Americký prezident Donald Trump rozlítil Dány. Zrušil návštěvu skandinávské země, plánovanou na září, protože dánská premiérka Mette Frederiksenová s ním odmítla probírat možný prodej Grónska.
Grónsko je největším ostrovem světa, jenž je ještě zhruba o čtvrtinu rozlehlejší než Aljaška, kterou Američané pořídili roku 1867 od Rusů. Trumpův nákup Grónska by byl největším realitním obchodem dějin. Potíž je však v tom, že ostrov nebyl nikdy na prodej.
Dánsko ostatně ani Grónsko Trumpovi prodat nemůže, i kdyby chtělo, neboť Kodaň už ostrov v podstatě nevlastní. V referendu konaném v roce 2008 obyvatelé Grónska hlasovali pro převzetí dalších pravomocí od Kodaně a jsou od té doby vlastně svrchovanými obyvateli svého území. Dánsko zodpovídá za obranu a zahraniční a měnovou politiku Grónska a posílá také ostrovu každoročně 500 milionů dolarů dotací. Jinak ale sama Kodaň uvádí, že prodej by byl stejně věcí obyvatel Grónska, nikoli Dánska.
Pro Američany má ostrov strategický význam, neboť na něm provozují vojenskou leteckou základnu v Thule. Americký prezident může být k úmyslu koupit Grónsko podnícen sílícím čínským zájmem zapustit ekonomické kořeny na nehostinném ostrově. Čínské společnosti se v uplynulé době zajímaly o větší stavební projekty v Grónsku, zejména ty týkající se výstavby letišť. Loni raději do dění vstoupila Kodaň a uzavřela s Grónskem partnerství pro výstavbu, jen aby čínský kapitál vyšachovala. Pokud by Číňané výrazněji do Grónska pronikli, mohlo by to pro Washington značit časem i geopolitické ohrožení. Peking by totiž měl silný vliv na de facto severoamerickém území, jež je z hlediska USA „za humny“.
Trump se však zrušením návštěvy Dánska – a ještě kvůli takové věci – mohl dopustit vážné taktické chyby. Kodaň je totiž momentálně jedním z nejloajálnějších spojenců USA v Evropě. Svými průtahy v povolování výstavby blokuje dokončení plynovodu NordStream 2, který má zemní plyn vést z Ruska do Německa. Plynovod leží Trumpovi v žaludku již delší dobu, a dokonce kvůli němu hrozí Německu, případně západoevropským firmám, jež se na něm podílí, sankcemi. Skutečnost, že Kodaň výstavbu plynovodu ve svých výsostných vodách blokuje, či alespoň pozdržuje, Trump jistě vítá.
Navíc se Dánsko připojilo k některým z dalších zemí EU, jako je Irsko či Švédsko, které odmítly zavést digitální daň na úrovni EU. Daň již jednostranně zavedla třeba Francie a chystá ji také Česko a další země, avšak Kodaň její zavedení odmítla s poukazem na možné zhoršení ekonomických vztahů s USA. Digitální daň by se totiž týkala převážně amerických platforem jako Google či Facebook. Trumpova administrativa skutečně nyní prošetřuje francouzskou digitální daň a pokud shledá, že je vůči americkým firmám diskriminační, patrně zavede dodatečná cla na francouzské zboží, například na vína – před několika dny dokonce Trump hovořil o možnosti uvalení dokonce stoprocentního cla na francouzské víno.
Po zrušení Trumpovy návštěvy dánská politická reprezentace nijak neskrývá své rozčarování. Objevují se hlasy, že Dánsko by nyní mělo za své nejbližší spojence jednoznačně počítat státy Evropské unie, a nikoli Spojené státy, vedené tak nevyzpytatelným politikem. To může signalizovat třeba i to, že Dánsko dá snáze zelenou dostavbě NordStreamu 2. Dostavba není jen v zájmu Ruska a jeho polostátního plynárenského kolosu Gazprom, který výstavbu plynovodu se západoevropskými partnery zajišťuje, ale také v zájmu třeba Německa. Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se nedávno nechal slyšet, že Dánové dostavbě plynovodu brání pod nátlakem Spojených států.
