Třetina firem má určený plán digitální transformace. Třetina se také setkala s kyberútokem

Největší motivací k digitalizaci je zvýšení efektivity či produktivity a snížení nákladů. Zavedení AI může přinést úsporu nákladů, zvýšení efektivity či produktivity a lepší analýzu dat. Překvapivou novinkou je, že 4 z 10 podniků udávají, že v následujících 5-10 letech umělá inteligence (AI) a cloud computing odvětví jejich společnosti nijak neovlivní. Další zajímavá data přináší aktuální průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) na téma digitalizace a kyberbezpečnosti v rámci Roku udržení podnikání.

Společnosti nejčastěji přijaly nebo zavádí technologie řešící kybernetickou bezpečnost a nástroje pro vzdálenou spolupráci. Jakkoli jsou v této oblasti malé a střední podniky (MSP) oproti velkým slabší, nejsou žádnými outsidery. U středních firem je podíl 46 %, u malých 31 %.

„MSP jsou tradičně nejlepšími hospodáři – nejsou to korporáty, a už vůbec ne stát. MSP nekompromisně zvažují, co vynaložený náklad přinese, jakou získají přidanou hodnotu. Ukázalo se nám to již v průzkumu na téma Automatizace-Robotizace, a nejinak je tomu i v případě digitalizace. Je tedy logické, že největším motorem digitalizace v MSP je zvyšování produktivity (61 %) a snižování nákladů (44 %). Výrazným výsledkem bylo až 72 % důrazu na efektivitu v případě službového sektoru,“ komentuje výsledky průzkumu místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.

Nejčastěji zmiňovanou bariérou či výzvou pro MSP je při digitalizaci nedostatek interních odborných znalostí či vědomostí. „Problémem je někdy ale i outsourcing – specialistů je buď na trhu nedostatek, nebo si je obsadí velké firmy, mnohdy i díky vládním incentivám, čímž si podkopáváme rozvoj sektoru MSP,“ doplňuje předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš. Častým problémem jsou však i nedostatečné zdroje na rozsáhlejší digitalizaci, začíná se projevovat současný propad ekonomiky, zvláště v sektoru B2B, který rozhodně inflační a vstupový tlak nepromítl do cen.

Plán digitální transformace má dle průzkumu cca 1/3 firem ze sektoru MSP. Ve službách je mnohdy snazší učinit další digitalizační krok, zatímco výrobní firmy musí velmi pečlivě zvažovat návaznost na současné nástroje a procesy, a jejich integraci. „Bez ohledu na velikost firmy je digitalizace jednoznačně trend, který nejen že reaguje napříč odvětvími, ale do některých odvětví vnáší úplně nové možnosti přinášející nové konkurenční výhody,“ říká Evžen Reitschläger, člen dozorčí rady AMSP ČR.

 „Z výsledků průzkumu je zřejmé, že firemní motivace k digitalizaci je jasně definovaná. Největším tahounem pro digitalizační snahy je touha po zvýšení efektivity a produktivity, což jde ruku v ruce s důležitým cílem snížení nákladů. Je povzbudivé vidět, že třetina našich firem má již připravený plán pro digitální transformaci. Zajímavé jsou také výzvy, které jsou spojeny s procesem digitalizace a s oblastí kybernetické bezpečnosti, kde je nejdůležitějším rizikem z hlediska zabezpečení lidský faktor. To naznačuje potřebu neustálého vzdělávání a osvětu těchto témat, a především investic do technologií, kterým se věnujeme i v rámci projektu Technologická inkubace. Ten podporuje startupy z oblasti AI a dalších klíčových oblastí, které se inovací dotýkají,“ uvedl Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu pověřený řízením agentury CzechInvest.

Výzvy, kterým firmy čelí při zavádění technologií AI nebo automatizace, je omezený rozpočet nebo nedostatek interních odborných znalostí. Při outsourcingu se ale MSP potýkají s tím, že dodavatelé těchto služeb dávají přednost větším zakázkám korporátů, a tak technologický či digitální rozvoj v MSP není možné realizovat tempem, na které již velká část MSP je dávno připravená.

Zajímavou novinkou je, že 40 % MSP se domnívá, že umělá inteligence či cloud computing na ně nebude mít v dalších 5-10 letech vliv nebo neví. Téměř polovina firem udává, že umělá inteligence má největší potenciál v oblasti analýzy dat a rozhodování (48 %), dále pětina firem se domnívá, že na prodej, marketing a zákaznický servis.

„Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší mnoho příležitostí ale zároveň i hrozeb pro zefektivnění řízení kybernetické bezpečnosti v organizaci. Riziko využívání AI představuje hlavně sofistikovanost výstupů – i těch, které nejsou pravdivé nebo nevychází ze správných předpokladů, a přístup k velkému množství údajů organizace, může se stát velice atraktivním cílem potenciálních útočníků. Zajištění bezpečného provozu AI tedy vyžaduje multidisciplinární přístup a nespoléhání na základní bezpečnostní mechanismy dodávané výrobci AI,“ říká Michal Čábela, ředitel kybernetických rizik, Deloitte.

„Dle průzkumu téměř polovina malých a středních podniků neví, zda AI a cloud computing ovlivní v budoucnu jejich podnikání, nebo si myslí, že jej neovlivní vůbec. Je však pravděpodobné, že AI malým a středním podnikatelům již nějakým způsobem pomáhá a v blízké budoucnosti promění jejich podnikání. Generativní AI jako je Bard dokáže rozšířit jejich představivost a přicházet s novými nápady. AI je zabudována například také v Google Ads ve funkcích jako jsou Maximálně výkonné kampaně nebo Chytré nabídky, které pomáhají podnikatelům maximalizovat efektivitu svých reklamních kampaní. Z průzkumu také víme, že velkým tématem pro MSP je kyberbezpečnost. Téměř třetina firem se setkala s kyberútokem, a proto ve spolupráci s AMSP nabízíme vstupní školení o kyberbezpečnosti, které dá podnikatelům základní přehled, jak se před těmito hrozbami chránit,” komentuje výsledky průzkumu Petr Šmíd, Country Marketing Manager CZ, SK, HU, RO, Google.

Většina společností si uvědomuje, že jejich podnikání bude ovlivněno nástupem AI a cloud computingu. Platforma merXu s těmito technologiemi aktivně pracuje a je připravena firmám pomoci s jejich adaptací a využití pro obchodování a nacházení nových obchodních příležitostí v regionu Evropské unie,“ doplňuje Václav Liška, country manager platformy merXu.

Hodnocení rizik kybernetické bezpečnosti minimálně jednou za kvartál provádí zhruba 40 % firem. Stejně jako hodnocení ostatních rizik podléhá i toto riziko rovněž mezinárodnímu management systému ISO, kde je popsání a hodnocení rizik povinné. Podniky vnímají jako největší hrozbu v rámci kybernetických útoků phishingové útoky a ransomware či malware. Dvě třetiny firem nikdy nevyhledaly externí pomoc za účelem zlepšení své kybernetické bezpečnosti. Třetina firem se již setkala s kyberútokem, v oblasti obchodu dokonce 42 % firem. Firmy se nejčastěji setkávají s podvodnými fakturami.

 „Průzkum přináší potěšující zjištění, kdy většina firemních klientů vnímá vysokou míru zabezpečení svého internetového bankovnictví vůči kybernetickým hrozbám. Jako největší riziko v rámci vlastní bezpečnosti, uvádí více než polovina firem selhání lidského faktoru. Proto v KB věnujeme této oblasti velkou pozornost, jak samotným zabezpečením, tak neustálou edukací klientů a upozorňováním na nové hrozby,“ uvádí k průzkumu Blanka Svobodová, která je zodpovědná za korporátní strategii a financování v Komerční bance.

„Jak vidíme u našich zákazníků, téma kybernetické bezpečnosti dlouhodobě hýbe světem byznysu. Z našeho pohledu ale nejsou bezpečnostní opatření firem často dostatečná, nicméně pozitivní zprávou je, že jejich zájem o komplexní řešení, které chrání jejich firmu, se zvyšuje,“ říká Jiří Homola, Business Development Manager ve společnosti Vodafone, a dodává: „Kromě dostatečné ochrany by prioritou pro společnosti mělo být také vzdělávání zaměstnanců v této oblasti – část útoků totiž cílí na chybu lidského faktoru. Kvalitním proškolením lidí a další edukací lze navýšit efektivitu obrany proti útokům, a díky tomu pak kybernetickým hrozbám účinně vzdorovat.“ (23.9.2023)