Dnešním dnem zavádí americká administrativa další sadu cel na čínské zboží. Tentokrát bude dodatečně zatížen čínský dovoz do USA v ročním objemu 110 miliard dolarů. Nová celní sazba na toto zboží činí patnáct procent. Oproti předešlým celním navýšením Trumpovy administrativy se toto liší v tom, že významně zatěžuje běžné spotřební zboží typu obuvi, oděvů nebo některých oblíbených technologických hraček jako Apple Watch.
Průměrná americká domácnost tak kvůli clům bude muset sáhnout hlouběji do kapsy. Cla v nynější šíří, včetně těch zavedených již dříve, jí totiž zdražují životní náklady o více než 1000 dolarů ročně. Z velké části tak „mažou“ příznivý efekt Trumpovy daňové reformy, díky níž naopak průměrná americká domácnost ušetří 1300 dolarů ročně. Pro běžného spotřebitele je věc o to horší, že od americké vlády neobdrží žádné kompenzující platby jako třeba zemědělci. Poté, co Čína zavedla cla na americké agrární produkty, Trumpova vláda se rozhodla farmářům ulevit subvencemi a další státní finanční pomocí. Na spotřebitele se nic takového vztahovat nebude.
Právě tíživý dopad nových cel na běžného amerického spotřebitele by nakonec Trumpovu administrativu mohl vést k rozhodnutí od těchto cel ustoupit či je alespoň zmírnit. Částečně už se Trump ke zmírnění uchýlil. Původně totiž zamýšlel od
1. září zatížit novými cly čínský dovoz ve více než dvojnásobném ročním objemu. Posléze se ale rozhodl cla na dovoz za 160 miliard dolarů ročně zavést až od poloviny prosince, aby zmírnil dopad vyšších cel, a tedy dražšího zboží pro amerického spotřebitele, během předvánoční vrcholné nákupní sezóny.
S navyšováním cel v rámci odvetných opatření nelení ani Peking. Dnes a pak rovněž v půli prosince, po americkém vzoru, zavede nová cla na americké zboží v celkovém objemu 75 miliard dolarů ročního dovozu. Čínská cla zasáhnou politicky citlivé položky, jako jsou například zemědělské produkty typu sójových bobů. Peking sází na to, že tím Trumpa zasáhne nejvíce, neboť pilířem jeho elektorátu jsou právě zemědělci z amerického Středozápadu či z jižních částí USA. Právě sójové boby z USA od dneška Čína zatěžuje třicetiprocentní celní sazbou, namísto dosavadní sazby 25procentní. Clo navyšuje také například u hovězího, vepřového nebo kuřecího masa z USA. V prosinci pak chystá zvýšení cla třeba na americkou bavlnu a také obnovení zvýšeného cla na automobily vyráběné v USA.
V důsledku dnešních cel lze očekávat pokles dovozu příslušného zboží, například obuvi, z Číny do USA. Tento pokles však bude alespoň částečně kompenzován náhradním dovozem z jiných asijských ekonomik typu Vietnamu nebo Kambodži, který zmírní nepříznivý dopad na amerického spotřebitele. Místo bot „Made in China“ zkrátka bude kupovat boty „Made in Cambodia“. Čínské firmy se místo toho budou snažit ve větší míře vyrábět obuv pro náročnější americkou klientelu, neboť taková obuv vykazuje vyšší marže, a tudíž lépe absorbuje nepříznivý dopad vyšších cel. Čínské firmy ovšem za tím účelem musí modernizovat své výrobní linky, což ale v konečném důsledku tamní ekonomice pomůže, neboť ji to posune vstříc výrobě s vyšší přidanou hodnotou.
V září by mělo také dojít k dalším jednáním mezi americkou a čínskou stranu o obchodní dohodě, jež by vyostřující se celní válku ukončila. Je však otázka, zda k jednáním opravdu dojde. Jedním z důvodů, proč by se uskutečnit nemusela, jsou nekončící bouře v Hong Kongu, za nimiž mnozí čínští představitelé vidí i snahu USA destabilizovat situaci v zemi. (1.9.2019)
