Návštěva Regionálního muzea v Jílovém.
Zřizovatelem Jílovského muzea je Středočeský kraj. Muzeum sídlí v areálu domu Mince, který je prohlášen od roku 1958 za kulturní památku. Ve středověku zde sídlil královský horní úřad a dům vlastnil na krátkou dobu alchymista Edward Kelly.
Muzeum získalo k trvalému užívání budovu v roce 1958. V letech 1977–1986 proběhla generální rekonstrukce budovy a adaptace prostor pro muzejnické účely. Muzeum spravuje také naučnou stezku Jílovské zlaté doly, která vede z centra města ke zlatonosným štolám, které jsou taktéž ve správě muzea. Muzeum má 11 stálých zaměstnanců a 10 externistů na dohodu.
Historie muzejnictví na Jílovsku
Místní právník Emanuel Koliha vydal roku 1865 knihu o historii Jílového s názvem „Jílové, královské zlatohorní město“. Kniha zaujala Leopolda Čiháka, pozdějšího zakladatele a prvního správce městského muzea a vyvolala u něj vášnivý zájem o historii svého městečka. V sedmdesátých letech 19. století našel Leopold Čihák první předměty, které se později spolu s dalšími staly základem městské muzejní sbírky. Sbírka tehdy čítala něco přes 400 trojrozměrných předmětů a několik set listin. V roce 1891 městské zastupitelstvo přijalo sbírky od L. Čiháka a vyhradilo jim jednu malou místnost v domě Mince a vydalo provolání o sběru památek pro muzeum. Leopold Čihák vedl městské muzeum až do své smrti v roce 1915. V roce 1930 se podařilo založit Spolek okresního muzea. Spolek převzal správu sbírek od města a z muzea se stalo muzeum okresní pro tehdejší jílovský okres. V roce 1950 byl Spolek rozpuštěn a sbírky se staly opět městským majetkem. V roce 1962 byl zvolen první oficiální ředitel, pan Miloš Zárybnický. Od 1. ledna 2003 je muzeum příspěvkovou organizací Středočeského kraje.
Muzejní sbírky
Jílovské muzejní sbírky se dělí do tří větších celků s jednotlivými složkami (podsbírkami). Úsek historie, který obsahuje depozitáře trojrozměrných předmětů, muzejní knihovnu a muzejní archiv písemností, Přírodo-geologický úsek a Fotoarchiv. Vzhledem k nedostatku prostor a financí muzeum neprovozuje restaurátorskou, konzervátorskou ani preparátorskou dílnu. Výhledově připravuje vytvořit muzejní badatelnu, kde by informace z muzea byly dostupné na jednom místě.
Muzeum se specializuje na těžbu a zpracování zlata, kterému je věnována nejrozsáhlejší ze stálých expozic. V místních dolech se zlato těžilo od 13.století až do roku 1968. Celkem se ho tu vytěžilo 11 tun. Přesně jsou vedené údaje o množství vytěženého zlata na Jílovsku z let 1958 až 1968. Za deset let se získalo 1 133 kilogramů zlata. Svatováclavská koruna je z 90 procent vyrobená ze zlata z Jílového. Díky jílovskému zlatu mohl císař Karel IV. financovat stavbu Nového Města pražského, Karlova mostu i Karlštejna. Kolem roku 1356 bylo Jílové jmenováno královským zlatohorním městem. Tehdy se zde pracovalo v 500 dolech. Ty císaři dodávaly 65 až 90 kilogramů zlata ročně, to bylo asi 1,5 kilogramu zlata týdně. Nejvydatnější byl důl Rotlev v blízkosti města Jílového nazvaný podle jeho majitele Jana Rotleva, který na dolování zlata v Jílovém zbohatnul. Do dolování vložil postupně celý majetek, ale na slibovanou zlatou žílu horníci nenarazili. Jeho paní měla po své matce vzácný, zlatem zdobený šlojíř, který po určitém váhání dala Rotlevovi, aby mohl ještě pokračovat v hledání zlata. A tu se stal zázrak, hned při prvním kopnutí se objevila mohutná žíla zlata. Rotlev koupit zpět svoje statky a domy, které předtím prodal. Vrátili se mu za krátkou dobu všechny peníze, které do dolování vložil. V Praze si nechal na Starém Městě proti svatému Havlu vystavět nákladný dům, byl to jeden z nejnádhernějších a domů v Praze. Rotlev zde bydlel až do té doby, než jej koupil král Václav IV. Ten jej daroval v roce 1383 Karlově univerzitě, je to dnešní Karolinum.
