 (26).jpeg?s3=1)
Krása, duch a vnady jsou vlastnosti, pro které muž miluje ženu; a když příroda odepřela ženě krásu, hledí všemožným způsobem nahraditi tento nedostatek druhými dvěma vlastnostmi.
Před krásou v prachu se koří muž; duchaplnost a vnadnost ženy činí roztomilými a hledanými; ale největším kouzlem jejich povahy jest přece jen ona skromnost, která hledí se skrýti před očima a veřejností a zvyšuje tak cenu krásy.
Žena, byť sebe krásnější byla, nemá se nikdy tím vynášeti a pyšniti; byť sebe více ovládala své obdivovatele, vždy nechť zůstane skromnou a zdrženlivou. Domýšlivost nikoho nekrášlí a nejméně mladou ženu.
Pochvalování jest libou vůní, kterou ženy náruživě milují; není sice třeba, aby žena byla naprosto chladná a nevšímavá ke chvále, poněvadž by pak přestala býti roztomilou, ale nechť streží se, aby po ní nebažila a netoužila příliš dychtivě, neboť opojení z toho bývá velmi nebezpečné, jako opojení ze silných vůní; chvála může i mozek zkaliti.
Kdo příliš o chvále dychtí, stává se směšným, a každý dobře to pociťuje, jak hroznou zbraní jest směšnost nejen ve Francii, ale i jinde.
Buďtež tedy, ženy, vždy roztomilé, protože roztomilost jest vždy nejjistějším prostředkem zalíbiti se.
Vyhýbejte se všemu přílišnému a ustavičnému smíchu, neboť smích takový jest příznakem chudého ducha; a zvláště nesmějte se nikdy v dobu nevhodnou. Smějme se sice hlouposti právě tak, jako dobrému vtipu, ale vždycky jest hloupostí smáti se v nevčes.
Žena má býti také jednoduchá ve svém vkusu a umírněna ve svém přání; neboť v tom najde výtečný prostředek, který ji povede ke štěstí.
V neštěstí bude každá řádná žena odhodlaná a štěstí své ponese ve vší skromnosti; neboť jen tak získá si lásku a odbiv.
Nikdy žena toho nezapomene, že bohatství a krása jest věcí velice pomíjející, kdežto ctnosti neobávají se, že zub času je rozhlodá.
Také nebude se žena pyšniti svými pěknými vlastnostmi, ať tělesnými, ať duševními, nikdy pýcha nevnikne do srdce jejího pro její postavení společenské; neboť pýcha a marnivost jsou vadami, pro které z přátel nejupřímnějších stávají se nepřátelé.
A samolibosti bude míti žena právě jen tolik, kolik jí třeba, aby vhodně si vedla.
Řádná žena nebude nikdy tlachava, poněvadž nemlčelivost ničí důvěru, a zvědavost neštěstí v zápětí mívá.
Proto sprostěte se, o ženy, vady tak zevšeobecnělé u žen, totiž mluviti příliš mnoho; naslouchejte velmi dlouho, mluvte málo a uvažte dobře každé své slovo, aby z odpovědi vaší vždy vyznívala příjemnost a lahoda; hleďte, abyste přerušování v řeči neuráželi toho, kdo s vámi hovor rozpřádá; hleďte, abyste dovedly v čas také mlčeti, a tak nenarazíte na mínění cizí.
Nikdy nechápejte se slova, mluví-li někdo jiný, a také ho v řeči nevyrušujte, neboť chování takové svědčí o nezdvořilosti.
Nikdy nestavte se býti tajemnými, naopak buďte přímé a upřímné, ale ne každému na pořád abyste srdce svá otvíraly. Nezadáte si ničeho mlčením, ale vydáváte vše v nebezpečenství, když jste příliš sdílné.
Uzavřete sluch svůj před pomluvou, a utrhačností, slovem, přede všemi řečmi, které jsou výplody nenávisti, aby bližního trhaly. A pomlouvá-li vás kdo, vězte, že šlechetnost srdce právě v tom se jeví, nemluviti špatně o těch, kteří zle mluví o vás.
