Třicatero krás ženy 51. Dobré rady ženám II

Nikdy nechoďte na návštěvy, nejste-li v dobré náladě; neboť tu býváte vyptávány, vy promluvíte, a obyčejně z vás každý vytáhne, co byste mu byly měly zamlčeti.

Pevně uzavírejte svá srdce před žárlivostí a každým citem nevraživým; neboť nevraživost jsou nejprudší jedy hrozně působící.

Také nepřipouštějte v mysl svou pověrčivost, jež jest matkou fanatismu; do srdce vašeho nebude míti přístupu nesnášenlivost, nýbrž toliko láska k bližnímu.

Již od nejútlejšího věku vštěpuje svým dítkám a samy vždy řiďte se těmito dvěma velikými zásadami: „Nečiň jinému, co nechceš, aby tobě bylo činěno, jednej tak, jak bys sobě přál, aby s tebou bylo jednáno.“

V tom leží veškerá mravouka a nejsvětější víra lidí. Ti pak, kdož kráčejí životem, vedeni jsouce těmito zásadami, budou milováni, ctěni a stanou se nesmrtelnými, aby byli jiným vzorem.

Milujte ctnost a prováděje ji, ale nestavte ji nikdy na odiv.

Nechť z mysli vší ani na chvilku nevymizí vědomí, že počestnost a věrnost jsou všude jen ke slávě ženě, kdežto těkavost, nestálost a frivolnost bývají příčinou, že klesá tak mnohá žena a pozbývá dobrého jména svého.

Pěstujte stále v sobě cit šlechetnosti a vděčnosti. Šlechetnost jest vznešeným vnuknutím, a vděčnost jest citem nezbytným; neboť jako není nic podivuhodnějšího nad šlechetnost, nic není tak šerednějšího a škaredějšího nad nevděk.

Počínejte si ve všem svém jednání a konání obezřele; neboť obezřelost jest vůdcem, jenž každému ukazuje cestu co nejjistější.

Vždycky beřte na potaz rozum, dříve nežli budete jednati; neboť rozum jest uzdou, jež mírní vzlet obrazotvornosti a vášnivosti. Proto nikdo o ničem nerozhoduje a ničeho nepodniká, dokud s rozumem se neporadil.

A vyhýbejte se zahálčivosti, této matce všech nepravostí a hříchů; buďte pracovity, bděly a vždy ochotny zabývati se něčím ve svých prázdných chvílích.

Za zahálkou kráčí vždy nuda a prozkoumáte-li dobře srdce lidské, shledáte, že nuda jest příčinou přečetného zla.

Vzdaluje se hlučných virů společenských; užívejte velice střídmě všech zábav, poněvadž ničí tělo i ducha.

Také smyslných radostí jest se obávati; není sice třeba opovrhovati jimi docela, ale proto nechť nikdo docela se jim neoddává. Často lze viděti ve veliké společnosti ženy, bažící po všech zábavách, toužící po tom, aby všeho okusily, všecko pocítily až do krajnosti. Ale velmi brzo zemdlí, neboť jsou zničeny zneužíváním, všecko se jim znelibuje, vše stává se jim nechutným. A tu dostavuje se předčasně stáří, a bohužel že příliš pozdě oplakávají hořce svou bláhovost.

Mravně kazící styk, který zaviňuje mezi oběma pohlavími zlato, zahálka, touha po lesku, marnivost po přepychu a krase, jest jen na zkázu dobrému jménu žen a míru rodinnému mnohem více, nežli všecky ostatní hříchy a nepravosti dohromady. Choutka po okrasách, ozdobách, koketnost a ničím nemírněná touha po chvále vznikají jen v duchu příliš obmezeném. Rozumná žena myslící a přemýšlející jen tolik pozornosti věnuje titěrnostem módy, kolik právě třeba, aby nezdála se směšnou v očích ostatních žen.

Nikdy nechť nenese se touha vaše po přátelství mnohých, a zvláště nikdy nevybírejte přátel svých mezi osobami pochybné ceny mravní.

Straňte se žen, které běhají jen po divadlech a plesích; neboť žena, dychtící po radovánkách světských, nikdy v srdci svém nechová potřených vlastností pro život rodinný.

Staňte se také koket; neboť koketnost jest z oněch chyb, které vždy byly na škodu ženám v očích mužů. Básník jeden ze sedmnáctého století v té věci napsal:

Jsou-li ženy hezké, všecko přispívá k jejich vadám,

ano i upejpání, které jindy se nelíbí;

ale stara koketa, která hraje si na nevinné děťátko,

samolibostí jsouc svedena,

ukazuje nám tím jen na svůj úpadek

Střezte se také všeho silného vzrušení duševního; neboť jako násilné cvičení tělo kazí, tak hubí také každé vzrušení duši, unavujíc ji.

Zkoumejte dlouho povahu mravní osob těch, s nimiž v bližší styk vstoupiti chcete.

Nikdy nezadávejte svého přátelství osobám, které toho nejsou hodny.

Pamatujte si, že ženy mají více milovníků než přátel a že přátel upřímných jen zřídka lze nalézti, zvláště že těžko nalézti přítelkyni mezi mladými paničkami.

Mějte v úctě tajemství jiného a svého nesvěřujte nikdy nikomu, sice toho pykati budete. Neboť v lásce sice důvěrník bývá někdy nutný, a starostlivost přítele obezřelého může pomáhati nám, že se zalíbíme, ale bývá to krok vždy velmi nebezpečný, není-li přítel věrný a upřímný. Obyčejně důvěrníci pracují toliko pro sebe.

Nikdy závistně nežádejte si statků a štěstí bližního.

Nikdy nedejte si ujíti příležitosti činiti dobré, radost plynoucí z dobrého činu ze všech radostí jest nejsladší a nejčistší.

Nikdy nechť marnivost nevnikne do srdce vašeho pro vaše společenské postavení, pro vaše jmění, abyste neklesaly na mysli, stihne-li vás neštěstí.

Ve dnech zlých trpělivě podrobte se zkoušce vám ukládané, neboť trpělivost jest dcerou srdnatosti a rozumu.

Nepachtěte se nikdy po postavení, kterého nemůžete dosíci, vždycky si připomínejte, že osobní ctižádost kazí a ničí ženy.

Také nebažte příliš po úspěchu; neboť úspěch ženy jedné budí žárlivost všech ostatních.

Mnoho žen si naříká, že nejsou šťastny, ale nepozorují toho, že samy zanedbávají všech prostředků, které ku pravému štěstí vedou. Na místě aby čekaly, že najdou ve světě štěstí stálého, mladé ženy měly by věděti, že nejšťastnější jsou ti, kdo nejméně trpí a nejméně se souží.

Ženy vdané měly by míti na paměti tuto zásadu: „Jako dcera má vždy býti poslušna matky své, tak matka zase nemá nikdy býti drsná a neúprosná k dceři své.“

Matky velmi záhy by měly se přičiňovati, aby řídily ducha a srdce svých dcer; neboť největší dokonalost ženina leží v mysli přímé a v srdci dobrém. Kdo má mysl jasnou, soudí o jiných i o sobě způsobem správným; a kdo má srdce dobré, chápe lidskost a skutkem osvědčuje své povinnosti. Velice na tom záleží, aby dobré srdce bylo vedeno přesností ducha; neboť jinak nemá jistého vůdce a často by bylo ošizeno a napáleno.