Zálohování nápojových obalů je tématem, které rezonuje českou společností. Do konce srpna se totiž vláda chystá projednávat zákon o povinném zálohování PET lahví a hliníkových plechovek. Plechovky a plastové lahve v současnosti totiž jen zabírají místo v černých popelnicích se směsným odpadem, a zvedají tak obcím náklady na odpadové hospodářství. Podle Ministerstva životního prostředí se v přepočtu shromáždí a zrecykluje pouze 26 % hliníku ročně. Než se zavede zálohovací systém, jediným řešením tak zůstává jen správné třídění.
I přesto, že jsou Češi v třídění plastů profíci, hliník jim stále dává zabrat. Podle dostupných dat, roční objem nerecyklovaného hliníku dosahuje až 11 100 tun, což je pro představu o 1 000 tun více, než váží například Eiffelova věž. Z výpočtů Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) tak plyne, že kvůli neefektivitě současného systému zpracování hliníkových plechovek každý rok v tuzemsku zcela zbytečně přicházíme o čtvrt miliardy korun. Řešením problému by mohl být připravovaný zálohovací systém podobný tomu, který už léta funguje pro lahve od piva nebo minerálky ve skle. Dle INCIEN, by zavedení systému zálohování obcím výrazně snížilo počet vyvážených kontejnerů na směsný odpad a ušetřilo desítky milionů korun na jejich svoz.
Cirkulární Česko
Přes to, že například hliník má velmi dobré předpoklady pro opakované využití, recyklace se stále dočká jen nepatrný zlomek materiálů. Část končí v přírodě, část ve spalovnách nebo na skládkách. Situaci se snaží řešit Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s největšími nápojářskými firmami a to tak, že se Česká republika zavázala do roku 2025 dosáhnout až 77 % míry recyklace PET lahví, a do roku 2029 až 90 %. Bez zavedení plošného zálohovacího systému však bude dosažení těchto cílů velmi obtížné. Systém zálohování funguje na principu, kdy se sesbíraný hliník roztaví a vyválcuje na plech, ze kterého jsou vyrobeny další plechovky. Tento proces pak může probíhat v podstatě donekonečna. Jde o podobný systém jako u zálohovaného skla, který v tuzemsku funguje již několik let. Zákazník navíc zaplatí pouze cenu zálohy, která mu po vrácení obalu na sběrném místě bude v plné výši vrácena. Tato částka bude stejná pro všechny obaly – v současné době se mluví o 4 Kč. Její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele zákona o obalech.
První krok – třídit správně
A jak si s hliníkem poradit v domácnostech, dokud se zálohovací systém nezavede? Plechovky se správně vyhazují do šedého kontejneru určeného ke třídění kovů. Počet těchto kontejnerů ale stále není dostačující a v některých obcích dokonce chybějí úplně. Momentálně mohou lidé použité plechovky vyhazovat i do žlutého kontejneru na plasty, který slouží i pro kombinovaný sběr plechovek a konzerv s plasty nebo s nápojovými kartony. Takový kontejner by pak měl být vždy označený speciálním symbolem. Další velmi rozšířenou alternativou u nás jsou sběrné dvory, jejichž umístění a popis odpadu, který je v nich možno odevzdat, určuje obec.
Přesto, že třídění odpadu v tuzemsku není perfektní, neustále se zlepšujeme. V roce 2017 vytřídil každý občan ČR průměrně 47 kg odpadů z papíru, plastů, skla nebo nápojových kartonů. 73 % všech obyvatel aktivně třídilo odpady a 74 % obalů bylo vytříděno a předáno k využití nebo recyklaci. Třídit se proto u nás stále vyplácí i bez zálohovacího systému! Zálohovací systém by totiž neměl nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho.
