.jpg)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Co mají evropské země dělat, aby to příště zase nebylo „o nich bez nich“?
Francouzský prezident Emmanuel Macron na zítra do Paříže narychlo v nouzi nejvyšší svolává jednání o Ukrajině. Lídři Francie, Německa, Itálie, Británie, Polska a Dánska se zřejmě ještě budou snažit amerického prezident Donalda Trumpa odradit od vyjednávání s Ruskem, případně se domoci místa u jednacího stolu v Rijádu. Což USA ale nevidí jako realistické.
Pařížských jednání se sice zúčastní i zástupci vedení EU, spíše asi do počtu, ale Česko přímo zastoupeno nebude.
Evropa se tedy pod tlakem začíná vracet k formátu, kde budou jednat vlády jejích národních států, které mají co nabídnout a které disponují relativní vojenskou silou, ať jsou či nejsou členy EU. A které mají přímý mandát od voličů; ten činovníci Evropské komise nemají.
Že by si Evropa už takhle brzy brala k srdci něco z přelomového mnichovského projevu amerického viceprezidenta J. D. Vance? Ten kromě jiného kritizoval odtržení řady evropských lídrů od voliče, tedy v důsledku od reality.
Schůzka prezidentů USA a Ruska Trumpa a Vladimira Putina se v Rijádu uskuteční nejspíše ještě v únoru, než v Saúdské Arábii v březnu započne Ramadán. Přípravy summitu už začaly, Evropany ale nikdo neinformuje a moc ani Ukrajince. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by však své křeslo na summitu v nějaké podobě mít měl.
To, že se Evropa dožaduje místa u rijádského jednacího stolu, potvrzuje její upadající význam v globálním měřítku. Kdyby v minulých letech posilovala svoji energetiku, stavěla jaderné elektrárny, kdyby místo plnění přehnaně ambiciózní zelené agendy posilovala vlastní průmysl, včetně toho zbrojního. Kdyby vlastní výrobu a podnikání tuhými regulacemi nevykazovala do Asie či do USA. Kdyby si vytvořením optimálního prostředí pro jejich aktivitu hýčkala své firmy a podnikatele, obecně pracovité lidi schopné se o sebe postarat svou silou, skutečný to zdroj ekonomické síly, místo aby vzývala dluh, dotace, neziskovky a aktivisty. Kdyby vsázela na reálpolitiku a surovinovou základnu namísto sice hezkých idejí, leč bez materiální opory…
…pak by ji k jednacímu stolu jistě zvali, a sami od sebe. Měla by totiž co nabídnout a měla by sílu. Protože kdo chce prosazovat své vidění světa, své ideje, své hodnoty, musí tak stále i dnes činit uplatněním ryzí pracovitosti a důvtipu, ale nutně také oceli, betonu i kvéru, byť třeba jen k odstrašení.
Celý okolní svět tuto primitivní logiku chápe a jedná dle ní, jen Evropa, zejména EU, ji jaksi zapomněla. Nyní se bude muset rychle rozpomenout, má-li si zachovat svoji svébytnost. Přes všechnu krasomluvu, fráze a vzletné řeči rozhodují pořád o směřování světa ti silní, schopní stát na vlastních nohou.
Evropa silná není. Jinak by se nemusela zoufale dožadovat místa o jednacího stolu.
Co tedy mají země EU udělat, aby je opět zvali k jednacímu stolu, aby se o Evropě nerozhodovalo o ní bez ní – v 10 praktických bodech:
1) Odstoupit od Pařížské klimatické dohody.
2) Ukončit Green Deal.
3) Zrušit systém emisních povolenek.
4) Jednoznačně a bez debat podpořit jadernou energetiku, deregulovat její rozvoj.
5) Zrušit ESG regulace tak, aby mohly banky směle financovat zbrojení.
6) Pořádně zbrojit.
7) Marginalizovat roli Evropské komise a Evropského parlamentu, které jsou až příliš odtržené od reality.
8) Převzít iniciativu na úrovni vlád národních států, které mají blíž k voliči, blíž k realitě.
9) Deregulovat, debyrokratizovat, skoncovat s dotacemi.
10) Uvědomit si, že prosperitu zajišťují firmy a podnikatelé, ne aktivisti a neziskovky, a tomu vše podřídit.
Agentura Fitch potvrdila Česku rating
Jeho letošní růst však vyhlíží slabší než, jak jej odhaduje ministerstvo financí i Česká národní banka
Ratingová agentura Fitch včera České republice potvrdila hodnocení bonity jejího dlouhodobého cizoměnového zadlužení na úrovni AA- při stabilním výhledu. Tu Česko vykazuje nepřetržitě od srpna roku 2018. V roce 2022 se sice přechodně zhoršil ratingový výhled na negativní, tedy kriticky vzrostla pravděpodobnost zhoršení ratingu agenturou Fitch, nicméně loni v únoru se výhled opět zlepšil na nyní potvrzený stabilní.
Potvrzení ratingu je příznivou zprávou, neboť pomůže držet náklady obsluhy dluhu ČR na relativně nižší úrovni, než pokud by byl rating horší. Česko má podle Fitche stále nejlepší rating ze zemí bývalého východního bloku. Má nyní stejný rating jako Francie, Británie, Belgie nebo Jižní Korea.
Podle odhadu agentury Fitch se deficit veřejných financí ČR loni snížil na 2,7 procenta HDP, a to z předloňské úrovně 3,8 procenta HDP. I podle agentury Fitch tak Česko loni stran deficitu splňovalo maastrichtské kritérium pro přijetí eura, jež odpovídá úrovni tří procent HDP.
Ke snížení deficitu podle agentury přispěl vládní konsolidační balíček, stažení opatření ulevujících domácnostem a firmám od drahých energií a postupné ekonomické oživení. Tyto faktory společně kompenzovaly dopad rostoucích výdajů v oblasti zbrojení a bezpečnosti a také v oblasti zejména starobních důchodů.
Letos by podle Fitche měl deficit dále klesnout, na 2,3 procenta HDP. Projeví se totiž další opatření konsolidačního balíčku, platná od letošního ledna, a také rychlejší ekonomický růst. Hospodářství by mělo přidat 1,9 procenta po loňském jednoprocentním růstu.
Agentura Fitch je tak ohledně letošního růstu české ekonomiky ovšem pesimističtější než Česká národní banka i než ministerstvo financí, které prognózují růst dvouprocentní, resp. 2,3procentní.
Klíčovou překážkou rychlejšímu růst české ekonomiky je podle Fitche slabší hospodářské oživení klíčových obchodních partnerů v rámci EU v čele s Německem. V příštím roce by měla česká ekonomika přidat 2,2 procenta. Rizikem je ovšem vzestup mezinárodního protekcionismu. Na Česko zavádění cel ze strany USA dolehne spíše zprostředkovaně, neboť jeho přímý obchod se Spojenými státy je poměrně malý. (17.2.2025)
.jpg?s3=1)
