.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Ztráta tuzemské ekonomiky může být ve stovkách miliard.
Světová obchodní válka se stupňuje. Spojené státy včera oznámily nejvýraznější navýšení cel za poslední století. Přitom už dosavadní cla Trumpovy administrativy zvedla průměrnou celní sazbu uplatňovanou ze strany USA nejvýše od přelomu 30. a 40. let minulého století.
Na Evropskou unii Trump hodlá od příštího týdne – prostor k jednání tedy stále existuje – uvalit nově sazbu 20procentní. Česko podle výpočtu renomované poradenské společnosti Oxford Economics představuje ekonomiku, již mohou taková cla poškodit z unijních zemí vůbec nejvíce. Oxford Economics ovšem pracuje se scénářem plošného cla 10 % na dovoz zboží z EU. Scénář přitom zahrnuje dopad již oznámeného cla 25 % na dovoz hliníku a oceli.
Počítá také s tím, že by EU zavedla odvetná, ovšem cílená cla na dovoz z USA, podobně jako dříve Čína či Kanada. Novému clu EU by nepodléhal například dovoz energetických surovin, zejména zkapalněného zemního plynu, z USA, což je objemově vůbec největší dovozní položka EU ve vztahu k USA. V posledním čtvrtletí roku 2027 by Česko v takovém scénáři ztrácelo kvůli clům takřka jeden procentní bod svého ekonomického růstu. Což je vůbec největší ztráta ze všech zemí EU, jež Oxford Economics podrobuje analýze.
Ve skutečnosti ovšem tedy Trump zavádí clo nikoli desetiprocentní, nýbrž dvacetiprocentní, takže ztráta pro Česko by byla vyšší než zmíněný jeden procentní bod.
Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu, která byla publikována loni v říjnu, tedy ještě před Trumpovým zvolením, by mělo Česko růst roku 2026 reálně o 2,3 % a roku 2027 o 2,1 %. Nominální hrubý domácí produkt by měl činit roku 2026 celkem 8 630 miliard korun a roku 2027 pak 8 989 miliard. Při předpokladu o zhruba jeden procentní bod nižšího reálného růstu v celém roce 2027 to za jinak stejných podmínek znamená, že Česko v tom roce přijde o 80 až 85 miliard korun. Pokud by ztráta byla vyšší než jeden procentní bod, pohybovala by se ovšem již nad úrovní sto miliard korun. Ztráta české ekonomiky tak může být ve výší kolem 120 miliard korun. Navíc na Českou dolehnou cla na automobily a autodíly, 25procentní.
Česko by se ovšem i přes uvedení těchto cel mělo vyhnout recesi, podobně jako celá eurozóna, jak prognózuje Oxford Economics. Samozřejmě, pokud by Trump dále přitvrzoval a průměrně uplatňované clo by se blížilo hodnotě 25 %, ČR může se zabřednutím do recese roku 2027 koketovat. Ztráta české ekonomiky by se pak nejspíše pohybovala v pásmu od 150 do 200 miliard korun ročně.
Koruna na Trumpův projev při „Dni osvobození“ výrazněji nereagovala
Vůči dolaru dnes zpevnila o takřka 0,6 procenta
Koruna na dnešní oznámení nových cel uplatňovaných Spojenými státy ve výsledku výrazněji nereagovala. Americký prezident Donald Trump představil nová, reciproční cla. Evropská unie bude čelit reciproční celní sazbě ve výši dvacet procent, Čína pak sazbě 34procentní, Vietnam dokonce 46procentní, další země zase dalším sazbám. Ty, pro něž není stanovena specifická sazba, musí počítat se základní reciproční sazbou desetiprocentní. Ta bude uplatněna například na americký dovoz z Británie.
Česká měna během Trumpovy promluvy nejprve vůči dolaru zpevnila až pod 22,87, když se zdálo, že by nová cla mohla být ještě mírnější, než se čekalo. V druhé části prezidentova projevu ale oslabila, až na takřka na 23,08, když Trump začal představovat konkrétní sazby na některé ze zemí či ekonomických celků. Posléze česká měna část svých ztrát z této části Trumpovy promluvy zase smazala, takže nakonec vůči dolaru skončila zhruba na kursu, který platil před začátkem projevu – který odpovídá bezmála 22,98 koruny za dolar. Za celý dnešní obchodní den vůči dolaru zpevnila, o zhruba 0,6 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg.
Mírná reakce koruny odpovídá tomu, že dvacetiprocentní clo na dovoz z EU je zhruba v souladu s tím, co trh předpokládal. Trump vyšší reciproční cla stanovil zejména na dovoz z asijských ekonomiky, takže i zítřejší reakce devizových a akciových trhů zřejmě bude negativnější při asijském obchodování než při následném obchodování evropském.
Česko loni více do USA vyvezlo, než dovezlo, poprvé po sedmi letech
Trump tomu ale dnes (2.4.) může učinit přítrž. Jeho přelomová cla v Česku výrazně zasáhnou třeba výrobce mikroskopů nebo proudových motorů – ti už se stěhují do USA.
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,4 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,5 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 3,9 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016 (viz tabulka ČSÚ).
Český vývoz do USA loni meziročně narostl o výrazných takřka devatenáct procent, zatímco dovoz z USA jen o necelá dvě procenta. V uplynulých minimálně deseti letech meziroční změna českého vývozu do USA nikdy tolik nepřevýšila meziroční změnu dovozu z USA. Pozitivnímu vývoji česko-amerického obchodního vztahu ale dnes může učinit přítrž americký prezident Donald Trump.