Opovrhujte klepem, jenž škodí dobrému jménu vašich přátel a známých; a vždy raději kloňte se k tomu politovati neb omluviti chyby a slabosti jiných.
Nebuďte uraženy spíláním; ozbrojte se trpělivostí a opovrhujte, jak toho zasluhují, pomlouvači a utrhači; zapomeňte vše, co kdy řeknou nebo učiní proti vám, a hleďte, abyste prodchnuty byly pravdou, že spílání zneuctívá jen ty, kdo jiným spílají.
Nikdy na jiného se nerozhorlete, a kdyby přece zlost dostala se do srdce vašeho, vyčkejte pro své jednání okamžiku, až klid opět se dostaví.
Nikdy nechoďte na návštěvy, nejste-li v dobré náladě; neboť tu býváte vyptávány, vy promluvíte, a obyčejně z vás každý vytáhne, co byste mu byly měly zamlčeti.
Pevně uzavírejte svá srdce před žárlivostí a každým citem nevraživým; neboť nevraživost jsou nejprudší jedy hrozně působící.
Také nepřipouštějte v mysl svou pověrčivost, jež jest matkou fanatismu; do srdce vašeho nebude míti přístupu nesnášenlivost, nýbrž toliko láska k bližnímu.
Již od nejútlejšího věku vštěpuje svým dítkám a samy vždy řiďte se těmito dvěma velikými zásadami:
„Nečiň jinému, co nechceš, aby tobě bylo činěno, jednej tak, jak bys sobě přál, aby s tebou bylo jednáno.“
V tom leží veškerá mravouka a nejsvětější víra lidí. Ti pak, kdož kráčejí životem, vedeni jsouce těmito zásadami, budou milováni, ctěni a stanou se nesmrtelnými, aby byli jiným vzorem.
Milujte ctnost a prováděje ji, ale nestavte ji nikdy na odiv.
Nechť z mysli vší ani na chvilku nevymizí vědomí, že počestnost a věrnost jsou všude jen ke slávě ženě, kdežto těkavost, nestálost a frivolnost bývají příčinou, že klesá tak mnohá žena a pozbývá dobrého jména svého.
Pěstujte stále v sobě cit šlechetnosti a vděčnosti. Šlechetnost jest vznešeným vnuknutím, a vděčnost jest citem nezbytným; neboť jako není nic podivuhodnějšího nad šlechetnost, nic není tak šerednějšího a škaredějšího nad nevděk.
Počínaje si ve všem svém jednání a konání obezřele; neboť obezřelost jest vůdcem, jenž každému ukazuje cestu co nejjistější.
Vždycky beřte na potaz rozum, dříve nežli budete jednati; neboť rozum jest uzdou, jež mírní vzlet obrazotvornosti a vášnivosti. Proto nikdo o ničem nerozhoduje a ničeho nepodniká, dokud s rozumem se neporadil.
A vyhýbejte se zahálčivosti, této matce všech nepravostí a hříchů; buďte pracovity, bděly a vždy ochotny zabývati se něčím ve svých prázdných chvílích.
Za zahálkou kráčí vždy nuda a prozkoumáte-li dobře srdce lidské, shledáte, že nuda jest příčinou přečetného zla.
Vzdaluje se hlučných virů společenských; užívejte velice střídmě všech zábav, poněvadž ničí tělo i ducha.
Také smyslných radostí jest se obávati; není sice třeba opovrhovati jimi docela, ale proto nechť nikdo docela se jim neoddává. Často lze viděti ve veliké společnosti ženy, bažící po všech zábavách, toužící po tom, aby všeho okusily, všecko pocítily až do krajnosti. Ale velmi brzo zemdlí, neboť jsou zničeny zneužíváním, všecko se jim znelibuje, vše stává se jim nechutným. A tu dostavuje se předčasně stáří, a bohužel že příliš pozdě oplakávají hořce svou bláhovost.
