechů, u žen je tento pocit silnější, nekvalitní spaní uvádí až 36 % žen, nejpostiženějšími skupinami jsou ženy ve věku 25–34 a pak 55–69, kde tento problém uvádí 40 %, respektive 39 % žen. U mužské populace hodnotí kvalitu svého spánku nejhůře věková skupina 35–44, a to konkrétně 32 % mužů.
Mezi nejčastější problémy, které Čechy budí v noci, patří: každodenní problémy (31 %), noční potřeba na toaletu a problémy močových cest (20 %), rušivé zvuky z okolí (19 %), úzkosti (18 %), obavy o finanční zajištění (15 %), chrápání partnera či partnerky (14 %). Jen zhruba čtvrtina Čechů uvádí, že spí nerušeně celou noc. Naproti tomu 39 % Čechů by zvážilo přípravky na podporu spánku, nicméně 25 % populace má obavu z případné závislosti.
Spánek ovlivňuje naše celkové zdraví
I díky pandemii covid-19 jsme si mohli uvědomit, jak křehké je zdraví, a jak málo stačí k tomu, aby se nám ho přestalo dostávat. A právě zdravý a kvalitní spánek významně ovlivňuje naše celkové zdraví a pro člověka je stejně důležitý jako zdravá výživa a pitný režim. Spánkem strávíme zhruba jednu třetinu života. Jak je vlastně v těle řízen? Přechod mezi denním a nočním režimem je regulován mozkem pomocí hormonu melatoninu v krvi. Melatonin se vytváří v epifýze (tzv. šišince mozkové) a je postupně uvolňován do krve. K tomuto procesu dochází večer, jakmile se začne stmívat. Množství melatoninu v krvi se během noci zvyšuje. S příchodem rozbřesku a ranních hodin se produkce melatoninu pozastavuje a tělo dostává signál, že nastal čas bdít. Melatonin je jakýmsi vnitřním „dirigentem“, který organismu určuje dobu spánku a bdění. Jeho produkci je vhodné nechávat čistě v režii našeho organismu.
Zatímco spíme, jsou regulovány a obnovovány naše fyzické a psychické funkce. Během kvalitního spánku jsou harmonizovány emoce a člověk nachází vnitřní klid. Spánek je důležitý také pro paměť, vše, co se přes den naučíme, mozek během spánku dále zpracovává. Kvalitní spánek pozitivně ovlivňuje také imunitní systém, napomáhá nám např. při zotavení se z nemoci. Dostatek kvalitního spánku reguluje metabolismus a pocit sytosti, má tedy pozitivní vliv na to, abychom během dne nevyhledávali zdroje „rychlé energie“ a tím pomáhá regulovat naši tělesnou hmotnost. V neposlední řadě má pozitivní vliv rovněž na kardiovaskulární systém.
Pro psychickou a fyzickou kondici je zásadní REM fáze spánku, která by měla během jedné noci proběhnout 4 - 5x. REM spánek, jemuž přechází usínání, lehký a pak hluboký spánek, bývá někdy označován jako snový spánek a během této fáze se oči rychle pohybují všemi směry, proto označení rapid eye movement (zkratka REM). Během této fáze je mozek velmi aktivní, dochází k mnoha mentálním procesům, do dlouhodobé paměti se ukládá spousta emocí, dat a dojmů a probíhá duševní regenerace. To se ovšem stane za předpokladu, že zdravý spánek trvá 6,5 až 8 hodin denně.
Naopak dlouhodobý nedostatek spánku, nevede pouze k celodenní únavě a vyčerpání, ale také k oslabení imunity, depresi, obezitě, poruchám paměti, snížené pozornosti a celé řadě dalších obtíží, které na sebe u těch, jejichž spánek není dostatečně dlouhý a kvalitní, nenechají dlouho čekat.
.jpg)