Třicatero krás ženy 55. O čistotě

Čistota jest nezbytná vlastnost každého člověka, jenž sám sebe má v úctě. Jako mocná pomůcka pro zdraví a krásu čistota stává se pro ženu naprosto nezbytnou. Zde ovšem můžeme jen povšechně se zmíniti o této otázce a odkazujeme v podrobnostech čtenáře na své dílo: „O čistotě těla a o jejím vlivu na zdraví, krásu a dlouhý život.“

Rozeznáváme dva druhy čistoty, totiž:

1. Čistotu těla a

2. čistotu v šatech a v obydlí.

Čistota těla

Jednotlivé části těla mají býti podrobovány dennímu čištění; ano některé ústroje vymáhají, aby byly čistěny i několikráte za den, což tuto chceme dokazovati.

Pokožka. Ze všech našich ústrojí pokožka skýtá největší povrch a největší rozsah.

Celá soustava kůže jest velice složitá, jak jsme o tom obšírně pojednali ve spise: „Hygiena tváře a pokožky.“ Účel její jest trojí; sloužiť k vypařování čili pocení, ku vdechování a k citu hmatovému.

Vypařováním stále přivádějí se na povrch pokožky výplody výměškovité, které by kůži velice dráždily, kdyby nebyly odstraněny. Prach a jiná cizí tělesa, která stále se usazují na kůži, mohou ucpati pory a porušiti tak výkony, kdyby kdo opomenul kůži čistiti. Tomu napomáhají koupele a omývání, aby usnadnily se tak výkony pokožní a předešlo se nemocem; toť tak zřejmé, že důkazu k tomu netřeba.

Pokožka vlasatá. Vlasy. Hřeben řídký i hustý a kartáč zachovávají přirozeným způsobem vlasy. Každého dne má se jich užívati, aby s pokožky vlasaté odstranily se lupiny, které v bílý prach rozdrobeny ničí krásu vlasů, a nahromadí-li se, utvoří povlak, velmi škodlivý vzrůstu vlasů. Zkušenost dokázala, že ti, kdo každodenně pečlivě pročesávali své vlasy, zachovali si je v neporušené kráse dlouhou dobu, naopak osoby, nehledící si vlasů nebo užívající vody a pomád vychvalovaných dryáčnictvím novinářským, ztrácejí za krátko své vlasy a plešatějí. Více o tom napsal jsem v díle: „Hygiena vlasů a vousů.“

Oči. Důležitá úloha, která vytčena jest těmto ústrojím sdílnosti, napomíná nás, abychom pilně si hleděli zdraví očí, aniž to třeba blíže dokazovati. Očima rozhlížíme se po všech bohatstvích a pokladech přírody, očima podivujeme se hvězdnaté nebes báni i slunci zářícímu za jasného dne; očima vssáváme v sebe ony harmonické rysy, jimiž právě vyniká tělo ženské; očima do duše naši dostávají se všecky dojmy radostné a šťastné… Kdo nemá zraku, ach, ten nemůže míti ani ponětí o velkolepém účinku světla a barev. Všecko pro slepce jest černé, všecko pro něho stápí se v hlubokých temnotách.

Hygiena radí, aby každý střehl se všech příčin, které by mohly býti na úkor neporušenému výkonu těchto ústrojů, jako kouře, prachu, těles dráždicích, poraňujících, tlaku, ran atp.; také dlouho trvající práce při světle jest škodliva, podobně škodí dlouhé bdění do noci; jsouť to vesměs příčiny, škodící zraku, jenž ponenáhlu pak slábne a se kazí.

Nejpřirozenější čistění očí jest omývání čerstvou vodou. Cítíme-li svědění v těchto ústrojích a škubání ve víčku, jest to znamení umdlení; tu naprosto jest nezbytný klid, po němž tyto příznaky ihned mizejí. Jestliže z jakékoli příčiny víčka oční nebo bulva jsou zaníceny, tu choroba vážná se ukázala, a pomoc lékařská jest nezbytna, proto každý ihned obrátí se o radu k lékaři.