Marně kazící styk, který zaviňuje mezi oběma pohlavími zlato, zahálka, touha po lesku, marnivost po přepychu a krase, jest jen na zkázu dobrému jménu žen a míru rodinnému mnohem více, nežli všecky ostatní hříchy a nepravosti dohromady. Choutka po okrasách, ozdobách, koketnost a ničím nemírnění touha po chvále vznikají jen v duchu příliš obmezeném. Rozumná žena myslící a přemýšlející jen tolik pozornosti věnuje titěrnostem módy, kolik právě třeba, aby nezdála se směšnou v očích ostatních žen.
Nikdy nechť nenese se touha vaše po přátelství mnohých, a zvláště nikdy nevybírejte přátel svých mezi osobami pochybné ceny mravní.
Straňte se žen, které běhají jen po divadlech a plesích; neboť žena, dychtící po radovánkách světských, nikdy v srdci svém nechová potřených vlastností pro život rodinný.
Staňte se také koket; neboť koketnost jest z oněch chyb, které vždy byly na škodu ženám v očích mužů.
Střezte se také všeho silného vzrušení duševního; neboť jako násilné cvičení tělo kazí, tak hubí také každé vzrušení duši, unavujíc ji.
Zkoumejte dlouho povahu mravní osob těch, s nimiž v bližší styk vstoupiti chcete.
Nikdy nezadávejte svého přátelství osobám, které toho nejsou hodny.
Pamatujte si, že ženy mají více milovníků než přátel a že přátel upřímných jen zřídka lze nalézti, zvláště že těžko nalézti přítelkyni mezi mladými paničkami.
Mějte v úctě tajemství jiného a svého nesvěřujte nikdy nikomu, sice toho pykati budete. Nboť v lsáce sice důvěrník bývá někdy nutný, a starostlivost přítele obezřelého může pomáhati nám, že se zalíbíme, ale bývá to krok vždy velmi nebezpečný, není-li přítel věrný a upřímný. Obyčejně důvěrníci pracují toliko pro sebe.
Nikdy závistně nežádejte si statků a štěstí bližního.
Nikdy nedejte si ujíti příležitosti činiti dobré, radost plynoucí z dobrého činu ze všech radostí jest nejsladší a nejčistší.
Nikdy nechť marnivost nevnikne do srdce vašeho pro vaše společenské postavení, pro vaše jmění, abyste neklesaly na mysli, stihne-li vás neštěstí.
Ve dnech zlých trpělivě podrobte se zkoušce vám ukládané, neboť trpělivost jest dcerou srdnatosti a rozumu.
Nepachtěte se nikdy po postavení, kterého nemůžete dosíci, vždycky si připomínejte, že osobní ctižádost kazí a ničí ženy.
Také nebažte příliš po úspěchu; neboť úspěch ženy jedné budí žárlivost všech ostatních.
Mnoho žen si naříká, že nejsou šťastny, ale nepozorují toho, že samy zanedbávají všech prostředků, které ku pravému štěstí vedou. Na místě aby čekaly, že najdou ve světě štěstí stálého, mladé ženy měly by věděti, že nejšťastnější jsou ti, kdo nejméně trpí a nejméně se souží.
Ženy vdané měly by míti na paměti tuto zásadu: „Jako dcera má vždy býti poslušna matky své, tak matka zase nemá nikdy býti drsná a neúprosná k dceři své.“
Matky velmi záhy by měly se přičiňovati, aby řídily ducha a srdce svých dcer; neboť největší dokonalost ženina leží v mysli přímé a v srdci dobrém. Kdo má mysl jasnou, soudí o jiných i o sobě způsobem správným; a kdo má srdce dobré, chápe lidskost a skutkem osvědčuje své povinnosti. Velice na tom záleží, aby dobré srdce bylo vedeno přesností ducha; neboť jinak nemá jistého vůdce a často by bylo ošizeno a napáleno.