 (1).jpg)
Náš největší barokní malíř Petr Brandl si pronajal v letech 1710-15 se společníky důl Panny Marie Vítězné, zpočátku se mu dařilo, později však přibývají další dluhy. Malíř se pak opět neúspěšně snaží zbavit dluhů účastí na dolování stříbra v Kutné Hoře a zde v chudobě umírá. Expozice zlata se nyní přepracovává na moderní instalaci, slavnostní otevření nové expozice bude 7.9.2024.Součástí bude i vystavení podmokelského pokladu, který byl nalezen v roce 1771 u obce Podmokly na Rokycansku. Poklad keltských duhovek z 1 stol. př. n. l. vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun. Bohužel majitel panství Karel Egon I. z Fürstenbergu nechal mince roztavit a vyrazit ze zlata nové dukáty s vlastní podobiznou. Zachovalo se jen nepatrné množství duhovek. Muzeum provozuje tři nedaleké historické štoly. Štola sv. Josefa je předhusitského původu a později se rozrostla v důlní dílo, jehož přesný rozsah není znám. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m, z nich je 200 m přístupných. Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Trasa pro návštěvníky je výjimečná nejen v Jílovém, ale i mezi ostatními zpřístupněnými důlními díly v naší zemi. Vede ve dvou úrovních, spojení mezi nimi je realizováno systémem sedmi žebříků a povalů v původním úzkém komíně. Navíc není chodba osvětlena, každý návštěvník projde prohlídkovým okruhem se skutečnou hornickou lampou. Nová Halířská štola byla ražena v letech 1948–1951 za účelem podfárání rozsáhlých povrchových zbytků starých prací. Mělo být zjištěno předpokládané pásmo rudních žil. Štola dosáhla délky 258 metrů.
Další expozice se věnují například historii benediktinského kláštera na Ostrově u Davle nebo oblíbenému místnímu fenoménu, trampingu v Posázaví. Posázaví je jednou z kolébek trampingu Jedním z nejcennějších pramenů pro poznání trampingu jsou osadní kroniky. Muzeum vlastní 4 exempláře, osadní kniha Hučící peřej je z 20. až 40. let 20. století. Nejstarší zapůjčený Deník Družiny vyder z roku 1916 Muzeum ve spolupráci s vědeckou knihovnou v Kladně digitalizuje. Na místě Vydřího tábořiště vznikla v r. 1918 nejstarší osada Ztracenka. „V plánu máme vytvořit veřejně přístupnou databázi, a zvláště cenné kroniky vydat s komentáři formou sborníku. Majitelé kronik nám dílo pouze zapůjčí a vrátí se jim společně s digitální kopii. V muzejní databázi zůstane zachována uchována stopa pro další a další generace,“vysvětlila PhDr. Šárka Juřinová, ředitelka muzea.
Návštěvníci si tak mohou v rámci prohlídky posedět na verandě stylového srubu s vyhlídkou na řeku Vltavu, pročíst si tematické časopisy, prohlédnout si interiér chaty a nechybí zde ani kadibudka – nezbytná to výbava osadních obydlí. Znalci trampských osad si užijí velkou interaktivní mapu s jejich popisy a fotografiemi. Je vystaven např. originální klobouk Gézi Včeličky, na němž si zaznamenával exotické země, které při svých cestách navštívil, nebo kytara Jarky Mottla a Tonyho Linharta. Na dotykové obrazovce se návštěvníci pobaví při prohlížení trampských vtipů a povídek. Expozice trampingu je věnována hudební legendě Tonymu Linhartovi, který měl muzeum v Jílovém rád a každoročně vystupoval na Muzejním potlachu. Po jeho smrti přešla část pozůstalosti do sbírek muzea a jeho osobní předměty mají v expozici své čestné místo.
Muzeum pořádá pravidelně výstavy, právě probíhá Výstava o sběratelské vášni jedné rodiny – od otvíráků na lahve pře žirafy a po zvonečky Sbírá celá rodina. Cesta časem se sv. Vojtěchem připomíná výročí 400 let vysvěcení kostela sv. Vojtěcha v Jílovém. Muzeum chystá sérii fotografických výstav, jako první to bude Tereza z Davle, před jejímž objektivem odkrývají svůj půvab ženy. Proslulý František Dostál se přestaví snímky z cyklu Letní lidé a též s fotografiemi zachycujícími český tramping. Amatérský fotograf Miloslav Šebek zaznamenal v roce 1968 natáčení amerického filmu Most u Remagenu. Fotografická sezona bude zakončena výstavou Krása jílovského podzemí.
Fotografie památek spojených s těžbou zlata budou zároveň jedním z bodu programu 28. ročníku Setkání hornických měst a obcí. Setkání nese název Jílovský sCOUK, přitom couk znamená rudnou žílu a malé s značí setkání. Zúčastní se na 80 hornických spolků z ČR, Slovenska, Německa a Polska.
Muzeum je už čtvrtým rokem součástí Středočeského kulturního léta. Na nádvoří muzea lze postavit podium a usadit 350 návštěvníků. Po celé léto budou koncerty i divadelní představení. V červnu vystoupí světoznámý Laco Deczi, připomene se 60 let KTO a uskuteční se 18.ročník Muzejního potlachu. Odehrají se divadelní představení – francouzská komedie Ivana Calbéraca Láska z mládí a autorská komedii Muže i s mužem. Tři ženy a zamilovaný lovec je hra z roku 1730 nalezená v Kuksu v roce 2018, hlavní postava hry je inspirována malířem Petrem Brandlem.
Jaromír Hampl
Foto: J. Hampl, E. Volková, Muzeum Jílové (16.4.2024)
