Jessica Amir, Manažerka tržních strategií Saxo Bank
Svět se ze všech sil snaží zajistit si dodávky kritických energií. Některé země jich budou mít koncem letošního a začátkem příštího roku nedostatek, a tak se upírá značná pozornost na jadernou energii, která nabízí alternativní řešení. Poptávka po ní se rychle zvyšuje i proto, že jde po hydroelektrické energii o druhý největší zdroj elektřiny s nulovými uhlíkovými emisemi. Navíc firmy spojené s čistými energetickými alternativami patřily v letošním roce na globálních trzích mezi ty s nejlepší akcionářskou návratností. A tak se dnes na tento sektor podíváme blíž, odhalíme, co by mohlo následovat, které země se mohou stát leadery tažení za nukleární energii a které firmy jsou s ní spojené. Předtím, než budeme o tomto sektoru uvažovat jako o investiční či obchodní příležitosti, je ovšem naprosto nezbytné prozkoumat jeho ekonomické fundamenty, abychom se v něm zorientovali.
Jaderná energie pokrývá v současnosti 10 % světových energetických potřeb, do budoucna se však očekává, že bude hrát v dodávkách elektřiny a energií klíčovou úlohu. Má totiž nulovou uhlíkovou stopu, její výroba je poměrně levná a vyžaduje jen omezené prostředky. Nehledě na to, že svět zoufale hledá alternativy k placení rekordních cen za plyn, ropu a uhlí, či k vyšším nákladům spojeným se zelenými projekty obnovitelné energie.
Podle Světové jaderné asociace se budou muset dodávky uranu do konce roku 2040 zdvojnásobit nezávisle na scénáři, aby pokryly rychle rostoucí poptávku. A to je dobré znamení pro ceny uranu i firmy s ním spojené.
Proč vlastně stoupá popularita jaderné energie?
► Jaderná energie neprodukuje žádné emise. Energie vzniká takzvaným štěpením atomů uranu. Uvolněné teplo vytváří páru, která roztáčí turbíny a generuje tak elektřinu. A to vše bez fosilních paliv, což znamená ochranu kvality ovzduší.
► Jaderná energie potřebuje méně zdrojů než energie větrná či sluneční. Průměrné 1000megawattové jaderné zařízení vyžaduje ke svému provozu 2,6 čtverečního metru, zatímco větrné farmy potřebují k vyprodukování stejného množství elektřiny 430 větrných turbín a 360krát větší plochu. Solární panely vyžadují 75krát víc prostoru, a chcete-li vyrobit stejně energie jako průměrný komerční jaderný reaktor, budete jich potřebovat zhruba 3 miliony.
► Jaderné palivo má extrémní hustotu. Asi milionkrát vyšší než tradiční energetické zdroje. Například z pouhé jediné peletky jaderného paliva, která má na výšku jen 2,5 cm, získáme stejné množství energie jako z 2,8 barelů ropy, 1 tuny uhlí a 481 kubického metru zemního plynu. Jaderná energie navíc produkuje jen minimum odpadu a některé pokročilé reaktory už umí použité palivo recyklovat, takže je odpad nulový. Pokud si vezmeme všechno vyhořelé jaderné palivo vyprodukované americkou jadernou energetikou za 60 let, zaplnilo by jedno fotbalové hřiště do výšky 9 metrů.
.jpg)
Jaké jsou do budoucna katalyzátory jaderného sektoru?
Zaprvé prosazují Spojené státy, Kanada a Japonsko celosvětový návrat k jaderné energetice a využití jádra jako primárního zdroje čisté energie. Společný projekt Clean Energy Ministerial (CEM), do něhož se tyto země zapojily, se soustředí na plnohodnotné využití jaderné energie k výrobě elektřiny. USA mají předat CEM návrhy na využití jádra ještě letos v zimě, takže můžeme brzy očekávat spoustu dalších zpráv z jaderné energetiky a další rozruch kolem tohoto sektoru.
Kromě toho se do CEM zapojily nejen Velká Británie, Rumunsko, Polsko a Argentina, ale i Spojené arabské emiráty a Rusko. Mnoho zemí už podniklo významné kroky k využití jádra nebo si alespoň zmapovalo možnosti přechodu na ně ještě před termínem. Polsko chce vzhledem k prudce rostoucím cenám energií nakoupit z Ukrajiny „výrazně“ více jaderné energie. Americké ministerstvo energetiky zase navrhuje, aby se 80 % funkčních i odstavených uhelných elektráren přebudovalo na jaderné reaktory, čímž by se ušetřilo 35 % nákladů ve srovnání s výstavbou reaktorů nových.