Trump totiž dnešek ustanovil „Dnem osvobození“. V devět hodin večer středoevropského času oznámí přelomovou sadu cel „na celý svět“. Mají podle něj Ameriku konečně vyvázat z okovů nespravedlivé a nevýhodné asymetrie v obchodních vztazích se zahraničním, do nichž ji uvrhly četné předchozí administrativy.
Sám Bílý dům podle zdrojů agentury Bloomberg ještě stále nemá zcela jasno v tom, jak bude sada nových cel definitivně vypadat. Ve hře je několik variant.
Podle jedné z nich Spojené státy zavedou dvě sazby nových plošných cel, a to deseti- a dvacetiprocentní. Výše uplatněné sazby se bude odvíjet od toho, jaké ta či ona země sama uplatňuje vůči USA celní, tedy tarifní, a také netarifní překážky. Ty země, které uplatňují překážek více nebo stanovují relativně vyšší cla, se dočkají sazby dvacetiprocentní, ostatní by „vyvázly“ se sazbou desetiprocentní. Obě tyto sazby by se přičítaly – tedy coby procentní body – k již existujícím sazbám.
Podle zdrojů listu Wall Street Journal Trumpův tým zvažuje i variantu více zacílených cel, zatímco Fox News naopak uvádí, že variantou je i nové plošné dvacetiprocentní clo uplatněné bez výjimky na celý svět. Nová cla je podle ministra financí USA Scotta Bessenta třeba vnímat jako horní mez. Jednotlivé státy budou moci vyjednáváním s Trumpovou administrativou docílit snížení nové uplatňované celní sazby.
Vzhledem k tomu, že Evropská unie je Trumpovi vskutku nemalým trnem v oku, lze předpokládat, že se její členské země dočkají spíše přísnějšího zacházení. Takže pokud nakonec zvítězí varianta s různými sazbami, EU bude podle všeho zatížena tou vyšší.
Pokud Trump zavede plošné clo bez výjimky, z českých firem mohou být výrazně zasaženi například výrobců elektronových mikroskopů nebo proudových motorů a příslušných dílů.
Z hlediska hodnoty byly loni vůbec největší samostatnou položkou z hlediska hodnoty českého vývozu do USA telefony, včetně mobilních, jichž se exportovalo za 6,4 miliardy korun. Následovaly je mikroskopy – ty elektronové, nikoli optické –, kterých Česká republika do USA vyvezla za 6,3 miliardy korun. Na třetím místě pak skončily proudové motory, resp. jejich díly. Těch se do USA vyvezlo za 5,9 miliardy korun.
Co se vývozu elektronových mikroskopů týče, představují Spojené státy pro Česko vůbec největší zahraniční odbytiště, ještě tedy společně s Nizozemskem. Elektronové mikroskopy vyváží například brněnský podnik Thermo Fischer Scientific, jehož největším odbytištěm je ovšem Asie. Turnovská firma Crytur zase rozvijí výrobu přesných mechanických dílů pro elektronovou mikroskopii, jež umožňuje například lidský vlas zvětšit na šířku řeky. Takového zvětšení optický, neboli světelný mikroskop nedosáhne. Dílů elektronových mikroskopů se loni z Česka vyvezlo za 0,7 miliardy korun.
Jediným výrobcem proudových motorů v Česku je společnost PBS z Velké Bíteše. Pro ni Spojené státy představují naprosto klíčový trh. Probíhá tam finální montáž dílů vyrobených v Česku a také testování. Její proudové motory se využívají třeba v leteckých střelách, cvičných terčích, ve vysokorychlostních dronech či v bojových bezpilotních letounech. Firma by se však možným Trumpovým clům mohla již brzy alespoň zčásti vyhnout, protože nyní investuje do dvou výrobních hal přímo v USA.
Podmínky v tuzemském průmyslu se v březnu zhoršily nejméně za poslední bezmála tři roky
Optimismus průmyslníkům vlévají do žil zejména německé plány masivního zbrojení.
Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se letos v březnu meziměsíčně opět zhoršovaly. Dokonce výrazněji, než analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali. Na druhou stranu, tempo zhoršování nebylo tak výrazné jako v únoru. Vlastně bylo nejméně výrazné za celou dobu od června roku 2022. Podmínky v tuzemském průmyslu se naposledy meziměsíčně zlepšovaly v květnu 2022.
Letošní březnový vývoj však poskytuje naději, že už v tomto měsíci, dubnu, nejpozději v květnu by se podmínky mohly – po třech letech – konečně začít zlepšovat. Důvodem je optimismus, který je patrný z vývoje evropských akciových trhů. Ty v letošním prvním čtvrtletí svým výkonem překonaly americké akciové trhy s nejvýraznějším náskokem minimálně od roku 1999, alespoň tedy v dolarovém vyjádření.
Investory povzbuzuje zejména záměr Německa uskutečnit obří výdaje v řádu stovek miliard eur v oblasti obrany a infrastruktury. Z tohoto mocného impulsu by těžil také český průmysl, což zmíněné nejslabší zhoršení podmínek v něm za poslední takřka tři roky alespoň zčásti odráží.
Nákupní manažeři v tuzemském zpracovatelském průmyslu v březnu registrovali určité odeznívání nejistoty, což má souvislost s popsaným přílivem optimismu. Zároveň ovšem registrovali i jisté obnovení inflačních tlaků, které může přimět Českou národní banku redukovat své základní sazby ještě pomaleji, než dosud předpokládala. Obnova inflačních tlaků souvisí zejména s kroky americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa – jak v podobě hrozby vyhrocení obchodních válek, tak v podobě hrozby vojenského opuštění spojenců v NATO, které je právě vede k zamýšlenému navýšení výdajů na zbrojení. Toto plánované navýšení výdajů umocňuje inflační očekávání z titulu jejich nutného výraznějšího deficitního financování. (3.4.2025)