V těžkých a nesnadných okolnostech, kde jde o veliké zájmy buď osobní budoucnosti, buď budoucnosti rodiny, odsuďte srdce své k mlčení, aby rozum mohl promluviti; naopak, jde-li o skutek lásky a dobročinnosti, jděte jen za vnuknutím srdce svého.
Duch i krása nepozbývají sice nikdy nároků na obdiv, nicméně může se státi, že zasluhují opovržení, když se jich zneužívá. Krása ztrácí na své zásluze, když příliš sama sobě se obdivuje; a duch bloudí a klesá, když chce dosíci přílišnosti.
Proto nestavte ducha svého, ženy, na odiv, nýbrž užívejte ho jen velice zdrženlivě. Nechť nevymizí z paměti vaší již uvedená zásada, že krásný duch na chvilku plnými plachtami vás povznese, ale že také nebezpečenství tu jest, že lodička vaše se ztroskotá a nejnepatrnější úskalí.
Především střezte se všech oněch hříček slovních, které jsou jen důkazem chudoby ducha povrchního. Jeden, dva vtipy takové mohou pobavit, ale již třetí bývá nesnesitelný zvláště v ústech ženy. Proto ponechte stranou tyto tretky obrazotvornosti a pěstujte raději svou soudnost, tuto nejdrahocennější vlastnost duševní. Jako přílišná volnost ve výrazu a způsobech jest vadou, tak také opáčná přílišnost. Výstřední bázlivost svádí k soudu o chudosti duševní; přílišná zdrželivost odkrývá onu upejpavost, kterou každý brzy prohlédne. Odpovědi úsečné a netrpělivé pohyby poukazují k tomu, že mluvící jest vám na obtíž, že se vám nelíbí; a žena dobrého vychování bude do nejmenších podrobností toho dbáti, aby zbavila se této vady, chce-li slouti roztomilou a býti miláčkem všech.
Doba mládí jest drahocennou dobou, kde se máme učiti, abychom hojně vědomostí si získali; proto využitkujte této doby, abyste si opatřily vše, co by mohlo okrášliti vaši paměť a rozšířiti vaše vědění.
Pamatujte si dobře toto a jednejte vždy podle toho: Abyste ducha svého osvítily a rozum svůj posílily, věnujte denně několik hodin četbě knih dějepisných, mravoučných, jednajících o umění a vědách způsobem všem přístupným. Okrášlete paměť svou nejlepšími plody literárními a nikdy nepromrhávejte času svého četbou malichernou, která nezasluhuje ani jména literárního. Zvláště se vyhýbejte románům naší doby, poněvadž jsou plny přemrštěností nemravných a slabostech lidských, poněvadž líčí život ve světle falešném a připravují vám tím tisíceré zklamání, poněvadž nadržují vášním a pletou rozum, zkrátka, poněvadž duše i srdce se otravuje takovou četbou.
Žena, která záhy o to dbá, aby ducha svého vzdělala, připravuje si pro zralý věk prameny, z nichž čerpati bude, kdyby nuda na ni počínala doléhati; nepozbývá tím se svým mládím všech prostředků líbiti se a býti šťastna, jako ony ženy, jichž duch zůstal nevzdělán a jejichž cílem jest jen zábava. A když věk neúprosně ženě ukládá žíti v ústraní a zátiší, žena taková nebude nucena, aby vyplnila prázdnotu srdce svého, vrhati se do náručí pobožnůstkářství; také neoddá se onomu pletichářství a klevetnictví, která staré ženy tomu se oddávající činí tak nesnesitelnými a nebezpečnými. Když pomine doba stkvělých zábav, jiné sladší zábavy, ale tiššího druhu, zaujmou srdce její. V mládí svém ovládá žena všecko svou krásou a svou láskou; když stárne, panuje svým duchem a nebude ničeho, čeho by litovala.