Zadruhé urychlují Spojené státy vlastní jaderné iniciativy v rámci zákona o snížení inflace (Inflation Reduction Act), který Prezident Biden podepsal 16. srpna. Ten nabízí příležitosti jaderným elektrárnám a výnosy firmám zapojeným do výroby vodíku. Jaderné elektrárny totiž dostanou řadu daňových zvýhodnění, včetně daňových odpočtů, když budou dodávat elektřinu výrobcům vodíku. Nárok na daňové odpočty však budou mít i za samotnou produkci.
Zajímavou společností by mohla být Constellation Energy (CEG). Ta má začít vyrábět vodík ještě letos a využije k tomu svou jadernou elektrárnu ve státě New York. Už na to dostala dotaci amerického ministerstva energetiky. Využití jaderných kapacit k tvorbě čistého vodíku by mělo Constellation Energy pomoci zvýšit příjmy. Podle agentury Morgan Stanley by tak mohlo dojít k navýšení příjmů Constellation Energy až o 10 %. V očekávání vyšších příjmů a díky zprávám o získání dotace stouply akcie Constellation Energy v tomto kalendářním roce (YTD) o více než 100 %. Na základě informací dostupných k 15. září dosáhla firma druhých nejlepších výsledků v rámci indexu S&P 500 (YTD).
A do třetice jsou tady kromě pozitivních snah o návrat jádra také rizika, která je třeba si uvědomit a která mohou způsobit volatilitu. Poradce australské vlády pro nízkoemisní technologie a bývalý australský hlavní vědecký poradce prohlásil, že Austrálie ve svém budoucím energetickém mixu jadernou energii nepotřebuje. A Evropská unie chce mezitím získat 140 miliard dolarů zastropováním zisků výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů a z jádra a také zdaněním mimořádných zisků ropných a plynárenských společností, aby pomohla spotřebitelům platit za energie.
Kde jsou největší zásoby uranu na světě?
Největší světové zdroje uranu patří Austrálii. Největší produkcí uranu se však může pochlubit Kazachstán, dále Namibie, Kanada a Uzbekistán. Těchto pět zemí je (podle Světové jaderné asociace) odpovědných za většinu světové produkce uranu. Co tedy brání Austrálii, aby se stala největším světovým producentem uranu? Vláda Západní Austrálie poněkud brzdí schvalování nových projektů těžby uranu. Sama Austrálie nevyužívá jádro vůbec a spoléhá do značné míry na uhlí, kterým pokrývá 60 % svých energetických potřeb. Takže se 100 % australské produkce uranu vyváží, což činí čtvrtinu exportovaných energií.
Většina australského uranu pochází z korunního klenotu uranového průmyslu, dolu Olympic Dam, kde se nachází největší známé ložisko uranu na světě. Patří firmě BHP, největší těžařské společnosti světa.
BHP provozuje jeden z pěti uranových dolů v Austrálii. Mnoho dalších tamních dolů bylo z ekologických důvodů uzavřeno, například důl v částečném vlastnictví firmy Rio Tinto byl uzavřen loni v lednu a má se vrátit do původního stavu. Společnost Boss Energy koupila v roce 2015 nevyužívaný australský uranový důl a teprve nedávno získala povolení jej znovu otevřít. První z plánovaných 86 vrtů svého uranového projektu Honeymoon uskutečnila firma Boss Energy v jižní Austrálii v září 2022.
Tyto problémy ukazují, jak obtížné je zprovoznit uranový důl, aby se nabídka jaderné energie vyrovnala poptávce.
Firmy spojené s jadernou energetikou, které mohou na návratu k ní vydělat
Pokud se chcete nechat inspirovat, sestavili jsme pro vás seznam firem, které jsou ve větší míře spojené s uranem nebo s jadernou energetikou. Zabývají se těžbou a úpravou uranu, provozováním elektráren a výrobou jaderné energie, ale i přenosem energie a dodávkami jaderného paliva a komponent. Seznam uvádíme níže.
Případně se můžete podívat na nějaké uranové ETF fondy, například Uranium ETF (URA).
Pokud si ale raději chcete vybrat akcie sami, ať už na základě vlastních poznatků nebo z našeho seznamu, pamatujte: Cena akcií se zpravidla odvíjí podle růstu výnosů firmy a jejích očekávaných výnosů a růstu cash flow do budoucna. Když se například podíváte na nejlepší tituly na NYSE a ASX za rok 2022, uvidíte, že si nejvíc polepšila fosilní paliva a další energetické firmy. Také je třeba zvážit, které sektory a firmy (akcie) budou schopné podobný výkon zopakovat a přinést nejvíce výnosů a největší růst tržeb v prostředí zvýšené inflace a úrokových sazeb. Podle nás si energetika povede lépe než ostatní. Více na https://www.home.saxo/cs-cz. (8.11.2022)
