Tureckou centrální banku vede poprvé v historii žena

Komentář Lukáše Kovandy

Erdogan ji jmenoval, aby skoncovala s jeho "erdoganomikou", která fatálně ničí liru.

Tureckou centrální banku vede poprvé v historii žena, Hafize Gaye Erkan. Trhy sází na to, že má za úkol skoncovat s „erdoganomikou“. Zřejmě už i samotného Erdogana se totiž podařilo přesvědčit, že cestou pekelnou je jeho boj s pádivou inflací prostřednictvím nastavování nizoučkých úroků, jen zčásti kompenzovaného velmi drahými intervencemi na posílení liry. Zbavil se tak dosavadního šéfa centrální banky, jenž mu na cestě do pekel šel velmi loajálně na ruku.

Lira se ovšem dále propadá i po jmenování nové šéfky centrální banky. Jde o důsledek zásahu ministra financí Mehmeta Simseka, který je zřejmě tím, kdo Erdogana přesvědčil jak ke skoncování s „erdoganomikou“, tak ke jmenování Hafize Gaye Erkan do čela centrální banky. Ukončení „erdoganomiky“ totiž nemůže proběhnout ze dne na den a bez dopadu.

Ministerstvo financí pod Simsekovým vedením nařídilo centrální bance, aby „ubrala plynu“ z intervencí na podporu liry. To je tedy teprve začátek konce „erdoganomiky“. Turecká centrální banka totiž intervenuje za silnější liru skrze její nákupy v podání státních bank, které dohlíží.

Jestliže nyní intervence na Simsekův pokyn slábne, znamená to, že Turecko prodává méně amerických dolarů ze svých devizových rezerv, aby tak liru stahovalo z trhu. Ta si tudíž musí do značné míry „poradit“ bez této podpory. A slábne. A slábnout bude i dále.

Odstranění podpory je tedy nutně bolestivým prvním krokem k odstranění „erdoganomiky“. Takže i když jeho důsledkem lira dále slábne – dnes ráno na historické minimum i vůči české koruně (1 lira padá jen na 0,924 koruny, přičemž na počátku Erdoganova prezidentování roku 2014 stála lira i přes 10,50 Kč) –, trhy důvod tohoto slábnutí vnímají pozitivně. Protože zkrátka intervenci nešlo provádět donekonečna. Protože ani zásoby dolarů v tureckých státních sejfech nejsou bezedné. Což zřejmě tedy konečně došlo i samotnému Erdoganovi.

Nová šéfka centrální banky má – podobně jako o minulém víkendu jmenovaný ministr financí Simsek – za sebou působení ve vysokých patrech amerického finančnictví. Pracovala v Goldman Sachs, a dokonce se dělila o nejvyšší ředitelský post v bance First Republic, jež zkolabovala letos v květnu. To už v ní ale nově nastupující šéfka turecké centrální banky déle než rok nepracovala.

Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun

I Národní rozpočtová rada v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek.

Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.

Letos nelze vyloučit schodek 450 miliard korun. Pokud by totiž vláda pokračovala letos od června do prosince ve svém zadlužování tempem odpovídajícím tempu průměrného nárůstu zadlužení v období od června do prosince let 2020 až 2022, naroste schodek o dalších zhruba 180 miliard, nad rámec dosavadního letošního schodku zhruba 270 miliard.

Průměrné tempo zadlužování těchto let 2020 až 2022 ale letos zatím, tedy za období od ledna do května, vláda citelně překonává. Musela by tedy na tempu letošního dosavadního zadlužování přece jenom citelně „ubrat“, aby jej vůbec stáhla alespoň právě na průměr let 2022 až 2022. To by se ale podařit mělo, neboť na rozdíl od zmíněných let letos vládě připlynou prostředky z mimořádných daní či rekordně vysoká dividenda ČEZ.

Jestliže by ovšem k aktuálnímu schodku zhruba 270 miliard přibyl ještě schodek odpovídající průměru uplynulých tří let, oněch přibližně 180 miliard, výsledný celoroční schodek by se pohyboval právě kolem historicky rekordní úrovně 450 miliard.

Jde ale zatím o krajní scénář. Optimisticky lze počítat se schodkem „pouze“ nějakých 350 miliard. I proto, že ministr financí Zbyněk Stanjura ještě pro druhou polovinu roku slibuje mimořádné škrty v rozsahu desítek miliard korun, uskutečněné ještě nad rámec návrhů obsažených v nedávno předloženém konsolidačním balíčku. Pravdou ovšem je, že jednání o nich vláda zatím odkládá. Nejspíše na červenec. To by totiž už měla mít k dispozici více údajů k plnění rozpočtu, aby mohla rozsah dodatečných škrtů stanovit precizněji. Stanjura zatím poměrně vágně naznačuje, že půjde o škrty v objemu zhruba 20 miliard korun.

Národní rozpočtová rada ve svém zveřejněném pravidelném čtvrtletním stanovisku rovněž uvádí, že v létě bude moc lépe posoudit možnosti splnění nyní stanovaného schodku 295 miliard korun. V podstatě ale takové splnění již vylučuje. I podle Národní rozpočtové rady tak s největší pravděpodobnosti bude třeba novelizace rozpočtového zákona pro letošní rok. (9.6.2023)