.jpeg?s3=1)
Vědy – Filosofie – Politika
Duch ženin zřídka kdy prý povznáší se k oblastem čisté vědy; toto studium vymáhá spletitých pozorování a fakt, dlouho trvajícího přemýšlení a rozumování, kterým slabé tělesné ústrojí ženino až příliš se vysiluje, tak že před časem umdlévá. Descartes a Malebranche nebyli tohoto mínění; naopak tvrdí, že při stejném počtu mužův a žen oddávajících se od útlého věku studiu věd, ženy by byly nejspíše ve veliké výhodě.
Počet žen, které v dobách starověkých i novověkých získaly si slavné jméno ve vědách, jest dosti značný, tak že dotvrzuje mínění Descartovo a Malebranchovo.
Aganike z Thessalie věnovala se studiu oblohy a svými pozorováními astronomickými budila úžas u nejslovutnějších hvězdářů své doby.
Hipparchia, manželka filosofa Krata, napsala několik děl filosofických, které jí získaly slávu jako ženy učené.
Leontion, milenka Epikurova, učila filosofii svého milence, vykládajíc ji tak, že obdivovali se její posluchači bystrosti jejího úsudku a jasnému výkladu.
Diotime proslavila se svými vědomostmi filosofickými. Sokrates sám rád a často s ní se bavíval.
Lais z Korinthu hostila u sebe ve společnosti veliké muže celého Řecka a tu s nimi hovořila o rozličných záhadách filosofických a otázkách sociálních.
Aretia, dcera Aristippova, studovala filosofii pod vedením svého otce; pak otevřela školu, z níž vyšlo několik znamenitých mužů, mezi nimi filosof Metrodidactus.
Aspasie Miletská stejně se vyznala ve filosofii, literatuře a politice. Z jejího podnětu vyšla prý arcidíla věku Perikleova.
Kleobulina, dcera jednoho ze sedmi mudrců řeckých, osvojila si všecky vědomosti svého otce.
Hypathia, dcera filosofa Theona, tak se zahloubala do studií filosofických a literárních, že biskup Synesios učinil ji bez ostychu svou učitelkou filosofie.
Athenais, obyčejná dívka athanská, nabyla takových vědomostí ve filosofii a v morálce, že císař Theodosius, unesen jsa podiven, nabídnul jí svou ruku a svůj trůn, přezděv jí „Eudoxia“, což znamená „pravá sláva“.
Theano, dcera Pathagorova, filosofka a básnířka, vydala veršem filosofii otce svého.
Laura de Bassi, výtečná to žena pro své vědomosti a pro svou skvělou výmluvnost, veřejně hájila these z fysiky, filosofie a theologie. Universita Bologneská žasla nad její obšírnou učeností a slavnostně jí přiřkla titul čestného doktora.
Maria Agnesi, velmi zběhlá v matematice, byla jmenována profesorkou na této universitě.
Isabella z Kordovy mluvila řečtinou, latinou, syrštinou i arabsky; také se jí dostalo titulu doktorského.
Ludovika Sigea z Toleda, velice jsouc obeznalá ve filosofii a theologii, napsala papeži Pavlu III., dopis v pěti řečech, totiž latinsky, řecky, hebrejsky, arabsky a syrsky.
Emilie de Breteuil, markýza du Châtelet, vykládala Leibnitze, přeložila s vysvětlivkami Newtona a mimo to sepsala „Základy fysiky“, v nichž veškeru bystrost svého ducha matematického na jevo dala.
Dona Oliva de Nantés proslavila se objevem nové soustavy filosofické a lékařské.
Dorothea Bucca, která známa byla svou obšírnou vědomostí, učila filosofii v Bologně, kde spoluobčané jí postavili sochu.
Anežka z Milána veliké došla slávy jako znatelka algebry.
Piscopia Cornarova s výtečným prospěchem podrobila se přísným zkouškám a nabyla doktorství filosofie.
Laura Patinova také dosáhla stupně doktora filosofie.
Maria Ardhingoli vykládala „Statika“ Halesovy, a proslulý Boissier de Sauvages věnoval jí svou „Methodickou Nosologii“.
Hraběnka Malateste uveřejnila pojednání o planetariu a jiné o nekonečně malých veličinách Newtonových. Těmito díly dobyla si místa mezi učenci své doby vedle Descrata a Filanghieriho.
Jeanne de Montaigut s úspěchem studovala fysiku, vědy matematické a přírodní; mimo to oddala se básnictví a byla několikráte první cenou vyznamenána při zápasech básnických v Toulouse.
Kateřina Cockburnova, jsouc obeznalá ve vědách fysických a matematických, hájila velmi důvtipně mínění Lockeova.
Lady Fulham jako znalec napsala chemie, spis o spalování a vynašla nové způsoby zlacení a barvení.
Miss Priscilla Wackfieldova sestavila roztomilý spisek o botanice.
***
Mnoho paní francouzských, které pilně navštěvovaly přednášky profesorů v museu přírodních věd, napsala výtečná díla o botanice a zahradnictví. Na počátku našeho věku proslulá pomocnice při porodu, paní Boivinová, podrobila se přísným zkouškám z věd lékařských na medicínské fakultě pařížské a hájila tu veřejně svou thesi s výtečným úspěchem. Nabyla diplomu doktorství v lékařství, a mimo to přiřknuta jí medaile ku povzbuzení věd.
Lady Brighamova ve svém pojednání „Základové astronomie jasně dokázala, že znalost světové soustavy zcela dobře jest přístupna rozumu ženskému.
Paní de Staël, výtečná to žena, byla předmětem podivu všech učenců své doby. Divadlo, literatura, filosofie i politika poskytovaly jí příležitost, aby zaskvěla se tu svým nadáním a aby dokázala, že schopnost ženy vyrovná se schopnosti muže jak ve vědách, tak v umění.
Mary Wollstone-crayova vydala velmi promyšleně zpracované dílo „Obrana práv ženských“, v němž logicky dokazuje, že žena stojí níže nežli muž toliko pro chatrnou svou výchovu a velmi obmezené poučení, kterého se jí dostává. Ukazuje, jak tyransky si počínají zákonodárci, kteří odkazují ženu stále do domácnosti, jakoby se obávali, že je předčí. Podává důkaz, kdyby mužům se dostávalo podobné výchovy jako ženám, že by stáli ještě daleko nížeji nežli ženy. A z toho soudí, že nadvláda muže nad ženou jest paradoxon, hrozná lež. Tato kniha byla věnována knížeti Talleyrand-Perigordovi, bývalému biskupu autunskému.
Mistress Chaponova a miss Macaulayova vydaly díla o výchově žen, v nichž na každé stránce skvěle vyniká pozorovací duch, jasné pojímání a důkladné promyšlení. Zvláště o miss Macaulayové v Anglii se soudí, že jest souborem velmi vynikajícího nadání.
Paní Gati de Gamond napsala velmi duchaplnou knížku o postavení žen v devatenáctém věku; její výklady o filosofické soustavě Fourrierově jsou dokladem toho, že otázky sociální a politické nejsou nikterak nedostižny duchu ženskému. A tak mohli bychom do nekonečna vypočítávati jména slavných žena ve vědách abstraktních, což odkládáme však na dobu příhodnější; tou chvílí stačí nám, že jasně jsme dokázali, že s vysokým nadáním rozumovým stejně se setkáváme u obojího pohlaví.