Nos. Také nos jest ústrojem důležitých výkonů; především slouží k vypařování, a sebe menší překážka v jeho nitru vadí tomuto výkonu. Mimo to na nosu jest přenášeti do mozku pocity z vonných výronů těles. Ztráta čichu jest velmi těžká nehoda, protože má v zápětí úplnou ztrátu vůní a škodí značně pocitům chuťovým; a konečně nos jest ústrojím vyšisťovacím pro neobyčejnou vlhkost, vyměšovanou sliznicí, pokrývající vnitřní dutiny nosní. Je-li nos zdráv, k čištění jeho není jiného třeba, než šátku; ale když z jakéhokoli podráždění tvoří se v něm puchýřky, nebo že jsme chytili rýmu, bude třeba vsrkovait vlažnou vodu a utírati se starším velmi jemným pláténkem. Mazání bílým krémem na povrchu nozder také dobře účinkuje. Nikdy nemáme se škrábati v dutině nosní; jestliže nějaká část slizu zatvrdlého vadí volnému dýchání, stačí vsrknouti do nosu trochu vlažné vody a pak silně se vysmrkati; tak cizí těleso ihned se odstraní. Ti, kdo mají zlozvyk šňupati tabák, mají si omývati nos a často měniti kapesníky, nechtějí-li šířiti kolem sebe zápach; neboť dech šňupáků nečistících se dostatečně jest velice odporný.

Ústa. Ze všech částí tváře ústa vymáhají největší péče. Poněvadž dvojí jejich úkol, totiž žvýkati a dýchati, přivádí ústa do styku se vzduchem a s pokrmy, jest naprosto nutno podrobovati je častému čistění několikráte za den. Jen takovýmto způsobem zachováme si čistý dech a dobré zuby, tyto nezbytné ústroje pro dobré zažívání. Zde ovšem o péči věnované ústům můžeme se zmíniti jen velmi stručně. Čtenář najde v naší knize „Hygiena tváře“ vše, co věda a umění objevily působivého na ochranu a vyléčení ústrojí v ústech; i radíme, aby čtenář se poohlédnul v tomto díle ve svém vlastním prospěchu. Hned, jakmile jsme vstali z lůžka, máme si vyplakovati ústa vodou s několika kapkami tekutiny libě vonící (filodentinem). Zuby vycídíme jemným kartáčkem, potřeným práškem z dřevěného uhlí nebo chiniovým. Tento prášek jest nejlepší prostředek na zuby, a radíme damám, aby nikdy neužívaly žádného prášku nějakého, v němž jsou jiné dryáčnicky vychválené přísady, chtějí-li si zachovati své zoubky.

Nepijme a nejezme věci ani příliš horkých ani příliš studených. Také třeba jest vystříhati se nápojů příliš kyselých a ostrých, poněvadž kazí glasuru na zubech.

Po každém jídle doporučuje se vyplakování úst a odstranění parátkem zbytků pokrmů uvázlých mezi zuby.

Také rty a koutky úst nechť často se umývají a utírají.

Rty. Že rty růžové velice každého muže lákají, dosvědčuje i to, že kokety rtů pobledlých si je malují na růžovo. Jestliže na těchto ústrojích objevují se puchýřky nebo rozprýskají-li, nejpřirozenější prostředek na zhojení rtů jest mazání pomádou okůrkovou.

Každý bude hleděti, aby neužíval sklenic a jiného stolního náčiní po osobách, stížených nějakým neduhem na rtech. A osoby takové, zvláště krtičnaté nebo stížené nakažlivou nějakou nemocí, měly by samy býti tak rozumné, aby nikdy nelíbaly mladých dívek a zvláště dítek.

Celkem jsou ústa tím vábnějším, čím větší péče se jim věnuje, jeví-li bílé zoubky, růžovou dáseň a vychází-li z nich dech čistý. Naopak ústa nečistá v každém vzbuzují odpor. Jestliže z hříšné a dlouhé nedbalosti nechal někdo své zuby vinným kamenem si zanésti, jestliže má několik zubů rozhlodaných, tu ústa jsou hroznou nádržkou, z níž vychází smrdutý a odporný dech; každý se štítí, otevrou-li se ústa tak hnusně páchnoucí, a hrozí se každého slova z nich.

Za našich dob ženy velmi dobře posuzují důležitost úst pečlivě pěstovaných; počet zubních lékařů se rozmnožil, a skoro lze říci, že každá slušná žena denně věnuje při svém oblékání potřebný čas také svým ústům.

Dokončení zítra. Celý text je pod odkazem Z historie/Třicatero krás ženy