Měl-li Schröder pravdu, tento tlak by nyní, po zrušení Trumpovy návštěvy, už zdaleka nemusel být tak účinný.
Hypotéky v Česku budou dále zlevňovat. A tím spíše, pokud nastane tvrdý brexit či Spojené státy zavedou cla na evropská auta
Hypotéky v červenci opět zlevnily. A to poměrně výrazně. Průměrná sazba hypoték v ČR – Fincentrum Hypoindex – poklesla z červnové úrovně 2,76 procenta na 2,68 procenta. Hypotéky jsou tak nejlevnější od loňského října.
Dobrou zprávou pro všechny zájemce o bydlení je to, že hypotéky budou zlevňovat i nadále. Kdo tedy hypotéku nepotřebuje nutně hned teď, může zkusit štěstí vyčkáním na ještě nižší sazby. Pravděpodobnost úspěchu je poměrně vysoká. Nebo si může při individuálním jednání v bance o výši sazby zkusit vyjednat nižší než nabídnutou sazbu právě s poukazem na další zlevňování hypoték. Hypoteční bankéř by na to mohl slyšet.
Tržní úrokové sazby, které se vyvíjejí v poměrně těsné souvislosti se sazbami hypoték, totiž jen v posledním měsíci dále citelně poklesly. Například výnos desetiletého českého vládního dluhopisu klesl za uplynulý měsíc o takřka 27 procent, z úrovně 1,4 procenta na nynější jedno procento. V polovině srpna se ovšem propadl dokonce až na 0,91 procenta, nejníže od června 2017, kdy však ještě sazby výrazně stlačoval dozvuk intervenčního režimu České národní banky, ukončený v dubnu 2017. Jiná tržní sazba, kterou bankéři při stanovování sazby hypoték sledují, dvanáctiměsíční sazba mezibankovního trhu ČR PRIBOR, zase vykazuje nejnižší rozpětí nad základní úrokovou sazbou České národní banky za celé období od března 2006. Aktuálně rozpětí činí jen 0,21 procentního bodu. To rovněž svědčí o velmi silném tlaku tržních sazeb na pokles.
Další pokles hypotečních sazeb v tomto roce je tedy prakticky jistý. Kvůli zhoršení mezinárodní ekonomické situace světově významné centrální banky snižují úrokové sazby nebo takové snížení či jiné uvolnění měnových podmínek signalizují. V Dánsku se už objevila hypotéka se záporným úročením, kdy klient místo aby splácel úroky za hypotéku, úroky od banky inkasuje. Další nutnost měnového uvolnění ze strany centrálních banka si přitom ještě do konce letošního roku může vynutit tvrdý brexit nebo případné zavedení cel ze strany USA na evropská auta, k němuž by mohlo dojít v první polovině listopadu. To obé by Čechům v důsledku dále zlevnilo hypotéky.
I když Česká národní banka ponechá svoji základní sazbu letos pravděpodobně beze změny, na stávající úrovni dvou procent, hypoteční sazby mají kvůli zlevňování zdrojů, kterými banky hypoteční úvěry kryjí, další prostor k poklesu. Nelze vyloučit, že průměrná sazba hypoték do konce letošního roku klesne pod úroveň 2,5 procenta. Vyčkat na další pokles sazeb hypoték se tedy opravdu může vyplatit.
Druhou zásadní proměnnou, kterou kupující sleduje při pořizování nemovitosti na hypotéku, je kromě samotné hypoteční sazby pochopitelně cena nemovitosti. Nemovitosti v ČR dále zdražují, což je tedy naopak argument proti vyčkávání. Navíc když zlevňující hypotéky opět zvýší poptávku po nemovitostech. Růst cen nemovitostí se částečně odráží v meziročním srovnání počtu a objemu poskytnutých hypoték. Loni v červenci byl jejich počet sice vyšší než letos v červenci, zato objem byl nižší. (21.8.2019)