Šetrnost, pořádek a čistota jsou tři nezbytné vlastnosti každé ženy, Vždyť i přísloví praví, že šetrná žena lepší nežli bohatství, neboť co muž na vozích sveze, žena v zástěře roznést dovede. Pořádek jest pastvou pro oko a jest úsporou času. Čistota jest dvojnásob prospěšna kráse i zdraví. Nepořádek a nečistota škodí vnadám těla a dusí lásku v ošklivost. A proto, ženy, přemýšlejte o této věci, která pro vás jest tak velice důležita.
Oděv a okrasa zaujímají přední místo v životě ženy; rozum má upraviti útraty na ně, a vkus bude předním vodítkem rozličné úpravě, tak že zakryje nedokonalosti a prospěšně dá vyniknouti všem přednostem. K tomu třeba taktu a vnímavosti; zručná žena dovede využitkovati nejmenších svých předností, aby k platnosti přivedla své vnady, jakkoli se při tom staví, jakoby je zakrýti chtěla.
Proto nechť všecka vaše starost o toaletu se omezuje na okolnosti, kdy objeviti se máte ve veřejnosti; uvykejte si eleganci a čistotě tak, aby v domácnosti vaší a ve chvílích, kde nejméně můžete se nadíti návštěvy, nikdy nemusíte se styděti objeviti se ve společnosti. Elegantní jednoduchost bude příznakem jemného vašeho vkusu a zujme každého ve váš prospěch.
Nezapomínejte nikdy, že čistota, elegance a vkus ve volbě a střihu vašich šatů jsou vlastnosti dobré, ale že věnovati příliš mnoho času toaletě jest chybou.
Mějte vždy hlavu na pravém místě a vůli osvoboditi se od jistých mód nebezpečných, které bývají nejen na závadu vašemu pohybu a zbavují vás veškeré spanilosti, nýbrž i způsobují hrozné spousty ve vašem zdraví a ve vaší kráse.
Nikdy nechtějte ze samolibosti zakládati si na tom, abyste zastínily jiné ženy nádherou své toalety, neboť taková samolibost bývá často příčinou materiální zkázy rodinné.
Také se zbavte chyby velice obyčejné u ženského pohlaví posuzovati šaty žen jiných.
Chcete-li se zalíbiti ve společnosti, bude vám obírati se každým a vším; bude vám třeba pochváliti čas od času, ale tak jemně, aby pochvalu vaši mohli postřetnouti jen osoby, jichž se to týká.
Chcete-li býti ctěny a milovány ode všech, bude třeba, abyste daly každému, což jeho jest.
Zvykejte si odpouštěti urážky a vyvrhněte ze svého srdce všecku choutku po pomstě.
Buďte klidny při sporném rokování a nikdy se nevtírejte nikomu se svým míněním. I kdyby pravda byla na vaší straně, ustupte odpůrci tvrdošíjnému; bude to důkazem vašeho ohledu a dobrého vychování; později se vám to přičte k dobrému. Pamatujte si vždy, že muž i žena mají stejná práva od přírody, že členové rodiny lidské mezi sebou se liší toliko rozličným stupněm inteligence, mravnosti a společenského postavení. Nezapomínejte, že ctnosti jsou největším bohatstvím, že člověk chudý a ctnostný stojí vysoko nad boháčem nemravným.
Při každé příležitosti nechť styky vaše s podřízenými osobami jsou prodchnuty něžností a dobrotivostí.
Stýkajíce se s rovnými sobě buďte roztomilé a jemné. Když stýkáte se s osobami postavení vyššího, buďte uctivé, nezadávajíce v ničem své hodnosti.
Vyhledávejte lidi dobrých a utíkejte před lidmi zlými; nicméně bude-li v moci vaší bojovati proti špatným náklonnostem lidí zlých, nezanedbávejte žádného prostředku, který by je uvésti mohl zpět na stezku ctnosti.
Slovem, veďte si vždy tak, abyste si zachovaly úctu a vážnost každého, aby vaše chování v životě soukromém bylo ve všech okolnostech bez vady a hany, tak jakoby bylo známo každému na pořád.
Zdroj: A. Debay Třicatero krás ženy, Praha 1908