Dne 1. prosince uplynuly tři roky od spuštění první vlny elektronické evidence tržeb, která se vztahovala na sektor stravování a pohostinství.
Elektronická evidence tržeb se následně 1. března 2017 rozšířila na segment maloobchodu a velkoobchodu a od 1. května 2020 bude zavedení reformy dokončeno zbývající závěrečnou fází, která s několika výjimkami zahrnuje veškeré zbývající sektory ekonomiky, ve kterých obchodník přijímá hotovostí tržby. Elektronická evidence tržeb je od počátku koncipována jako plošné opatření s postupným náběhem, jehož hlavní cíl je narovnání podnikatelského prostředí v České republice a také vyšší výběr daní, který vytvoří prostor pro snížení daňového zatížení v České republice. Z tohoto důvodu je součástí zavádění elektronické evidence tržeb významné snížení DPH ve všech sektorech, kde to umožňuje harmonizovaná evropská daňová legislativa. Snížené DPH z podstatné části zůstává podnikatelům v podobě vyšší marže a společně s eliminací nepoctivé konkurence představuje důvod, proč je elektronická evidence tržeb od počátku podporována většinou profesních a oborových svazů, komor a asociací.
„Elektronická evidence tržeb je jedním z nejvýznamnějších daňových opatření a zároveň nejdůležitějším krokem k nápravě podnikatelského prostředí v naší novodobé historii. Férové prostředí je takové, kde mají všichni stejné podmínky a ve kterém řádné plnění povinností neznamená konkurenční nevýhodu. A právě proto je evidence tržeb od počátku koncipována jako plošné opatření, které se vztahuje na hotovostní tržby napříč naší ekonomikou. Zkušenosti z téměř tří let provozu v prvních dvou vlnách dokládají, že se není čeho obávat. EET je moderní a plně automatizovaný způsob komunikace mezi podnikateli a Finanční správou, který podnikatelům přináší řadu konkrétních výhod a jehož zavedením se Česká republika zařadila mezi bezmála dvacítku evropských zemí, ve kterých již některá forma evidence hotovostních tržeb funguje,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
V průběhu prvních tří let provozu získaly veřejné rozpočty díky EET na daních a pojistných odvodech 33 mld. Kč navíc. Po náběhu zbývajících vln se fiskální přínos ještě zvýší, v roce 2020 dosáhne 15,2 mld. Kč, v roce 2021 pak půjde o 19,2 mld. Kč.
Systém od prvního dne funguje bez technických problémů a své ambiciózní cíle plní. Obavy z dlouhého čekání na účtenku v obchodech ani z hromadného ukončování podnikatelské činnosti se v žádném případě nepotvrdily. Naopak, například počet živností v hostinské činnosti se od prosince 2016 zvýšil o bezmála 9000.
Potěšující jsou také čísla Českého statistického úřadu o tempu růstu tržeb, které se ihned po zavedení EET v dotčených odvětvích zněkolikanásobily, v pohostinství a stravování meziročně vzrostly o více než 20%. Pozitivním efektem EET je také vývoj mezd v těchto odvětvích. Podle dat ČSÚ tempo růstu průměrné hrubé mzdy v pohostinství v posledních třech letech výrazně převýšilo mzdovou dynamiku ve zbytku České republiky – průměrně mezi lety 2017-2019 je dynamika růstu mezd v tomto sektoru rychlejší o 7,4 procentních bodů. „To přináší pozitivní dopady také pro zaměstnance. Evidence tržeb totiž plní to, co jsme si předsevzali. Redukce nepřiznaných tržeb přispívá k postupnému slábnutí fenoménu černých výplat ‚na ruku‘, které se sice mohou jevit na první pohled jako velmi výhodné, ale ve výsledku zaměstnanci způsobují pouze nulovou zaměstnaneckou ochranu (žádný nárok na odstupné, žádná výpovědní doba). Zaměstnanec navíc získá férový základ pro výpočet sociálních plnění a důchodů v budoucnu a v případě potřeby bude mít šanci získat hypotéku nebo leasing,“ vysvětluje ministryně Schillerová.
Jedním z dalších významných přínosů elektronické evidence tržeb jsou cílenější kontroly Finanční správy, díky kterým poctiví podnikatelé nebudou obtěžování pokutami tzv. na slepo. Po třech letech je zjevné, že díky EET došlo k výraznému zefektivnění a zacílení kontrol. Zatímco v předchozích letech byl počet daňových kontrol okolo 80 tisíc ročně, v letošním roce se počet kontrol sníží na 67 tisíc. To představuje pokles o více než 15 tisíc kontrol ročně. Díky EET jsou zároveň kontroly cílenější. Zatímco dříve byla nálezovost kontroly 22% a prohřešek byl tedy identifikován u jedné z pěti kontrol, v roce 2019 je nálezovost kontroly již 44%. Téměř každá druhá kontrola byla zamířena správně. Riziko kontroly u poctivého podnikatele se tedy dramaticky snižuje.
„Elektronickou evidenci tržeb jsme od počátku podporovali jako nástroj k narovnání podnikatelského prostředí. Mají-li být nyní podmínky zcela férové, je správné, aby EET platilo pro všechny. Oceňujeme papírovou variantu evidence pro nejmenší podnikatele, kterou však podle našich odhadů využijí jen nižší procenta nově evidujících. S ohledem na stále dostupnější a levnější řešení EET na trhu totiž nebude složitá administrativa dávat pro většinu z nich smysl,“ bilancuje generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová. (1.12.2019)
